Diagnostické postupy u karcinomu plic
Ročně se na celém světě diagnostikuje celkem 1,2 milionu nových případů karcinomu plic a zhruba jeden milion lidí na něj zemře. V Evropě se ročně toto onemocnění odhalí u 307 000 mužů a 70 000 žen, ročně zde na ně umírá 266 000 mužů a 64 000 žen. Českou republiku charakterizují následující čísla: v roce 2002 bylo zjištěno 4 536 nových onemocnění u mužů a 1 405 u žen; v témže roce zemřelo na karcinom plic 4 268 mužů a 1 273 žen. Onemocnění s negativním stigmatem
Karcinom plic má sociálně medicínské stigma – je obklopen negativitou. Spojení s tabakismem evokuje představu, že jde o chorobu, kterou si nemocní způsobují sami (self-inflicted), třebaže její výskyt u nekuřáků, bývalých kuřáků a kuřáků pasivních je běžný. Problematice nemoci je věnováno málo pozornosti ze strany jak médií, tak významných osobností. Málo se ví o pokrocích v diagnostice a v terapii, a proto přetrvává beznaděj v řadách lékařů i laické veřejnosti. Boj proti této nemoci je orientován především na protikuřácké aktivity. V naší republice se legislativa zaměřená na omezení kuřáctví netěší potřebné podpoře zákonodárců. Ani výzkum karcinomu plic, ani jeho terapie nejsou ve srovnání s jinými chorobami dostatečně dotovány, chybí i podpora pacientských a podpůrných organizací. Počáteční stadia nemoci jsou obvykle příznakově chudá. Při absenci účinných metod včasného vyhledávání choroby tak přichází většina nemocných s pokročilými stadii nádorů. Pacienti, kteří jsou v drtivé většině kuřáci či kuřáci bývalí, mají obvykle i další choroby s kuřáctvím související (např. chronickou obstrukční bronchitidu s emfyzémem, ischemickou chorobu srdeční). Zejména pokročilá stadia těchto onemocnění mohou znamenat zúžení výběru léčebných možností, které u bronchogenního karcinomu přicházejí v úvahu. Centralizace je podmínkou úspěchu
Hlavním trendem současnosti a předpokladem úspěchu na tomto poli je centralizace péče o nemocné, tedy tendence provádět diagnostiku i terapii v zařízeních, která splňují stanovené požadavky. Dostatečně vybavená pracoviště jsou schopna provést všechna potřebná vyšetření během dvou týdnů, tedy výhodně z lékařského i z ekonomického hlediska, a také mají možnost připravit adekvátní léčebný plán za spoluúčasti všech odborníků dalších oborů, kteří se na diagnostice i terapii podílejí. Neméně důležitá je vybavenost centra z důvodu zvládání konkrétních komplikací onkologické léčby.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2006, strana 12
Zdroj: