ČSAT pošesté organizovala letní výzkumnou školu

V srpnu se sice do školy nechodí, ale výjimka potvrzuje pravidlo. V Praze se třetí srpnový týden sešli mladí lékaři a výzkumníci v oblasti aterosklerózy a s ní souvisejících onemocnění na 6. mezinárodní letní výzkumné škole (International Atherosclerosis Research School – iARS).

Celkem 22 účastníků z 14 evropských zemí rychle vytvořilo dobře pracující tým. Ostatně důraz na týmovou spolupráci a navazování kontaktů představuje jednu z hlavních priorit iARS. Připravený program byl náročný pro studenty, ale i pro učitele. Pozvání k účasti jich letos přijalo hned jedenáct a reprezentovali významná pracoviště v oboru z osmi zemí – všichni jsou uznávanými odborníky s rozsáhlou zkušeností. O čem se na iARS 2015 v Praze diskutovalo?

Od epidemiologie po buněčné kultury

Program iARS tradičně shrnuje nejdůležitější oblasti základního i klinického výzkumu v oblasti aterosklerózy a představuje tak ideální příležitost pro získání informací z řady oborů. I letos se podařilo sestavit náročný a komplexní program, v němž se dostalo na řadu aktuálních témat. Účastníci tak prošli „rychlokursem“ epidemiologie, v němž je prof. Aroon Hingorani z University College of London seznámil s principy organizace studií i hodnocením jejich výsledků. Hojně se diskutovala také otázka, jak posoudit, který biomarker bude užitečný a umožní zpřesnění odhadu rizika. Že takové možnosti zatím neskýtá genetické testování, vysvětlil ve svém vystoupení dr. Daniel Swerdlow z téhož pracoviště. Na druhé straně připustil, že vývoj postupuje rychle kupředu a konstrukce genetických skórovacích systémů založených na vyhodnocení variant v řádově desítkách genových lokusů by mohla zlepšit možnosti odhadu rizika i v praxi. Zatím se ale výsledky genetického testování využívají především ve výzkumu, jakkoli nedávno publikovaná genetická skóre pro hypercholesterolémii či hypertriglyceridémii nás přibližují k poznání podstaty těchto polygenních onemocnění. Domácí zástupce mezi lektory iARS prof. Rudolf Poledne z pražského IKEM rekapituloval oblast lipoproteinového metabolismu, jehož regulace se s přibývajícími poznatky zdá stále komplexnější. Navázal na něj prof. Arnold von Eckardstein z curyšské univerzity, který je předním expertem na oblast metabolismu HDL částic. S ohledem na nedávný neúspěch několika léčebných intervencí zaměřených na zvyšování HDL cholesterolu není divu, že přednáška vyvolala dlouhou debatu. Prof. Eckardstein připomněl, že transport lipidů tvoří pouze jednu (a pravděpodobně nikoli nejdůležitější) roli HDL částice, která se uplatňuje v modulaci imunitní odpovědi, regulaci oxidačních pochodů, transportu řady molekul, udržení správné endoteliální funkce a mnoha dalších. Jak zdůraznil, množství cholesterolu v HDL částici neodpovídá na otázku funkčnosti HDL a není proto dostatečně přesným ukazatelem pro hodnocení výsledného efektu zásahu do metabolismu HDL. Současně připomněl, že pro rutinní praxi nemáme přesnější a spolehlivější ukazatel a musíme se proto s hodnocením HDL cholesterolu alespoň v klinice spokojit. Platí však, že zatímco snížená HDL cholesterolémie jednoznačně riziko aterosklerózy zvyšuje, vyšší koncentrace HDL cholesterolu nejsou spojeny s příznivým vlivem na prognózu. Od lipidového metabolismu se program přesunul do oblasti experimentálních modelů používaných ke studiu mechanismů aterogeneze. Prof. Miranda van Ecková z univerzity v nizozemském Leidenu ukázala možnosti využití myších modelů. Zajímavé jistě byly ukázky vlastních výsledků sledujících roli makrofágů v procesu aterogeneze včetně možností modulace jejich genové exprese.

Role subklinického zánětu při rozvoji ATS

Kurs zaměřený na aterosklerózu a možnosti jejího ovlivnění zcela jistě nemohl postrádat pojednání o zánětu a úloze zánětlivé odpovědi v průběhu aterosklerotických cévních změn. To zajistil prof. Petri Kovanen, emeritní přednosta Wihuri Institutu z finských Helsinek. Subklinický zánět v současnosti představuje spojovací můstek mezi počátečními fázemi aterosklerózy, kde indukuje endoteliální dysfunkci, a pokročilými lézemi s rupturami plátů komplikovanými aterotrombózou. Zajímavé byly výsledky z jeho vlastního pracoviště, které ukazují na významný vliv subpopulace žírných buněk na stabilitu aterosklerotického plátu. „Imunologické“ téma v programu obohatil i dr. Danillo Norata, farmakolog z milánské univerzity, který se věnoval přehledu nově se rozvíjejícího výzkumu imunometabolismu.

Témata z oblasti základního výzkumu jako v předchozích letech doplnily přehledy zaměřené více na klinickou praxi. Kromě úvodního přehledu o patofyziologii aterosklerózy a morfologických nálezech charakterizujících různá stadia aterosklerózy (doc. Vrablík, Praha) se účastníci od prof. Hingoraniho dozvěděli o možnostech stratifikace rizika pomocí skórovacích systémů. Limitace skórovacích systémů vyvolala řadu otázek a diskuse k tématu byla opravdu dlouhá.

Familiární hypercholesterolémie

iARS by nebyla kompletní, kdyby nebylo zastoupeno téma familiární hypercholesterolémie, které letos probral dr. Branislav Vohnout, zástupce slovenských kolegů. Shrnul možnosti a odlišnosti klinicko‑biochemické diagnostiky ve srovnání s molekulárněgenetickým vyšetřením. S ohledem na vysokou variabilitu genu pro LDL receptor, v němž bylo dosud identifikováno více než 1 600 mutací s různým dopadem na receptorovou funkci, je zatím genetické vyšetření spíše záležitostí výzkumnou. Na druhou stranu dostupnost nových možností diagnostiky umožňující zásadní urychlení sekvenační reakce otvírá cestu k použití v klinické praxi – zásadní limitací v současnosti je však vysoká cena. Na dr. Vohnouta navazoval prof. Ezhov z moskevského kardiologického institutu. Jeho výzkumná skupina se řadu let věnuje problematice lipoproteinu (a), který zejména v kontextu familiární hypercholesterolémie představuje významný faktor zhoršující prognózu nemocných. Seznámení s možnostmi ovlivnění hladin Lp(a) včetně zkušeností s metodou jeho selektivní extrakorporální eliminace [Lp(a) aferéza] bylo nosným tématem sdělení prof. Ezhova. S tématem familiární hypercholesterolémie souvisela i další přednáška dr. Noraty, který tentokrát shrnul novinky v oblasti léčby poruch lipoproteinového metabolismu. S ohledem na recentní rychlý rozvoj poznatků o skupině inhibitorů PCSK9, anti‑ ‑sense terapií využívajících interferenci s mRNA a blokujících specificky translaci cílových proteinů, ale i první genové terapie schválené v humánní medicíně (náhrada genu pro lipoproteinovou lipázu) diskutoval dr. Norata s účastníky více než dvě hodiny. Klinickou část programu uzavřel další zástupce „domácích“ prof. Martin Haluzík z 1. LF UK přednáškou na téma diabetes mellitus a jeho kardiovaskulární důsledky. Připomněl provázanost metabolických cest lipidů a glycidů a demonstroval nové poznatky o regulaci glukózového metabolismu hormony ze skupiny inkretinů. Právě inkretinová regulace, resp. dysregulace se podílí na vzniku a rozvoji inzulinové rezistence zásadním způsobem a pravděpodobně také zprostředkuje příznivé vlivy kalorické restrikce a pohybové aktivity.

Jako každoročně čekala na účastníky i slavnostní přednáška. Té se letos ujal každoroční účastník iARS, dlouholetý vědecký sekretář Evropské společnosti pro aterosklerózu a významný vědec prof. Petri Kovanen z Finska. Ve svém večerním sdělení shrnul „svůj život s žírnými buňkami“, které označil za své celoživotní téma. Diskuse se protáhla do pozdních večerních hodin.

Pracovali všichni

iARS se tradičně snaží o co největší zapojení studentů do programu. Proto i v letošním roce byl velký prostor ponechán pro prezentace vlastních projektů studentů následované diskusí s ostatními účastníky i lektory. Někteří si tak odvážejí cenné připomínky a rady a často i kontakty na další pracoviště pracující na dané problematice. Kromě toho zúčastnění trénovali pro kritické hodnocení vědecké publikace či přípravu názvu a abstraktu kongresového příspěvku. Opět byl kladen důraz na interakci mezi všemi zúčastněnými a autoři museli čelit otázkám ze strany účastníků i lektorů. Získávání praktických dovedností tohoto typu patří tradičně k nejvíce oceňovaným součástem programu a ani letos tomu nebylo jinak.

Zdroj: