Delší kojení příznivě ovlivňuje zdraví srdce dítěte

Delší kojení souvisí s účinky některých bakterií ve střevech kojenců, které snižují krevní tlak. Kojení po dobu nejméně šesti měsíců může po letech podnítit prospěšné střevní bakterie spojené s lepším zdravím srdce. Informoval o tom National Institutes of Health v březnu 2025.

Dětská hypertenze je naléhavým problémem veřejného zdraví, její prevalence se celosvětově od roku 2000 do roku 2015 zdvojnásobila, nyní postihuje čtyři až sedm procent dětské populace a stále narůstá. Vysoký krevní tlak vzniká již v děloze, obvykle úzce koreluje s obezitou a probíhá od dětství až do dospělosti. Faktory raného věku, které mohou TK v dětství ovlivnit, však nejsou dostatečně prozkoumány. Jedním z faktorů, který si získává pozornost, je lidská střevní mikroflóra v raném věku, která je známa svými trvalými účinky na zdraví později v dětství. Navzdory tomu zůstává specifická role střevní mikroflóry v raném věku pro kardiovaskulární zdraví dětí, zejména její vliv na TK, nedostatečně pochopena, což představuje promarněnou příležitost pro včasnou prevenci hypertenze a je zároveň výzvou dalšího výzkumu zaměřeného na faktory, které mohou rizika hypertenze kompenzovat a zlepšit kardiovaskulární zdraví.

Nová observační studie podporovaná Národním institutem zdraví (NIH) zjistila, že kojenci, kteří měli ve střevech více různorodých bakterií, měli v dětství nižší krevní tlak a tato ochranná asociace byla silnější, pokud byli kojeni alespoň šest měsíců. Zjištění byla zveřejněna i v Journal of the American Heart Association (27. 2. 2025).

Za účelem výzkumu vyšetřovatelé přezkoumali data 526 dětí zapsaných do prospektivní studie v Dánsku. Hledali souvislosti mezi bakteriemi ve střevech kojenců, které lze ovlivnit výživou a podporují různé zdravotní funkce, a dětským krevním tlakem. Aby to mohli posoudit, odebrali pro analýzu bakterií ve střevech kojenců během prvního týdne, měsíce a roku života vzorky stolice. O tři a šest let později změřili dětem krevní tlak.

Data ukázala, že děti s rozmanitějšími střevními bakteriemi v jednom měsíci věku měly nižší krevní tlak o šest let později. Poté vědci hodnotili vliv kojení, který byl v této studii měřen po dobu minimálně šesti měsíců. Zjistili, že u dětí kojených po dobu nejméně půl roku byl účinek na snížení krevního tlaku v důsledku rozmanitějších bakterií ve střevech ještě silnější. Konkrétně děti s větší diverzitou střevních bakterií během prvního měsíce života měly systolický krevní tlak asi o 2 mm Hg nižší o šest let později, pokud byly kojeny alespoň šest měsíců.

Vědci se domnívají, že pro tyto asociace může být několik důvodů. Některé střevní bakterie si vyvinuly specializovaný biologický aparát, který jim umožňuje přeměnit jinak nestravitelné sacharidy v mateřském mléce na kalorie a látky, které může tělo využít. Superhvězdami, pokud jde o rozklad těchto sacharidů a jejich přeměnu na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jsou zejména specifické druhy Bifidobacterium, včetně B. infantis, které mohou ovlivnit krevní tlak a podpořit kardiovaskulární zdraví.

U nekojených dětí mohou bakterie, jež nemají sacharidy z mateřského mléka, kterými se živí, místo toho rozkládat sacharidy, které vystýlají střeva. To by podle vědců mohlo vést ke stavu zvanému leaky gut (propustné střevo), kdy by se bakterie a tuky mohly dostávat do krevního řečiště. Právě propustné střevo je spojováno se zánětem a zvýšeným krevním tlakem u dospělých.

Kromě toho bylo zjištěno, že u některých kojenců byly přítomny některé druhy bakterií, včetně H. pylori, a tyto bakterie byly po letech spojeny se zvýšeným krevním tlakem. Bakterie H. pylori, která se může přenášet z matky na dítě, může vytvářet přetrvávající úrovně nízkého zánětu a může leaky gut ovlivnit.

Aby byli účastníci studie co nejvíce srovnatelní, vědci zohlednili anamnézu matky, její stravu během těhotenství, těhotenské komplikace, kdy a jak se dítě narodilo a jak dlouho bylo kojeno.

Studii podpořil Národní institut srdce, plic a krve (NHLBI).