Dárců krvetvorných buněk ubývá, šance pacientů na vyléčení i tak rostou
Celkový počet potenciálních dárců kostní dřeně dramaticky klesá, varuje Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM. Poprvé v historii se počet dárců propadl tak, že hrozí problémy. Ačkoli loňský rok registru přinesl 1 734 nově přihlášených potenciálních dárců, což je nejvyšší počet za posledních jedenáct let existence, z důvodu věku a zdravotního stavu bude do konce roku z databáze vyřazeno minimálně 2 300 lidí. Ty registr potřebuje nutně nahradit, v opačném případě může dojít k situaci, kdy bude stále obtížnější najít pro nemocné s poruchami krvetvorby dárce vhodného štěpu k transplantaci. Právě ta bývá často jedinou a poslední nadějí pacientů na záchranu života a uzdravení. Český registr dárců krvetvorných buněk navíc upozorňuje, že se situace může zhoršovat. V horizontu pěti let bude vyřazeno až 6 000 lidí.
V této souvislosti není bez zajímavosti, že minulý týden odborníci z ÚHKT informovali o spuštění nového programu, tzv. haploidentických transplantací kostní dřeně. Tento postup výrazně zvýší dostupnost použitelného štěpu i pro pacienty, kteří neměli HLA shodného příbuzenského dárce ani se pro ně nepodařilo najít shodného nepříbuzenského dárce v různých registrech dárců krvetvorných buněk. V čem spočívá princip nového transplantačního programu? Základní podmínkou úspěšné transplantace je akceptovatelná shoda HLA systému. Ten je kódován v chromosomech, které jsou párové a na každém z nich je jedna sada pěti HLA antigenů pocházející od jednoho z rodičů. Až dosud se při transplantaci požadovala shoda ve všech, minimálně však v osmi znacích z deseti. V případě haploidentické transplantace lze použít kostní dřeň, která je shodná jen z 50 procent, sada HLA antigenů na jednom chromosomu tak může být zcela odlišná. „Typicky to jsou krvetvorné buňky od dětí či rodičů nemocného. Díky tomu může mít najednou svého dárce kostní dřeně prakticky každý,“ říká prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., ředitel ÚHKT.
Tento revoluční přístup přitom umožnila jedna drobná změna v medikaci. Lékaři začali pacientům po transplantaci podávat cytostatikum (cyklofosfamid), které se až dosud běžně používalo pouze před transplantací. Zcela klíčové však bylo objevit, že dávku musí pacient dostat přesně mezi 3. a 5. dnem po zákroku. Jen tak se totiž podaří zabránit rozvoji imunitní reakce, která jinak vyústí v reakci štěpu proti hostiteli (GVHD).
Tento postup, který již delší dobu zkoušejí odborníci z Johns Hopkins Hospital v Baltimore, se na světových pracovištích používá teprve dva až tři roky. Nyní lékaři v ÚHKT oznámili, že jej před devíti měsíci úspěšně využili i v ČR, poprvé pro 27letou pacientku s akutní myeloidní leukémií. Pro ni nebyl ani v zahraničních registrech vhodný dárce. Novým postupem však dostala kostní dřeň od své matky.
Zdroj: Medical Tribune