Debridement ran pomocí moderních materiálů

Nezávisle na druhu a rozsahu rány probíhá hojení ran ve fázích, které se časově překrývají a které od sebe nelze oddělit. Rozdělení do jednotlivých fází se řídí základními morfologickými změnami v průběhu reparačních procesů. Obvyklé je dělení do tří stadií. První fáze je fází zánětlivou neboli exsudativní, v níž dochází k zánětlivé reakci, jejímž cílem je vyčištění rány a přechod do fáze druhé, proliferační. V proliferační fázi dochází k novotvorbě krevních cév a granulační tkáně, která postupně vyplňuje defekt a vytvoří se vhodná půda pro epitelizaci. Blíže se budu zabývat první zánětlivou fází, v níž dochází k čištění rány, a to u defektů s komplikovaným hojením. Jsou to rány, které obsahují větší či menší množství nekróz, jež už organismus není schopen spontánně odloučit. Takové rány mohou vzniknout u pacientů různého stáří v případě, že dojde z nějakého důvodu k odumření tkáně. K tomu, aby se rána vyčistila a mohla granulovat, je nutné nekrotické tkáně odstranit. Nekrózy můžeme odstranit mechanicky (chirurgický debridement) či enzymaticky nebo za pomoci farmakologických přípravků, které pomáhají odloučení nekróz a podporují zánětlivý proces.

Blíže se budu zabývat první zánětlivou fází, v níž dochází k čištění rány, a to u defektů s komplikovaným hojením. Jsou to rány, které obsahují větší či menší množství nekróz, jež už organismus není schopen spontánně odloučit. Takové rány mohou vzniknout u pacientů různého stáří v případě, že dojde z nějakého důvodu k odumření tkáně. K tomu, aby se rána vyčistila a mohla granulovat, je nutné nekrotické tkáně odstranit. Nekrózy můžeme odstranit mechanicky (chirurgický debridement) či enzymaticky nebo za pomoci farmakologických přípravků, které pomáhají odloučení nekróz a podporují zánětlivý proces.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 30/2007, strana C4

Zdroj: