Do Evropy by měla jít už jen validovaná data
Když byla zveřejněna studie EUROCARE-3, porovnávající úspěšnost léčby v jednotlivých evropských zemích, vzbudilo to u onkologů, kteří se zajímají o epidemiologii nádorů, nevoli. Data, která do ní Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) zaslal, popisovala situaci pouze v jedné části státu, a to ještě bez ohledu na stadium onemocnění. „Sumarizované hodnoty přežití v jednom regionu nezohledňující klinické stadium nemocných v době diagnózy nelze vydávat za indikátor kvality léčebné péče. Jde přinejlepším o epidemiologický ukazatel celkového stavu populace nemocných, včetně pozdě zachycených terminálních stadií,“ uvádí předseda České onkologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. V médiích se však těmto výsledkům dostalo interpretace, která pro českou onkologii nevyzněla zrovna nejlépe. „Detailní analýzou přežití u skutečně protinádorově léčených pacientů z celé české populace jsme přitom doložili, že výsledky léčebné péče jsou v České republice srovnatelné minimálně s průměrem vyspělé Evropy. V řadě diagnóz ale zaostáváme v záchytu časných stadií, což je problém, o kterém víme a snažíme se jej řešit,“ dodává prof. Vorlíček.
Přes protest onkologů se stejná situace opakovala o několik let později při studii EUROCARE-4. Její výsledky byly v roce 2007 dokonce zveřejněny v prestižním časopisu Lancet Oncology. Přitom zde existuje unikátní databáze Národního onkologického registru (NOR), kterou mohou onkologové ve většině vyspělých států svým českým kolegům závidět. Obsahuje milion čtyři sta tisíc případů zhoubného onemocnění popsaných ve třiceti parametrech včetně stadia nemoci a doby přežití pacienta.
Co se stalo, zpátky nevezmeme
Studie EUROCARE žijí dále vlastním životem, v poslední z nich vycházejí například autoři další srovnávací studie EUGLOREH. Dobrou zprávou však je, že do budoucna by se už nic takového nemělo opakovat. „Jsem přesvědčený, že žádná špatná data o epidemiologii zhoubných nádorů již do zahraničí neposíláme. Vedení ÚZIS a České onkologické společnosti udělalo v této věci zásadní dohodu a obě strany se nyní informují o požadavcích zahraničních projektů a odesílaná data jsou konzultována. To se ale bohužel týká současných a budoucích projektů, věci minulé tímto nevyřešíme,“ říká ředitel Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
„ÚZIS po celou dobu existence Národního onkologického registru (NOR) pracuje s celoplošnými daty. Projekt Eurocare je jedna z mála historických výjimek, kdy na základě požadavků na podrobnější zpracování byl z kapacitních důvodů pro tuto studii vybrán pouze jeden kraj. Podle dohody s výborem České onkologické společnosti se v žádné studii už takto postupovat nebude. S touto odbornou společností náš ústav v současné době dobře spolupracuje, řadu let poskytuje mimo jiné i celoplošná data z NOR pro systém SVOD a další zpracování,“ uvádí ředitelka ÚZIS Mgr. Vlasta Mazánková.
Zpětně však některým škodám zabránit nelze. „V minulosti byla opakovaně odeslána parciální data o přežití českých onkologických pacientů; tato data byla viditelně publikována, a to nejde smazat. Podle našich informací přejímají tyto údaje již bez jakéhokoli komentáře desítky serverů a zahraničních prací, takže odhaduji, že se s tím budeme potkávat ještě minimálně asi tři roky. Musím zde ale podotknout, že nebyla odeslána ,špatná‘ data, naopak byla odeslána velmi poctivě vyčištěná a kvalitní data, bohužel pouze za jeden region České republiky. Lidé, kteří data připravovali, tedy regionální správci NOR, odvedli obrovský kus práce. To špatné se dělo až potom a hlavně na české straně, tedy neadekvátní interpretace částečných dat a hlavně velmi zavádějící interpretace v českých médiích,“ dodává Ladislav Dušek.
V dohledné době by také měly být publikovány přepočítané validované výsledky onkologické léčby v České republice. „Na této věci pracujeme, dokonce jsme již v českých časopisech uveřejnili využitelné odhady přežití dosahovaného u českých pacientů. Odhady jsme schopni provést u skutečně léčených pacientů, tedy nezkreslené přežitím u pacientů s velmi pokročilou formou nádoru, kteří ani nemohli být protinádorově léčeni. Odhady vztahujeme na klinické stadium onemocnění v době diagnózy, což je pro hodnocení výsledků velmi zásadní a přitom to řada zahraničních prací tohoto typu nedělá. Pro skutečně odpovědné publikování výsledků v zahraničí musíme ale provést validaci interních dat Národního onkologického registru a k tomu potřebujeme z ministerstva zdravotnictví doplňující údaje. Jednáme o nich a byly nám přislíbeny, takže zmíněné české publikace se dočkáme na konci léta nebo v časném podzimu tohoto roku,“ vysvětluje Ladislav Dušek.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana C10
Zdroj: