Další z geriatrických otazníků: Jak fungují LDN?

Starobince, chorobince, invalidovny, interní oddělení 2. typu, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče (NNP), případně jinak v běhu času pojmenovávaná a přejmenovávaná lůžková oddělení určená pro nemocné lidi, kteří „jsouce stiženi dlouhotrvajícími a nezhojitelnými nemocemi jsou vhodní k přijetí nikoli do nemocnice, nýbrž do chorobince“ (citát z výnosu Českého gubernia k otevření pražské Všeobecné fakultní nemocnice v roce 1790). Formulace o dvě století mladší (1981) je obdobná: „Léčebna přijímá nemocné, u nichž ani při použití všech dostupných prostředků a metod moderní lékařské vědy nelze očekávat v době kratší než tři měsíce podstatné zlepšení.“ Obdobně, byť formulačně nejhůře, poněkud zmateně a kafkovskotautologicky, zní i § 27 návrhu zákona o zdravotní péči z roku 2006: „… následnou lůžkovou péčí se rozumí poskytování zdravotní péče v případech, kdy pominuly zdravotní důvody k poskytování akutní lůžkové péče“.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 27/2006, strana 5

Zdroj: