Digitální služby potřebují právní jistotu

Poptávka pacientů po digitálních zdravotních službách je silná, potvrdil průzkum. Pacienti jsou na telemedicínu a další nové služby připraveni, volají ale po jasných pravidlech a po zajištění kyberbezpečnosti.

Stěžejní podmínkou rozvoje telemedicíny a spokojenosti pacientů s telemedicínskými službami je právní jistota a bezpečí. Vyplynulo to z kvalitativního průzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) o primární distanční péči, který proběhl mezi pacienty a experty, a ze souvisejícího dotazníkového šetření mezi pacientskými organizacemi.

Motivující pro pacienty k využívání telemedicíny je spíše úspora času než kvalitnější péče. Očekávání pacientů jsou velká, mají zájem svá data sdílet a konzultovat distančně své potíže.

Pacientů, kteří přijímají informační technologie při čerpání zdravotní péče skepticky nebo téměř vůbec, je podle dotazníkového šetření jen 18 procent. Podle přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK MUDr. Mgr. Jolany Kopsa Těšinové, která se na výzkumu podílela, je to překvapivě nízký podíl. „Zbylých 82 procent pacientů je silně motivováno k využívání informačních technologií a podporují rozvoj telemedicíny,“ uvedla Kopsa Těšinová. Vztah k informačním technologiím při zdravotní péči souvisí s dosaženým vzděláním a zdravotní gramotností.

Očekávání pacientů, která vyplynula z výzkumu, byla zformulována do deseti bodů „pacientského desatera“. „Naše očekávání je, aby pro telemedicínu existoval jasný právní rámec, aby léčba probíhala lege artis a byla ošetřena práva pacientů a zabezpečení citlivých dat,“ uvedl předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák. „Velmi silně zaznělo v průzkumu, že očekáváme bezpečné technologie a že bude ošetřena bezpečnost našich dat,“ dodal.

Nové technologie a postupy vyžadují vzdělávání jak na straně pacientů, tak i na straně lékařů, poznamenal také Hejzák.

„Jsme si vědomi velkého významu problematiky distančních služeb a možnosti usnadňovat život lékařům i pacientům. Na fakultě jsme proto v posledních letech posílili ve výuce tuto složku, zatím formou volitelných předmětů, ale začneme ji prosazovat i jako součást předmětů povinných,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. Martin Vokurka.

Legislativa pokročila, další změny jsou ale nutné

Nedostatečná legislativa zůstává hlavní překážkou dalšího rozvoje moderních telemedicínských služeb. Chybějí odborné doporučené postupy, zatím takový vytvořila jen odborná společnost všeobecného lékařství. Není vypracována digitální propedeutika.

„Připravuje se evropská směrnice, která má definovat zdravotnický prostor v kontextu digitalizace, a je klíčové, aby česká úprava byla v souladu s evropským směřováním, abychom v budoucnu nemuseli investovat do dodatečných úprav,“ poznamenal výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček.

Na konferenci Digitální medicína (nejen) pro pacienty, která předcházela představení výsledků výzkumu, připomněla zástupkyně ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR JUDr. Vladimíra Těšitelová, že nedávno schválený zákon o elektronizaci je dobrý legislativní základ pro digitální medicínu, sám o sobě ale nestačí. „Je potřeba zavést systémové řešení a jsem přesvědčena, že k tomu je zákon o elektronizaci dobrý základ. Legislativní vývoj by měl pokračovat. V zájmu prosazení v legislativním procesu byl zákon o elektronizaci upraven do minimalistické verze,“ poznamenala Těšitelová.

Lze doufat, že k zásadnímu pokroku rozvoje digitální medicíny v praxi dojde v horizontu pěti let, shodla se dr. Těšitelová se senátorem MUDr. Romanem Krausem (ODS). „Kdybychom se zasnili a byli bychom v ideálním světě, našli bychom v nynějším zákoně o elektronizaci paragraf, který říká, co je standardem elektronického zdravotnictví, že standardy vydává ministerstvo zdravotnictví a že je zveřejňuje ve věstníku. Za čtyři roky by tu v ideálním světě byla plejáda standardů pro elektronické zdravotnictví a všichni v terénu by se tím mohli řídit,“ uvedla Těšitelová.

Rozvoj digitálních služeb se nyní zásadně urychlí, věří Kraus. „Nebude to jako předtím, že jsme měli patnáct let sen o elektronickém zdravotnictví a nic moc se nestalo, kromě lokálních projektů v jednotlivých zařízeních. Doufám a předpokládám, že díky tomuto zákonu budeme za čtyři roky funkčního období nové vlády těsně před dokončením implementace všech těch věcí, které zákon zmiňuje,“ uvedl Kraus.

Také Ing. Tomáš Knížek, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro informatiku, sdílel určitý optimismus. „Pozitivní trendy jsou, že řada poskytovatelů už dnes distanční výkony dělá. Digitální služby by měly přinášet přínos jak pacientovi, tak lékaři, tak i plátci. Vidíme tu trend stárnutí populace a stárnutí populace praktických lékařů. Pokud bychom měli udržet vytížení praktického lékaře na současné úrovni, museli bychom zvýšit počet praktických lékařů o deset procent. Digitalizace některých výkonů může tu negativní křivku zplošťovat,“ uvedl Knížek

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Ladislava Friedricha, CSc., je důležité držet se zásady upravovat legislativou jen základní rámec a pravidla digitální medicíny. „Práce na legislativním vymezení telemedicíny pokračují. Pořád není dost jasno, jak hluboko v legislativě půjdeme. Platí předpokládám původní vize mít definována základní práva a povinnosti, identifikátory a registry, zbytek by podle mého názoru měl přejít do jednání mezi poskytovateli a plátci. Pokud půjdeme s legislativou příliš do detailu, riskujeme, že než ji schválíme, bude život už jinde,“ upozorňuje Friedrich.

Pacienti podle průzkumu očekávají od distančních služeb lepší využití času. Podobná očekávání mají i lékaři a další zdravotníci, ne vždy ale byla tato očekávání elektronizací zcela naplněna.

„To, že převedeme papíry na nuly a jedničky, neznamená snížení administrativy. Často může být při elektronizaci stejný úkon pracnější a na čas náročnější. Ze zákona by mělo vycházet, že co bylo jednou napsáno, nebude se znovu přepisovat,“ poznamenal na konferenci MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a odborný asistent Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK.

Vladimíra Těšitelová, která měla na tvorbě zákona o elektronickém zdravotnictví zásadní podíl, ujišťuje, že tentokrát opravdu dojde ke zjednodušení. „Systém skutečně bude snižovat administrativní zátěž, zejména lékařů, a to tak, že po vyplnění údajů do národního registru poskytovatelů a národního registru zdravotníků se tato informace bude překlápět do kmenových registrů. Také kmenové registry pacientů budou automaticky plněny z dat zdravotních pojišťoven. Pevně věřím, že se sníží administrativní zátěž a budete mít prostor na péči o pacienty,“ dodala Těšitelová.