ČSK má program řešení deficitu zubních lékařů
Zmíněná analýza uvádí, že ke konci roku 2006 bylo 4 981 z celkového počtu 7 049 zubních lékařů v ČR starších padesáti let (viz graf na str. B2). Ani každoroční nárůst počtu přijímaných studentů o 20 procent (se základem v roce 2007 až na dvojnásobek v roce 2012) úplně nezastaví nárůst počtu pacientů u stomatologů – při této variantě by například v roce 2022 činil 1 903 lidí oproti 1 513 v roce 2006.
Česká stomatologická komora (ČSK) proto vypracovala ucelený program řešení nepříznivé situace. Jeho prvořadým cílem je zvýšení počtu zubních lékařů, především cestou navýšení počtu českých studentů. Přiliv zahraničních odborníků, přestože podle prezidenta ČSK MUDr. Jiřího Pekárka jsou v Česku vítáni, může být jen jedním z prvků celkového řešení. Pro ilustraci, v současnosti pracuje v ČR 172 cizinců – zubních lékařů. Jiří Pekárek pro ČTK upřesnil, že většinou se jedná o občany Slovenska, ze zemí mimo Evropskou unii pak o Ukrajince a Rusy. Část cizinců tvoří také zubní lékaři z arabských zemí, kteří v ČR vystudovali.
ČSK má program řešení…
Program ČSK akcentuje i prvek systematické postgraduální edukace – například starší lékaři budou více školeni v nových postupech a seznamováni s novými materiály. Tím se může prodloužit doba aktivního výkonu jejich praxe. Dále program počítá s reorganizací systému poskytování péče, konkrétně se změnou v poměru péče poskytované stomatologickými klinikami a péče realizované praktickými zubními lékaři. „V nynější situaci jsou kliniky mnohdy doslova zahlceny i běžnou stomatologickou péčí, naopak praktici se často trápí ošetřeními, s nimiž nemají zkušenosti,“ řekl J. Pekárek.
Komora proto navrhuje model, podle něhož by v každém regionu fungovala alespoň jedna ordinace zaměřená na chirurgické výkony. Dobře dostupné by měly být i ordinace schopné ošetřit handicapované pacienty. O osoby, které takzvaně nemají svého zubaře, resp. nejsou u zubního lékaře zaregistrovány, by měly pečovat zubní pohotovosti.
Tyto změny podle MUDr. Pekárka poskytnou běžným stomatologickým ordinacím více prostoru pro péči o jejich vlastní pacienty. Komora dále hodlá působit i na změnu struktury odborných týmů ve stomatologické praxi – například posílením významu činnosti dentálních hygienistek či preventistek. Cílem je opět vyšší míra uvolnění lékaře.
Zásadní změna by podle mínění komory měla nastat i v motivaci pacientů. Národní program podpory zdraví se musí zaměřit na prevenci a některé stomatologické výkony by současně měly být vyjmuty z hrazení veřejným zdravotním pojištěním. Podle návrhů ČSK by si např. občané nově měli sami hradit výplně a ošetření kořenových kanálků. Prevenci, chirurgické výkony a stomatologickou péči o děti do 18 let by měly nadále hradit v plné výši zdravotní pojišťovny. Peníze ušetřené redukováním úhrad z pojištění navrhuje ČSK použít pro prevenci. V současnosti si pacienti sami platí přibližně čtvrtinu celkových nákladů stomatologické péče, podle záměrů komory by tento poměr měl narůst až na čtyřicet procent.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2008, strana B1
Zdroj: