Denzita prsu a riziko karcinomu – skutečnost, nebo mediální bublina?

Nejnovější a dosud největší studie vedená Normanem Boydem z Ontario Cancer Institute v kanadském Torontu označila vysokou denzitu prsní tkáně za hlavní rizikový faktor pro rozvoj karcinomu prsu. Výzkumníci sledovali 1 112 párově kontrolovaných subjektů. Ze závěrů studie vyplynulo, že ženy s vysokou denzitou prsu (75 % a více) měly téměř pětkrát zvýšené riziko karcinomu prsu ve srovnání s ženami s nízkou denzitou, tedy pod deset procent. Takto vysoké riziko trvalo po dobu osmi let.

„Tato studie stanovuje denzitu prsu jako extrémně důležitý rizikový faktor pro rozvoj prsního karcinomu,“ uvedl N. Boyd. Podle něj je třeba vysoké hodnotě denzity připsat 16 až 30 % případů karcinomu prsu v závislosti na věku ženy. Ostatní rizikové faktory, včetně rodinné anamnézy a známých genů, představují mnohem menší podíl ve výskytu nemoci.

V průvodním editorialu ke studii doktorka Karla Kerlikowske z University of California v San Francisku navrhla, aby denzita byla měřena v klinické praxi a byla využita k maximalizaci primární a sekundární prevence.

Až 17× vyšší riziko v prvním roce

Jedním z nových zjištění studie bylo, že riziko karcinomu prsu u žen s vysokou denzitou je markantně vysoké a je až sedmnáctkrát vyšší v době 12 měsíců po negativním mamografickém nálezu. Výzkumníci se domnívají, že vysoká denzita prsní tkáně spíše tumor maskuje než že by vyvolávala jeho rapidní růst. „Tento výsledek znamená, že roční screeningové vyšetření u žen s extenzivní mamografickou denzitou pravděpodobně nezvýší míru detekce karcinomu,“ upozorňuje Norman Boyd a dodává, že u těchto žen by tak měly být nasazeny alternativní zobrazovací metody. Míra detekce může být zvýšena digitální mamografií, ultrazvukem nebo magnetickou rezonancí.

Mamografii asi raději digitální

„Digitální mamografie zřejmě detekuje více prsních tumorů než klasická filmová mamografie,“ míní Karla Kerlikowske. Pokud další studie potvrdí tento předpoklad, klinici by měli ženy odkazovat na digitální mamografii. Podle doktorky Kerlikowske nálezy spíše naznačují, že asociace mezi extenzivní mamografickou denzitou a zvýšeným rizikem karcinomu prsu není dána jen maskujícím účinkem, ale i biologickým vztahem mezi denzitou prsu a vznikem karcinomu.

Český expert souvislost nepotvrdil

K nejnovější studii se vyjádřila také přední tuzemská odbornice v mamografii MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., z Mammacentra DTC Praha. „Denzita mamografie, jak se zdá, je stále se navracejícím ‚žhavým‘ tématem. Posledních třicet let se neustále objevují zaručené studie, které dokola oprašují mýtus o příčinné souvislosti mezi denzitou mamografie a biologickým rizikem vzniku karcinomu prsu. Mezi tím potichu zazní studie, které tuto domněnku nepotvrdí. Těmto méně senzačním výrokům není dáván mediální prostor takového rozsahu jako oněm senzačnějším,“ komentovala informaci o maskujícím účinku denzity MUDr. Skovajsová. Primářka Mammacentra doplnila, že denzita mamografie odpovídá především fibrózním obalům žlázy, jejichž míra vůbec nekoresponduje se žlázovým epitelem, v němž nacházíme kořeny zhoubného bujení. Poznamenala také, že denzita mamografie není dokonce ani konstantním faktorem pro jednu ženu a denzita každé její mamografie může kolísat nejen v závislosti na menstruačním cyklu, na přibývání či ubývání na váze, ale i na lécích, které ovlivňují vodní metabolismus.

Digitální mamografie není spásou

„Výrok, který hovoří o tom, že bude dobré upřednostňovat a ženám doporučovat digitální mamografii před filmovou, vypovídá o nepochopení problému a zakládá podezření z cílené kampaně,“ pokračuje v komentáři M. Skovajsová. Podle ní digitální mamografie samozřejmě zlepšuje hodnotitelnost tohoto vyšetření díky postprocesingovým úpravám mamogramu, ale tím nelze zcela diskvalifikovat hodnocení filmové mamografie erudovaným radiologem, který má za sebou desítky či dokonce stovky tisíc hodnocení screeningových mamografií.

„Digitální mamografie vedle nesporných předností disponuje ještě mnohými nedokonalostmi. Je beze sporu, že její čas přijde, důvodem však bude celkově se digitalizující zobrazovací proces, nikoli denzita mamografie,“ upozorňuje dr. Skovajsová. Oproti Kanadě a jiným zemím se v Česku zcela rutinně využívá u prsů s vysokou denzitou doplňující sonografické vyšetření, a to již nejméně posledních deset let. V tuzemském screeningovém protokolu je ultrasonografie doplňujícím vyšetřením, u kterého nikdo neváhá a české ženy je považují zcela za normu. „Platí totiž, že prs, jehož mamogram je hůře čitelný pro vyšší denzitu, je dobře čitelný v sonografii. Obě metody se ideálně doplňují a přinášejí senzitivitu, která se může v rukou erudovaného radiologa pohybovat až okolo 97 %,“ dodává dr. Skovajsová.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana A13

Zdroj: