Diabetická retinopatie
Ze všech možných důsledků, které se mohou manifestovat v důsledku diabetu v oblasti oka (a patří mezi ně i katarakta), je diabetická retinopatie nejzáludnější a nejnebezpečnější. Je přímým důsledkem hyperglykémie, na jejím rozvoji se také spolupodílí výška krevního tlaku.
Diabetická retinopatie je specifický důsledek diabetu, což znamená, že se u pacienta bez hyperglykémie nemůže její obraz vyvinout. Naštěstí, obvykle se vyvíjí pozvolna. Postupně se objevující změny mikrocirkulace jsou dobře patrné i při prostém vyšetření očního pozadí, dají se tak snadno odhalit, důslednou kompenzací pak lze zabránit katastrofě; tedy pokud je pacient pravidelně odesílán k vyšetření a k vyšetření se také dostaví.
Základní frekvence vyšetření by měla být jednou ročně, v případě pokročilých změn častěji. Přesto je v České republice každoročně vyšetřeno pouze 80 % pacientů (data VZP). Je to moc, nebo málo? Nevím, ale protože v časných stadiích na diabetickou retinopatii nelze jinak než oftalmologickým vyšetřením přijít, myslím, že to není úplně v pořádku.
Přehledné studie říkají, že u diabetiků s délkou trvání choroby nad 30 let je prevalence až 90% postižení sítnice. Z toho asi polovina nemocných jeví známky proliferativní diabetické retinopatie, která je nejčastější příčinou ztráty zraku u dospělých.
Kolik je postiženo pacientů v ČR, není jasno (viz obr.: dvě studie a data ÚZIS z posledního desetiletí udávají poněkud rozdílné výsledky), ale můžeme prokázat, že závažné postižení zraku v důsledku diabetu (praktická slepota) postihuje v České republice několik tisíc osob. V naprosté většině případů by se dalo ztrátě zraku předejít.
Jak? Těsnou kompenzací diabetu a pravidelnými kontrolami. Medicína nezná nic lepšího, ale také nic jednoduššího a účinnějšího. Pro pochopení principu prevence ztráty zraku je však třeba nejprve připomenout, jak se jednotlivá stadia DR vyvíjejí. Diabetická retinopatie se nejprve vyvíjí jako nonproliferativní (NPDR), posléze vzniká fáze proliferativní (PDR).
Podrobnější klasifikace umožňuje hodnotit dynamiku progrese DR, indikovat léčbu a frekvenci kontrol. Patofyziologicky se jedná o kombinaci uzávěru kapilár, mikroaneurysmat a zvýšení vaskulární permeability.
Vzniká edém, hemorrhagie a postupná devastace světločivné tkáně. Kritické je postižení makuly. V pokročilém stadiu vznikají novotvořené cévy, které prorůstají do sklivcového prostoru nebo subretinálně a stávají se zdrojem dalších rozsáhlých hemorrhagií se všemi důsledky - bez adekvátní terapie je to ztráta zraku.
Bez hyperglykémie diabetická retinopatie nevznikne; léčba hyperglykémie je v prevenci a terapii diabetické retinopatie úhelným kamenem. Je pravda, že rychlá kompenzace, těhotenství a další specifické situace mohou akcelerovat diabetickou retinopatii, ale v obecné rovině platí, že skutečně ani laserokoagulace, ani pars plana vitrektomie, ani jakýkoli jiný speciálně specifický a sofistikovaný postup nezachrání zrak, pokud pacient nedosáhne alespoň uspokojivé kompenzace diabetu. Na tuto skutečnost se častokrát zapomíná.
Nakonec dobrá zpráva. Počet nemocných s velmi závažnými formami diabetické retinopatie zůstává v ČR dlouhodobě stabilní (data VZP), což je při vzrůstajícím počtu pacientů velkým úspěchem české diabetologie.
Zdroj: Medical Tribune