Dětská obezita a nespavost

Studie dokazuje, že časnější uléhání ke spánku, pozdější vstávání a pozdější začátek školního vyučování může významně snížit sklon k obezitě. Za důležitý považuje Snellová fakt, že toto riziko lze redukovat opatřeními, jež nevyžadují zvláštní investice.

Průkazné snížení rizika obezity přináší už prodloužení spánku o jednu hodinu denně. Pozdější uléhání se jeví z hlediska obezity jako nejrizikovější u dětí ve věku od 3 do 8 let. Pro děti ve věku od 8 do 13 let představuje větší riziko spíše dřívější vstávání.

Pediatři konstatovali, že situace mezi sledovanými byla neutěšená. Děti spaly méně, než by měly. Americká National Sleep Foundation doporučuje dětem ve věku od 5 do 12 let denně 10 až 11 hodin spánku. U adolescentů doporučuje osm až devět hodin spánku denně. Především o víkendech však měly děti k naplnění této normy hodně daleko. Po dovršení věku sedmi let spí děti během víkendu méně než 10 hodin denně. Děti starší 14 let nespí o víkendech v průměru déle než 8,5 hodiny denně. Asi 16 % dětí ve věku od 13 do 18 let nespí během víkendu víc než sedm hodin denně. Další výzkumy dokazují, že v pozadí obezity vyvolané nevyspáním se skrývá narušení sekrece orexinů, jež se podílejí jak na regulaci spánku, tak i na regulaci příjmu potravy. K tomu se připojují další významné hormonální dysbalance.

Při nevyspání stoupají v těle koncentrace ghrelinu, který vyvolává zvýšenou chuť k jídlu, a zároveň klesají koncentrace leptinu, který příjem potravy naopak potlačuje. Obezita „z nevyspání“ tedy má mnohem složitější příčinu, než je „luxování“ ledniček v nočních hodinách z nedostatku příležitostí k jiným činnostem, než je jídlo.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2007, strana A1

Zdroj: www.tribune.cz