Dermatologie už není levným oborem

V čem byl pražský Mezinárodní der__‑ matologický kongres jiný než podobné akce?

V pořadí 10. světový dermatologický kongres byl uspořádán od roku 1964 poprvé opět v Evropě a samozřejmě poprvé v Praze. Přijelo na něj přes 4 000 účastníků ze 105 států světa. Některá specifika kongresu souvisejí s koncepcí jeho programu. Ta se mimo jiné zaměřila na systematickou edukaci napříč oborem. Velké slovo zde měla profesorka Jean Bologniová z Yaleovy univerzity v New Havenu, která je hlavní autorkou nejnovější světové učebnice dermatologie a také díky tomu má přehled o tom, kdo je u každého konkrétního tématu na absolutní špičce. Spolu s profesorem Katzem z Bethesdy vybrala předsedající jednotlivých sekcí. Vytvořili pět základních modulů: klinická dermatologie, pediatrická dermatologie, kosmetická dermatologie, onkodermatologie spolu s dermatochirurgií a dermatopatologie. V každé z těchto subspecializací během dvou dnů mohl zájemce získat zcela aktuální a přitom ucelené poznatky, a to od těch nejlepších odborníků z celého světa.

Výjimečnost této akce spočívala podle mého názoru i v tom, že byla skutečně mezinárodní ve smyslu maximální otevřenosti. Přijelo 700 přednášejících, z toho bylo 150 z USA, 100 z Asie, 30 z Austrálie, 40 z Afriky a 50 z Jižní Ameriky – to se u ostatních velkých kongresů pořádaných v Evropě nestává, všude jinde evropští přednášející tvoří 90 procent.

Ovlivnila přípravu této akce hospodářská krize?

Velmi výrazně. Kdo si platí takovou cestu sám, jistě si to rozmýšlel pečlivěji než dříve. Rovněž farmaceutické firmy, bez jejichž podpory lze podobnou akci pořádat jen stěží, s účastí váhaly. To, že se tento kongres koná jednou za pět let, znamená, že ne všechny farmaceutické společnosti s ním počítají ve svém rozpočtu. Na druhé straně z pohledu lékařů bylo toto setkání mimořádně dostupné, k čemuž přispělo na čtyři sta cestovních grantů, které umožnily účast i odborníkům ze 63 zemí, včetně takových, jako jsou Tádžikistán, Filipíny nebo Nigérie. Podobná podpora existuje i u jiných akcí, ale v takovém rozsahu jde o něco ojedinělého. Pro české lékaře zase bylo přínosné, že paralelně probíhal Česko‑slovensky kongres dermatologie a estetické medicíny.

Za nevelký poplatek se tak mohli účastnit obou akcí. Díky tomu přijelo na sedm set českých a slovenských dermatologů. Byli i tací, co zůstali věrní pouze českému programu. V rámci této české části proběhlo i deset zcela prakticky zaměřených kursů, o něž byl takový zájem, že jsme je museli na poslední chvíli přesouvat do větších místností. V neposlední řadě se tak kongres stal atraktivní i pro lokální zastoupení farmaceutických firem. Paralelně s kongresem probíhal i 14. kongres Evropské laserové společnosti (EMLA) a odborné sekce upořádalo celkem 20 dermatologických společností včetně American Academy of Dermatology, European Academy of Dermatology atd.

Ve kterých sekcích se čeští dermatologové mezinárodního kongresu účastnili aktivně?

Čeští kolegové se aktivně účastnili odborných sekcí věnovaných klinické dermatologii, dermatochirurgii, flebologii, lymfologii, hojení ran, kvalitě života, psoriáze, kosmetické dermatologii atd. Prezentovali 64 přednášek z celkového počtu 1 021, z toho bylo 35 přednášek vyzývaných a 21 kolegů předsedalo odborným sekcím včetně plenárních. Navíc nás reprezentovala jednou z devíti plenárních přednášek profesorka Anna Vašků z Brna.

Jedním z aktuálních dermatologic‑ kých témat je léčba vitiliga. Co je zde nového?

Vitiligo představuje dermatózu, která vyžaduje interdisciplinární přístup, protože se velmi často sdružuje s vnitřními chorobami. Říci pacientovi s vitiligem, že se nedá léčit a že jde jen o kosmetickou záležitost, je špatně. Z posledních studií vyplývá, že toto onemocnění je léčitelné v 80 až 85 procentech případů. Největší úspěšnost má kombinace fototerapie úzkopásmovým UVB zářením (ideálně tzv. mikrofototerapie či fokusovaná fototerapie) a topických imunomodulátorů, což konkrétně znamená léky tacrolimus a pimecrolimus.

V centru pozornosti na kongresu byly i nové postupy v léčbě zánětlivých neinfekčních dermatóz…

Ano, zde je také o čem mluvit. V blízké době by měl přijít i na český trh alitretinoin, což je nový derivát vitaminu A. Ten má zatím své místo v terapii ekzému rukou. Změna je i v léčbě atopické dermatitidy, kde se uplatňuje podobná snaha o nahrazení kortikoidů topickými imunomodulatory jako u vitiliga. Recentní studie ukázaly, jakým způsobem u atopické dermatitidy řídit dlouhodobou léčbu. Není pochyb, že jde o onemocnění vrozené a celoživotní, známe i geny zodpovědné za složení tukových součástí pokožky, které určují, proč je kůže patologicky suchá. Topické modulátory se nyní při léčbě akutních problémů aplikují dvakrát denně, po zlepšení stavu se již nedoporučuje tyto preparáty vysadit, ale používat je pouze po část týdne – ujal se pro to název víkendová terapie. Od pondělí do pátku pacient používá emoliencia a v sobotu a v neděli se vrací k topickým imunomodulátorům. Tímto postupem se zamezuje exacerbaci kožních projevů.

Mezi zánětlivé neinfekční dermato‑ zy patří i psoriáza. Jaké otázky jsou aktuální zde?

To je asi ta část našeho oboru, která se rozvíjí nejdynamičtěji. I na kongresu se samozřejmě hodně hovořilo o monoklonálních protilátkách a fúzních proteinech. Díky těmto novým léčebným možnostem psoriázu dokážeme dostat pod kontrolu také u těch nemocných, kde veškerá terapie selhávala. Vidíme, jak obrovský vliv mají na kvalitu života těchto pacientů. Máme nyní k dispozici infliximab a etanercept, u toho byla nyní indikace rozšířena i pro děti. Očekáváme, že brzy budeme moci pacientům nabídnout i adalimumab, u něj ještě není stanovena úhrada. A za rok, doufejme, se naše léčebné možnosti rozšíří o ustekinumab.

Jak je to s dostupností této léčby?

V porovnání s ostatními vyspělými státy Evropy poněkud zaostáváme. Na biologickou léčbu je pro letošní rok s VZP domluveno 450 pacientů, předpokládejme, že u ostatních pojišťoven by to mohl být podobný počet. V současné době jich tolik nemáme, v registru takto léčených pacientů je něco přes 350 záznamů. Je zde tedy prostor.

Obávám se však, že ne všichni nemocní se do této databáze dostanou, podle mého názoru by úhrada léčby měla být podmíněna záznamem v registru. Jisté je, že se vstupem těchto léků do léčby psoriázy a psoriatrické artritidy dermatologie definitivně přestala být levným oborem.

Během kongresu proběhlo i setkání dermatoložek sdružených ve Women Dermatology Society. Není to zbytečné, takto se vymezovat, obzvlášť v tak feminizovaném oboru?

Dermatologie není v zahraničí tak feminizovaným oborem, jako je tomu v naší zemi. Navíc, tato světová organizace žen v dermatologii je velmi silnou společností, podporující své členky v odborném růstu a skvěle spolupracující s I nternational Society of Dermatology (ISD). Já sama jsem členem WDS a ráda bych do ní přilákala mnohem více dermatoložek, avšak hodně svých sil jsem od roku 2000 věnovala zejména ISD. Tato platforma je největší mezinárodní dermatologickou organizací založenou na individuálním členství. Proto mne moc těší, že mi byla dána důvěra a stala jsem se na dalších pět let členkou výkonného výboru ISD pověřenou komunikací a koordinací kongresů dermatologů ve světě. Nejbližší evropský bude 3. kongres Winter Academy of Dermatology v dubnu 2010 ve Svatém Mořici, kam vás již nyní srdečně zvu! (www.dermanet.cz, www.intsocderm.org, www.winteracademy.net).

Zdroj: