Diabetologické sympozium se nově usídlilo v Průhonicích
Tradice červnových celostátních diabetologických sympozií, která sahá až do roku 1999, znovu ožila. Před patnácti lety se v Hradci Králové konalo první z nich. Jeho organizace se od počátku ujala doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D., vedoucí Centra diabetologie FN Hradec Králové, a v průběhu doby se jí podařilo vybudovat této odborné platformě respekt a zajistit pevné místo v kalendáři akcí nejen mnoha diabetologů. Poslední, třinácté sympozium v řadě proběhlo v Hradci Králové v roce 2011. Po krátké odmlce tak letos na úsilí svých hradeckých kolegů navázali organizátoři 14. celostátního diabetologického sympozia. Patronát nad touto akcí, jež se konala 6. až 7. června v Centru Floret v Průhonicích, nově převzal prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., a jeho kolegové z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. O hodnocení, jak vlastní sympozium probíhalo a co zajímavého zde mohli návštěvníci slyšet, se s MT podělil předseda organizačního výboru doc. MUDr. Martin Prázný, Ph.D.
Již v minulosti byla celostátní diabetologická sympozia koncipovaná postgraduálně a mezioborově. Hovořilo se na nich vždy o aktuálních tématech, která byla společná pro diabetologii a další příbuzné obory. Během třinácti let se tak vystřídala problematika kardiologická, neurologická, chirurgická a další. Podobný charakter akce zachovali i organizátoři letošního ročníku. A na jaké tematické okruhy se mohli návštěvníci těšit? Hovořilo se např. o vztahu diabetu k obezitě a metabolickému syndromu. Kromě toho byly dalšími tematickými okruhy např. problematika hypoglykémie u diabetiků a nediabetiků, diabetická noha z pohledu podiatra a mikrobiologa či problematika diabetické polyneuropatie a autonomní neuropatie.
Soudě podle zájmu návštěvníků, kterých se sjely bezmála dvě stovky, zájem o tuto odbornou akci, jež navazuje na tradici sympozií pořádaných doc. Šmahelovou, trvá. „Je to pro nás velká čest, že jsme nakonec měli tolik návštěvníků, kteří měli možnost vyslechnout podle mého názoru zajímavý odborný program. Ten byl cílen na širokou problematiku od časných stadií diabetu a patogeneze jeho vzniku až po diabetes ve stáří. Hovořilo se také o některých významných komplikacích diabetu, zejména diabetické noze, a dotkli jsme se také souvisejících témat, jako je obezita, problematika metabolického syndromu a bariatrických výkonů. Nosnými tématy naší kliniky jsou také dieta a pohyb, popř. sportování při prevenci a léčbě diabetu, a proto jsme je rovněž zařadili do programu sympozia,“ přibližuje odborný program letošního ročníku doc. Martin Prázný s tím, že velmi zajímavý byl např. mezioborový blok, ve kterém zazněla přednáška MUDr. Jiřího Klempíře z Neurologické kliniky VFN o diagnostice a současných léčebných možnostech diabetické polyneuropatie a hlavně léčbě bolesti u těchto pacientů. MUDr. Václava Adámková z ATB centra VFN na něj navázala přednáškou, která se zaměřila na správnou ATB léčbu infekcí u syndromu diabetické nohy.
Cílem organizátorů letošního ročníku bylo sestavení bloků půlhodinových postgraduálních přednášek, které na sebe navazovaly a dané téma vysvětlily přehledně v širších souvislostech. Organizátoři se snažili zaměřit sdělení hodně prakticky, aby si lékaři z terénu mohli odnést co nejvíce poznatků do své každodenní praxe. Pozitivem bylo také to, že na jedné akci se měli možnost setkat jak ambulantní diabetologové, tak praktičtí lékaři, kteří ve svých ordinacích pečují o nekomplikované diabetiky. Podle doc. Prázného je však rovněž cenná zpětná vazba pro lékaře z center a klinik od kolegů, kteří zajišťují běžnou každodenní péči o diabetiky v terénu. „Spolupráce mezi specializovanými centry a ambulantními lékaři při péči o diabetiky je nezbytně nutná a je vhodné ji podporovat všemi možnými způsoby,“ říká doc. Prázný.
Zaujaly praktické workshopy
Velice dobře byly posluchači přijaty dva workshopy, které organizátoři zařadili do programu sympozia. Jeden se věnoval problematice kontinuální monitorace glykémie a tomu, kdy může být přínosná pro diabetiky 2. typu, druhý workshop byl zaměřený na léčbu hyperglykémie za hospitalizace na standardních odděleních. „Tato forma vzdělávání vzbudila příznivé ohlasy mezi kolegy, protože umožňuje předávání informací jak od vedoucího workshopu směrem k posluchačům, tak mezi účastníky vzájemně během diskusí, a myslím, že tento formát do budoucna bude nabývat na významu, protože samotné přednášky nikdy nemohou zcela nahradit předávání praktických osobních zkušeností lektorů, kteří mají s danou problematikou velké zkušenosti,“ vysvětluje doc. Prázný.
A proč organizátoři pro workshopy zvolili zrovna tato témata? Kontinuální monitorace glykémie u diabetiků 2. typu není ještě příliš rozšířená, ale podle doc. Prázného se ukazuje, že by mohla být pro pacienty dosti přínosná jak po stránce edukace, tak vzhledem k správnému vedení léčby. „Léčba hyperglykémie za hospitalizace na standardních odděleních naopak dlouhodobě představuje velkou bolest, protože každý pacient je jiný a také odlišně reaguje na různé druhy antidiabetické terapie a ne každý lékař na standardních interních odděleních má s touto léčbou zkušenosti. Snažili jsme se proto otevřít nejčastější problematická témata a vysvětlit, jaké zkušenosti s těmito situacemi mají odborníci na naší klinice. Jedná se např. o rozhodnutí, kdy vyšetřovat glykémii ve vztahu k různým onemocněním či k jídlu, jak intenzivně diabetiky léčit, jakou dietu volit, kdo určuje dávky inzulinu, jak vysoké by měly být v různých klinických situacích apod. Je potřeba si uvědomit, že diabetes má přibližně 25 % hospitalizovaných pacientů a jeho léčba je proto každodenní součástí práce lékařů různých specializací. Léčba diabetu během hospitalizace má ve srovnání s ambulantní péčí různá specifika a je spojena s množstvím obtíží, které souvisejí s onemocněním pacienta a s vlivem diagnostických a léčebných procesů. Nezanedbatelný vliv má také fakt, že se léčba dostává do rukou lékařů bez diabetologické specializace. Neuspokojivá kompenzace diabetu u hospitalizovaných pacientů je pochopitelným důsledkem těchto faktorů. Proto je důležité hledat cesty, jak takové pacienty ve spolupráci s diabetology zvládat,“ říká doc. Prázný s tím, že vedení workshopů se ujali kolegové z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, kteří mají s touto problematikou velké zkušenosti, v případě druhého tématu, zvládání diabetu za hospitalizace, dokonce na tomto pracovišti běží grantový projekt, který testuje určitý algoritmus léčby inzulinem u diabetiků během hospitalizace. Jeho podstatou je, že supervizi této léčby provádí právě diabetolog s cílem vyhnout se riziku komplikací, včetně hypoglykémií. Při péči o hospitalizovaného diabetika se doporučuje stanovit prakticky dosažitelné cílové hodnoty glykémií, které berou v úvahu velkou variabilitu glykémií během hospitalizace a minimalizují riziko hypoglykémií. Léčba by měla vycházet ze zjednodušených algoritmů, které si snadno mohou osvojit lékaři bez diabetologické specializace. Významné je také zajištění návaznosti na další léčbu po propuštění. „Jde o dosti složitou problematiku, která má ve srovnání s ambulantní péčí různá specifika, léčba se navíc dostává do rukou lékařů různých odborností. Přesto je to zcela opomíjená oblast, pro kterou dosud téměř neexistují odborná doporučení nebo prakticky orientovaná literatura. Také proto jsme se rozhodli o ní na sympoziu hovořit,“ vysvětluje doc. Prázný.
Bezprostředně po prvním „průhonickém“ diabetologickém sympoziu panovala mezi pořadateli a organizátory spokojenost a odhodlání pokračovat ve znovu navázané tradici dalšími ročníky na stejném místě. Zda tomu nakonec tak bude i po podrobnější analýze letošního ročníku, nebo zda se organizátoři rozhodnou ke změnám, které by kvalitu dalších setkání ještě zvýšily, se lékaři včas dozvědí.
Zdroj: Medical Tribune