Deprese po sotalolu
Autorům v práci nešlo o důkaz zvýšeného rizika deprese při léčbě beta‑blokátory obecně. Prezentují pouze pro zajímavost případ deprese při léčbě sotalolem. Šlo o 48letého muže, u kterého příznaky deprese začaly přibližně čtyři měsíce po zahájení léčby sotalolem 80 mg dvakrát denně. Laboratorní testy, včetně vyšetření funkce štítné žlázy, byly normální. Nebyly identifikovány žádné psychosociální stresory.
...
Zajímavé je, že dříve pacient reagoval depresí rovněž na léčbu amiodaronem. Po jeho vysazení deprese odezněla. V anamnéze nebyla psychiatrická léčba nebo užívání zakázaných látek nebo zneužívání fytofarmak. Nemocný byl léčen pro srdeční infarkt (prodělal bypassovou operaci), ventrikulární tachykardii, antikardiolipinový protilátkový syndrom, hyperlipidémii a hypertenzi. Byl mu implantován kardiostimulátor. V době vyšetření jeho medikace zahrnovala sotalol, warfarin, ramipril, loratidin a kyselinu acetylsalicylovou. Navzdory depresi byl sotalol ponechán, protože kardiostimulátoru se nepodařilo dostat arytmie pod kontrolu. K užívaným lékům byl následně přidán citalopram, ale depresivní příznaky přetrvávaly. V diskusi autoři naznačují mechanismy, kterými beta‑blokátory indukují depresi: inhibiční účinky na beta a serotoninové receptory v centrálním nervovém systému. Antiarytmika typu sotalolu a amiodaronu podle autorů zeslabují adrenergní stimulaci a mají antisympatikotonické účinky. Souhrnně lze říci, že deprese může být způsobena deregulací noradrenergního systému. V závěru autoři apelují na lékaře, aby si uvědomovali možnost popsané nežádoucí příhody v souvislosti s léčbou sotalolem.
Zdroj: