Datové schránky přicházejí. Co přinesou lékařům?
O co že vlastně jde? Jsou to elektronické schránky ne nepodobné e-mailovým, ale s více možnostmi. Jde o páteř vytvářeného projektu eGON (jeho součástí je mimo jiné i již dříve zahájený Czech POINT), který má plně zelektronizovat státní správu a usnadnit občanům kontakt s úřady. Zprávy do datových schránek mají postupně nahradit úřední dopisy a soudní obsílky. Některé dřívější problémy tak díky datovým schránkám odpadnou; odeslání, doručení a přečtení - to vše bude nyní možno právně dokázat. Službu zajišťuje Česká pošta.
Velkolepé plány
"Chceme odstranit rakousko-uherské postupy a technologie z českého zdravotnictví," prohlásil rázně prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., odborník v oblasti práva a bezpečnosti informačních systémů, na semináři Českého národního fóra pro e-Health. Datové schránky podle něj znamenají důležitý krok do budoucna pro všechny lékaře.
Díky nim by se měl vztah pacient-lékař-lékárník velmi zjednodušit. Koncept podle Smejkala počítá s využitím datových zpráv i pro recepty, žádanky, formuláře atd. Došlo by i na vytvoření centrálního registru receptů a potvrzení, což by mělo usnadnit práci lékařů a také zabránit podvodům a nákupům léků za účelem výroby drog. Dále by se tak měla zlepšit koordinace zdravotnických subjektů a také komunikace mezi institucemi.
Podle Ing. Patrika Šolce ze společnosti AutoCont, která projekt zastřešuje z hlediska IT, ušetří datové schránky zejména praktickým lékařům čas a nervy. Systém je podle něj skvěle připraven na práci s různými formuláři a díky tomu, že je jednání s veřejnými institucemi prostřednictvím datových schránek bezplatné, není důvod zůstávat u starých způsobů.
AutoCont chystá školení a rozšířenou nabídku zvýhodněných počítačů pro lékaře, a dokonce vlastní plugin pro Microsoft Outlook, který umožní pracovat se schránkou i mimo webové rozhrání.
Čekají se problémy
Ing. Hubert Maxa, ředitel odboru informačních technologií VZP, však datovým schránkám příliš růžovou budoucnost nevěstí. "Čeká nás velmi obtížný začátek, protože s ničím podobným nemáme zkušenosti," řekl Maxa na semináři. "VZP dosud nemá elektronickou spisovou službu a teprve s nástupem datových schránek ji zavede."
VZP nyní zavede úplně nový systém třídění příchozích zpráv - všechny budou přicházet do datové schránky, odkud budou dál tříděny na příslušné odbory. Po jejich vyřízení opět poputují do datové schránky a odtud k adresátovi.
Hlavním problémem podle Maxy je především jejich množství. Při počtu 50 000 zpráv denně, které VZP dostává, je prý nemožné všechny vyřídit dostatečně rychle.
"Jen připojení přílohy trvá u datové schránky šest vteřin. A při počtu padesáti tisíc zpráv si dobu odpovídání na všechny spočítejte sami," říká Maxa. Kromě množství zpráv a odpovídání mu také vadí zdlouhavé ověřování pravosti elektronického podpisu. Nad zamýšleným využitím pro léky a recepty jen kroutí hlavou. "Léky a recepty? Jen těžko. V současné chvíli si neumím představit situaci, kdy lékárník loví v datové schránce ten správný recept pro toho správného pacienta," vidí Maxa skepticky nový systém.
Avšak to nejsou všechny neduhy datových schránek. Zvláštní formulace v zákonu je nepříjemně svazuje: k zamýšlenému účelu, komunikaci s lékařem, je lze využít až od 1. 7.2010! Do té doby je lze použít pouze ke komunikaci s veřejnými institucemi. Další nevýhodou je, že na rozdíl o e-mailové-ho klienta je spousta samozřejmých služeb v jejich případě pokládána za nadstandard; například se ukládají pouze na 90 dní (poté se mažou), za jejich archivaci je nutno platit (archiv stovky zpráv přijde na 1 200 Kč ročně).
Lékař by si tak musel veškeré zprávy sám archivovat nebo se připravit na další peněžní vydání. Navíc maximální velikost přílohy k dokumentu je 10 megabytů, což by mohl být podle Huberta Maxy také velký problém. Nakonec může být na překážku i elektronizace samotná - zvláště u starších generací stále panuje nechuť k počítačům a učení se něčemu nového.
Hudba budoucnosti
Datové schránky jsou jistě zajímavým projektem s velkým potenciálem, ale praktické využití získají až po nějakém čase. Je především třeba zdůraznit slova Ing. Maxy, že zatím nikdo nemá s tímto systémem zkušenosti. Neví se, jak bude fungovat v praxi a jaké jsou jeho nedostatky. Teprve první měsíce užívání přinesou nějaké poznatky a zejména VZP bude v tomto případě zajímavé sledovat.
Pro lékaře se situace nijak nemění, minimálně do července příštího roku pro ně datové schránky nemají význam, a ani poté nemusí být doba pro jejich používání dostatečně zralá.
Ostatně podobný pokus - IZIP - tu již byl a dopadl neslavně. Ministerstvo vnitra a tým okolo datových schránek však slibují, že dotáhnou projekt do úspěšného konce.
---
Datové schránky vycházejí ze zákona č. 300/2008 Sb. (novelizován zákonem č. 190/2009 Sb.) a mimo jiné zavádějí pro veřejné instituce povinnost komunikovat mezi sebou již jen elektronickým způsobem. Povinnost založit si datovou schránku vzniká všem právnickým osobám - akciovým společnostem, společnostem s ručením omezeným a komanditním společnostem (tedy i lékařům, kteří nevystupují jako fyzické osoby). Pro osoby fyzické je zavedení schránek dobrovolné a pro všechny je bezplatné. Autenticita zpráv má být zajištěna elektronickým podpisem.
Zabezpečení dokumentů pomocí elektronického podpisu není jedinou ochranou. Přístup do schránky samotné je nejen jištěn pomocí jména a hesla, ale na přání také čipovou kartou přes elektronickou čtečku.
Zdroj: Medical Tribune