ČSK musí důrazněji bojovat za práva pacientů na kvalitní a bezpečné ošetření
Doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc., 12. listopadu zvolil 66. sněm České stomatologické komory novým prezidentem stavovské organizace zubařů. Funkci převezme od dosavadního prezidenta MUDr. Pavla Chrze v září příštího roku. Do té doby se musí naučit vše, co jako představitel 8 500 zubařů, z nichž 6 500 až 7 000 je činných, musí umět, a vybudovat si tým spolupracovníků. Prezident‑elekt představil své plány v rozhovoru pro MT.
- Proč jste se rozhodl kandidovat do vedení ČSK?
Po čtvrtstoletí vedl Komoru tým zakladatelů. Letos bylo místo prezidenta neobsazené a volání od kolegů mě po delším váhání vybudilo do kampaně, která byla náročná a vyrovnaná, ale s tím jsem od začátku počítal.
- V čem chcete pokračovat a co naopak chcete v práci Komory změnit?
Stomatologie zavedla do české medicíny spoluúčast pacienta, která vedla mimo jiné k menšímu počtu zubních kazů a nesrovnatelně vyšší kvalitě ošetření. Pacienti nejenomže dnes žijí déle, ale mají do vysokého věku funkční chrup, což významně prodlužuje délku a kvalitu života. To je velká zásluha naší komory. Úspěch to byl natolik veliký, že nám zdravotní pojišťovny postupně ukrojily z prostředků tolik, že už nyní chudí pacienti, kteří nemohou doplácet rozdíl mezi úhradou péče pojišťovnami a jejími náklady, nemohou najít zubního lékaře, který by je mohl přijmout. Dvojnásob smutné je to u dětí. Masové vpouštění cizinců neschopných složit profesní zkoušky, kteří však mohou ošetřovat pacienty, situaci neřeší a pacientům škodí. Musíme tedy důrazněji bojovat za práva našich pacientů na kvalitní a bezpečné ošetření. Chybějí nástupci nejenom v některých stomatologických ordinacích, ale i v Komoře. Vystudovaných lékařů máme dost. Potřebujeme je získat pro práci v ČSK, a i proto nastupuje do jejího vedení jiná generace.
- Co považujete za nejzásadnější problémy českého zubního lékařství a jaké vidíte jejich řešení?
Na část české stomatologie můžeme být právem hrdí, neboť patří mezi špičku na kontinentu, ale řada kolegů pracuje v podmínkách jako před třiceti lety a mladí něco takého vůbec nechtějí připustit. Vadí nám, že někdo může přijet do naší země a ošetřovat pacienty, i když opakovaně není schopen složit odbornou zkoušku. Dovedete si něco takového představit třeba u řidičů z povolání? Potřebujeme dotáhnout řadu věcí ve vzdělávání mladých. Pojišťovny nemohou navyšovat počet smluv. Cena praxí starších kolegů se tak stává velmi nízkou. Oni pak neškolí mladé a nakonec praxi bez nástupce uzavřou; často je to konec stomatologické péče v daném místě.
- Jaké první kroky po zvolení vás čekají, co vlastně obnáší práce prezidenta stomatologické komory?
Já jsem prezident‑elekt, do září 2017 se budu připravovat na výkon funkce. V době volební kampaně jsem objel republiku a budu v tom pokračovat. Hodně jsem se dozvěděl a navíc mnohé problémy je třeba řešit tam, kde jsou. Teď se snažím získat si spolupracovníky, neboť za pár měsíců budu za Komoru zodpovědný a musím být připraven.
- Bude pokračovat akce Klapačka, obrátíte se na politiky, požádáte o setkání s novým ministrem zdravotnictví, abyste společně hledali řešení problémů?
Hlavně by se na politiky měli obrátit pacienti. My se jim snažíme vysvětlovat, že když nám pojišťovna kupříkladu platí nesmyslně malou částku za zubní výplň s tím, že dotyčný zub můžeme klidně ošetřovat a vykazovat každý rok, tak to jaksi není to pravé. Akce Klapačka chce říci, že řešení problémů stomatologie tím, že pacient co nejrychleji má jen snímatelnou celkovou náhradu zvanou klapačka, není v jeho zájmu, a že my „klapačku držet nebudeme“. Zubní protéza omezuje kvalitu života jako jakákoli jiná protéza, není důvod se s tímto koncem péče zbytečně smiřovat.
- Co byste vyzdvihl z usnesení sněmu jako nejdůležitější?
Tento sněm byl volební, což bylo hlavní téma. A souhlas s kultivovaným, leč nepochybně stupňovaným tlakem na řešení problému „klapaček“ je nepochybně neméně důležitý.
Zdroj: