Diskriminace je ekonomicky nevýhodná
Nezbytným důsledkem stárnutí evropské populace je rostoucí podíl obyvatel se zdravotním postižením. Do roku 2020 se tento problém má týkat již pětiny všech Evropanů, tj. sta milionů osob. „To znamená mnohem víc než jen etickou výzvu. Jsou to lidé s mnoha talenty, schopnostmi, silami, znalostmi a od společnosti by bylo hloupé a krátkozraké, kdyby jich nechtěla využít. Populace, která stárne, musí využít každé schopnosti skryté v jakékoli lidské bytosti,“ prohlásil eurokomisař. Sto milionů osob se zdravotním postižením zároveň představuje enormní trh a lze očekávat velký růst poptávky po službách, výrobcích a technologiích v tomto segmentu. „Je mimořádně důležité, aby společnost byla schopna produkovat technická a medicínská řešení, která umožní handicap eliminovat, překonat a zkvalitnit život zdravotně postiženým. Proto je mimořádně důležité rozvíjet veletrhy tohoto typu, techniky a technologie tohoto typu, které mají své oprávnění nejen etické, ale i ekonomické,“ dodal Špidla s tím, že nejde jen o uplatnění těchto osob na trhu práce.
Diskriminace je ekonomicky nevýhodná
U příležitosti veletrhu se v Brně s Vladimírem Špidlou sešel Kamil Štabla, pacient s Bechtěrevovou chorobou. „Můj pohled na svět se tím změnil. Lidé odkázaní na invalidní vozík a na pomoc druhých musejí mít pevné nervy a silnou vůli, aby vůbec přežili. Objevil se přede mnou nový svět plný bariér a chtěl jsem to změnit,“ popisuje svou zkušenost Kamil Štabla. Jejím výsledkem byl projekt „Protest Ride - Europa 2006“, kdy s přítelem projel na motocyklu Evropu a pod petici proti diskriminaci zdravotně postižených sbíral podpisy až v Portugalsku. Petici chtěl předat v Bruselu eurokomisaři Špidlovi, a když ho nezastihl, sbíral podpisy dál a petici předal osobně právě na brněnském veletrhu. Listina obsahuje apel především na důsledné řešení bezbariérového přístupu, kdy v mnoha městech s vědomím úřadů dochází k běžnému porušování stavebních zákonů, a proti diskriminaci na trhu práce, na níž se podílejí úřady a především zaměstnavatelé včetně třeba chráněných dílen. Ani nový antidiskriminační zákon podle Štably nemůže situaci řešit, pokud nebude provázán se sankcemi a účinnými kontrolními mechanismy. „Lidé si dosud nezvykli tato pravidla respektovat a není nikdo, kdo by je k tomu nutil,“ říká Kamil Štabla.
Vzdělávání dává postiženým šanci
O diskriminaci zdravotně postižených se na výstavišti jednalo také na závěrečné konferenci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. V České republice je podle ministerstva práce a sociálních věcí bez práce přibližně 66 000 zdravotně postižených, což představuje zhruba pětinu všech nezaměstnaných. Legislativu podporující jejich zaměstnanost řada firem stále obchází a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása proto navrhuje vytvořit speciální fond na vzdělávací kursy pro nezaměstnané s handicapem. „Platily by do něj firmy, které nechtějí postižené zaměstnávat, ročně by šlo o více než 800 milionů korun,“ uvedl Krása. Jeho návrh podporuje i ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková, která o něm chce dále jednat. O využití získaných prostředků by podle Krásy rozhodovala skupina složená z odborníků a úředníků, která by je rozdělovala přímo konkrétním projektům vzdělávacích kursů. Ty by rozšířily možnosti uplatnění zdravotně postižených na trhu práce, protože dosavadní rekvalifikace svým obsahem často nevyhovují. „Postižení umějí často velice dobře pracovat na počítači, ale například angličtina vyžaduje dlouhodobější vzdělávací proces, což úřady práce neumožňují,“ podotkl Krása. Zároveň upozornil, že v situaci rostoucího nedostatku kvalifikovaných pracovníků má zaměstnávání zdravotně postižených ekonomický význam. „Lidé s handicapem skrývají velký potenciál. Firmy, které to pochopí, budou mít značný náskok,“ míní předseda Národní rady osob se zdravotním postižením.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 30/2007, strana B03
Zdroj: