Dlouhodobá péče patří do míst, kde lidé žijí

V Praze se ve dnech 23. a 24. září sešla evropská pracovní skupina k dlouhodobé péči. Česká metropole se tak na dva dny stala centrem odborné iniciativy pro medicínu dlouhodobé péče – ELTECA (Exchange of Experiences in Long‑term Care Medicine).

Dlouhodobou péči potřebují lidé, kteří se v každodenním životě neobejdou bez pomoci druhých. Důvodem je zpravidla závažné chronické onemocnění. Nejčastěji, ale nikoli vždy, jde o lidi vyššího věku.

Přestože dlouhodobá péče stojí společnost 1 až 2 % HDP, není jí zpravidla věnována dostatečná pozornost ani ze strany veřejnosti, ani ze strany těch, kdo jsou za zdravotní a sociální politiku v Evropě a jednotlivých členských zemích zodpovědní. Na tom se shodli účastníci semináře k dlouhodobé péči, jejž pořádalo v Praze Centrum pro dlouhověkost a dlouhodobou péči (CELLO) Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským Gerontologickým centrem a Gerontologickým edukačním centrem GEC při Nova University Southeastern Florida ve Fort Lauderdale.

Pozváni byli zástupci významných evropských iniciativ a odborných společností, jež se problematikou dlouhodobé péče zabývají, zpravidla lidé, kteří změnu k lepšímu prosazují ve svých zemích. V Praze se tak za podpory společnosti Zentiva/sanofi‑aventis sešla zajímavá a dělná mezinárodní společnost odborníků z Albánie, České republiky, Izraele, Litvy, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Spojených států a Velké Británie.

Žádná země není bez problémů

„Potřeba dlouhodobé péče stoupá, stejně tak jako náklady na ni. Potřebují ji ti, kteří jsou nejzranitelnější. Tato problematika bude stále výraznější se stárnutím populace. Proto je důležité uchopit tento problém včas a odborně,“ zdůraznila dr. Cecilia Rokuseková, ředitelka GEC při Nova University Southeastern Florida.

„Je třeba, aby se společnosti zabývaly nejen efektivním poskytováním kvalitní dlouhodobé péče, ale také její prevencí. Tou nejlepší je zdravý a aktivní život i ve vyšším věku. Díky moderním technologiím a dalším prostředkům lze do určité míry kompenzovat problémy související se zdravotním stavem nebo zhoršenou mobilitou či smyslovými funkcemi, a být co nejdéle soběstačný i ve věku pozdní zralosti,“ zdůraznila.

Mgr. Tomáš Roubal z ministerstva zdravotnictví prezentoval nejnovější data o dlouhodobé péči v České republice a Mgr. Monika Válková, poradkyně ministra práce a sociálních věcí, informovala účastníky o východiscích i cílech v současné době připravovaného zákona o dlouhodobé péči. Diskutovalo se jak o možnostech dobré praxe, tak o problémech dlouhodobé péče v jednotlivých zemích.

Ani země s rozvinutým systémem zdravotní a sociální péče nejsou bez problémů. Na to poukázal předseda Britské geriatrické společnosti profesor Finbarr Martin, primář geriatrie v londýnských nemocnicích St Guy’s and St Thomas’, jenž představil nedávnou iniciativu několika vědeckých pracovišť a odborných společností ve Velké Británii a její výstup, obsáhlý materiál „Quest for Quality“, v němž přední britští vědci v této oblasti konstatovali, že je zapotřebí zlepšit zejména odbornou stránku poskytování dlouhodobé péče v britských zařízeních, zajistit dostupnost odborné péče včetně lékařské, a to jak praktických lékařů, tak specialistů.

Albánii zastupovala dr. Iris Moneová, členka albánské geriatrické společnosti, která se snaží o vytvoření programu podpory rodinných pečujících v Tiraně, protože, jak řekla, v Albánii dlouhodobá péče v evropském slova smyslu v současnosti prakticky neexistuje. Veškerou péči zde zajišťují rodinní příslušníci, a to téměř bez jakékoli podpory, dostupní jsou pouze praktičtí lékaři. Těžkou situaci zhoršuje také chudoba starých lidí a nezájem společnosti.

Obce mají v dlouhodobé péči nezastupitelnou roli

Součástí programu dvou pracovních dnů semináře byla také návštěva Gerontologického centra v Praze 8‑Kobylisích. Odborníci tu diskutovali o možnosti poskytování návratné a dlouhodobé péče zejména geriatrickým pacientům přímo v prostředí „pečující obce“.

Shodou okolností pražské Gerontologické centrum slaví právě v této době své dvacáté narozeniny. Své služby postupně rozvíjí podle potřeb a požadavků Městské části Praha 8 ve spolupráci s ostatními subjekty a poskytovateli jak zdravotních, tak sociálních služeb.

„Tato existence je možná díky setrvalé podpoře a vstřícnosti ze strany Městské části Praha 8, která se také podílí na vícezdrojovém financování centra, a umožňuje tak jeho rozvoj,“ zdůraznily hostitelky, MUDr. Hana Vaňková a Mgr. Michala Tučková.

„Pro zajištění funkční dlouhodobé péče je zapotřebí spolupráce mnoha subjektů, a právě obce tu mají jedinečnou a nezastupitelnou roli,“ zdůraznila doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontologického centra a jedna z hlavních organizátorek pracovního setkání. Dr. Agnes Egervariová konstatovala, že centrum dlouhodobé péče v Maďarsku, které řídí, je koncipováno na podobných principech jako pražské Gerontologické centrum, nemá však takové zázemí a podporu zřizovatele, jako tomu je v Praze 8, a protože je zřízeno nadací, musí velmi problematicky a nepřetržitě hledat zdroje pro svůj provoz.

Účastníci se shodli na tom, že dlouhodobou péči je i nadále třeba zajišťovat hlavně v prostředí, kde lidé žijí. Oni a „zejména jejich rodinní pečující potřebují podporu a pomoc ze strany společnosti. Jen tak je tento systém udržitelný, jen tak nepovede k předčasnému vyčerpání rodinných pečujících a předčasnému řešení právě tím nejdražším způsobem, pobytem v instituci,“ zdůraznila prof. Naushira Pandya z Nova University.

Instituce dlouhodobé péče vyžadují zvláštní pozornost ze strany veřejnosti i odborných společností, to zdůraznila dr. Bettina Huseboe, předsedkyně norské společnosti medicíny dlouhodobé péče (sykehjemsmedisin). Informovala o tom, že se touto problematikou zabývá jak její pracoviště na univerzitě v Bergenu, tak pracoviště univerzity ve Stavangeru, s nímž spolupracuje.

Ocenila skutečnost, že v České republice se mohou v této problematice postgraduálně vzdělávat lékaři jak v základním oboru geriatrie, tak v nástavbovém oboru medicína dlouhodobé péče obdobně jako například v Nizozemsku. Prof. Pandya seznámila účastníky se systémem vzdělávání těchto specialistů v USA, kde zastává tuto roli AMDA (American Medical Directors Association), odborná společnost, která na základě absolvování vzdělávacího programu uděluje lékařům certifikát a titul „medical director“ (CMD), protože v USA dle zákona o dlouhodobé péči musí mít každé zařízení svého odborného lékařského zástupce (medical director).

Praha centrem geriatrické medicíny

V rámci semináře proběhlo také pracovní setkání iniciativy „Dignity of Frail Old“ (Důstojnost starých křehkých lidí), která vznikla již před šesti lety v norském Bergenu z iniciativy prof. Steina Huseboe, předního odborníka na paliativní medicínu a jednoho ze zakladatelů evropské společnosti paliativní medicíny. Tato iniciativa tak navázala na loňskou konferenci v Solstrandu u Bergenu, kde byly i za přítomnosti tří českých účastníků formulovány cíle, jichž je zapotřebí dosáhnout v péči o nejkřehčí pacienty.

Výstupy z diskusí a pracovních setkání formulovali prof. Huseboe a doc. Holmerová, která také v závěrečné přednášce seznámila účastníky s velmi bohatou historií české geriatrie, na niž by bylo dobré navázat, a s prioritami, jež možná nejsou mezinárodně známé, ať již jde o Eiseltovu geriatrickou kliniku, která vznikla ve 20. letech 20. století (první na světě) či o výzkum demence.

Podpora společnosti Zentiva nyní umožňuje, aby se Praha stala jedním z center geriatrické medicíny dlouhodobé péče. Účastníci workshopu se shodli se na tom, že se ELTECA bude v budoucnu zabývat vzděláváním odborníků v dlouhodobé péči.

Účastníci se shodli na obsahových prioritách, jimiž jsou velké geriatrické syndromy, demence, poruchy chování ve vyšším věku, podpora zdraví a poškození mozku, dále zdůraznili, že je zapotřebí zaměřit výcvik a výuku na problematiku komunikace i spolupráce v týmu.

Důležitá je také spolupráce s rodinnými pečujícími a jejich zaškolení v péči. PharmDr. Jiří Novotný ze společnosti Zentiva vyzval přítomné k další spolupráci na vzdělávání v dlouhodobé péči. První „škola geriatrické medicíny dlouhodobé péče“ proběhne také v Praze, a to již koncem března příštího roku.

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
předsedkyně České gerontologické

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune