Dlouhodobé užívání antidepresiv a riziko diabetu
Hlavním cílem terapie je potlačení depresivních symptomů, navrácení funkčních (psychosociálních i pracovních) schopností pacienta na úroveň před začátkem nemoci a minimalizace rizika vzniku relapsu či recidivy onemocnění. Léčba s sebou pochopitelně nese mnohé nežádoucí účinky včetně hmotnostního přírůstku.
Autoři studie sledovali, zda je toto riziko závislé na době trvání léčby či denní dávce antidepresiva. Použili údaje z registru britských praktických lékařů (GPRD – General Practice Research Database), který obsahuje zdravotnické údaje několika milionů pacientů z cca 450 ordinací praktických lékařů ve Velké Británii. Data byla vyhodnocována prospektivně, do studie byl zařazen každý pacient z databáze, kterému byla v období od 1. ledna 1990 do 30. června 2005 nově předepsána antidepresiva. Pacienti museli splnit následující kritéria: věk nad 30 let (mladší věkové skupiny nebyly do sledování zahrnuty z důvodu vyloučení vyšší pravděpodobnosti diabetu 1. typu), diagnóza deprese, nepřítomnost diabetu či poruchy glukózové tolerance. Vyloučeni byli pacienti užívající perorální antidiabetika či inzulin. Celkem byly vyhodnoceny údaje od 165 958 pacientů, kteří dlouhodobě, tzn. déle než 24 měsíců, užívali antidepresiva.
Antidepresiva byla při hodnocení klasifikována do čtyř kategorií – tri‑/tetracyklická antidepresiva, inhibitory monoaminooxidázy (MAO), selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a heterogenní skupina (tzn. všechna ostatní antidepresiva). Autoři prokázali, že oproti osobám, jež v posledních dvou letech tato léčiva neužívaly, bylo dlouhodobé nedávné užívání antidepresiv ve středních nebo vysokých dávkách skutečně spojeno se zvýšeným rizikem vzniku diabetu. Naopak jejich krátkodobé užívání, nízké dávky nebo užívání v dávné minulosti s tímto rizikem spojeno není. Tento vztah byl pozorován zejména u tricyklických antidepresiv a SSRI – při hodnocení jednotlivých přípravků bylo zvýšené riziko potvrzeno pro amitriptylin, fluvoxamin, paroxetin a venlafaxin. Pro tricyklika bylo procento incidence diabetu zjištěno 1,77 (95%, CI 1,21–2,59) a pro SSRI 2,06 (95%, CI 1,20–3,52). Výsledky studie jsou ve shodě s nedávnou zprávou odborné skupiny Diabetes Prevention Program Research Group, která rovněž zvýšené riziko vzniku diabetu spojené s dlouhodobým užíváním antidepresiv zdůraznila.
Význam aktuálně publikované studie spočívá v tom, že všechny údaje byly zaznamenány prospektivně, takže lze vyloučit bias. Studie má však i své limity, neboť v ní nebyl systematicky zaznamenáván přírůstek hmotnosti pacientů, který nebyl tedy ani zařazen do analýzy. Je nezbytné poznamenat, že deprese samotná zvyšuje riziko diabetu, proto by sledování přírůstku hmotnosti jako významného rizikového faktoru mělo být do takovéto studie zařazeno. I tak lze ale na základě výše uvedených faktů doporučit, aby byli všichni pacienti dlouhodobě užívající antidepresiva pravidelně sledováni a laboratorně vyšetřováni pro zjištění nově vzniklé poruchy glukózové tolerance, resp. manifestního diabetu.
Zdroj: Medical Tribune