Přeskočit na obsah

Dalajláma vystoupil před neurovědci

Obě konference se podstatně lišily například počtem účastníků – v americkém případě se jich sjelo 35 000, na konferenci České společnosti pro neurovědy 180. Americká konference totiž do jisté míry supluje každoroční konferenci světovou – až čtvrtina účastníků pochází ze zemí mimo USA, především z Evropy. Kromě vysokého počtu účastníků se washingtonská konference vyznačovala i jinou zvláštností – jednu z plenárních přednášek přednesl dalajláma. Kromě relativně omezeného protestu, zčásti motivovaného profesionálně (dalajláma nerozumí současným neurovědám), zčásti politicky (především z okruhu čínských studentů, působících v USA), byl dalajláma přijat vlídně, ale podle všeobecného mínění jeho přednáška nebyla nijak přínosná. Americká Společnost pro neurovědy pozváním dalajlámy zahájila seriál přednášek s názvem Neurovědy a společnost, ve kterém například příští rok vystoupí známý architekt Frank Gehry (mj. spoluautor Tančícího domu v Praze). Nové objevy v neurogenomice Je obtížné popsat vše nové, co bylo na takové konferenci prezentováno; omezím se proto na informaci o některých plenárních přednáškách, kterých bylo předneseno celkem 24. Třetina řečníků pocházela ze zahraničí, v případě amerických řečníků dominovali řečníci ze známých vědeckých center v Bostonu a Baltimore, dále řečníci z Texasu a z Kalifornie. Ze zahraničních řečníků Yasushi Miyashita z Tokya referoval (podobně jako na nedávném kongresu IBRO v Praze) o neuronech temporální kůry primátů, které nereagují na fyzicky související předměty, ale na předměty související sémanticky. Nor Edvard Moser z Osla se zabýval projekcí vnějšího světa v souborech neuronů hippocampu a Trevor Robbins z Cambridge informoval o moderních možnostech léčby kognitivních dysfunkcí u Parkinsonovy choroby a schizofrenie. Třetina všech plenárních přednášek byla pochopitelně věnována novým objevům v neurogenomice. Například Sasha Nelson z Brandeis University referoval o hledání specifických genů pro malé skupiny zhruba 30 neuronů mozkové kůry pomocí genových čipů. Chiara Cirelli z massachussetské univerzity se zabývala přehledem změn v genové expresi v mozku, které nastávají při přechodu z bdělého stavu do spánku.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2006, strana 11

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené