ČR by se mohla stát evropským lídrem v oblasti biotechnologií

Potenciál našich vědců je obrovský. Mít brilantní mozky přicházející se skvělými nápady však často k mezinárodnímu úspěchu nestačí. Fascinující příběhy Antonína Holého či Otto Wichterleho se dnešním vědcům nepíší snadno. Ne snad kvůli nedostatku invence, ale především kvůli bariérám, které našim špičkovým vědcům brání v úspěšné aplikaci výsledků jejich práce. V oblasti biotechnologií by to mohl změnit nový klastr Prague.bio, který umožní propojení vědeckovýzkumných institucí a komerčních partnerů a poskytne našim vědeckým kapacitám servis, který do této doby postrádaly.

Biotechnologický klastr Prague.bio má pomoci těm nejlepším vědeckým nápadům na svět. Kombinuje výzkumné, vývojové a inovační aktivity v oblasti medicíny a přírodních věd a sdružuje klíčové hráče ve výzkumu, průmyslu, investicích a státní správě. Právě toto propojení přitom vědcům v současnosti často chybí, investory si mnohdy shánějí sami, učí se psát smlouvy. Klastr Prague.bio je ale nadějí na významné zlepšení celého ekosystému, který umožní, aby se výsledky našich vědců zhodnocovaly. To potvrzuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. „Ne vždy se daří propojovat svět akademický se světem byznysu a venture kapitálu tak, aby výsledky našich vědců měly opravdu bezprostřední vliv na naši společnost,“ uvedla ministryně. V případě biotechnologií jde zejména o vliv na pacienty. Mezi další oblasti s vysokým potenciálem do budoucna pak ministryně Langšádlová řadí i umělou inteligenci, kosmický výzkum a další. Pokud má být Česká republika při svých snahách o maximální využití svého vědeckého potenciálu úspěšná, musí k tomu vědcům vytvořit patřičné podmínky. „Je mnoho zemí a pracovišť, kde to funguje. Navštívila jsem Weizmannův institut věd či Univerzitu v Lovani. To jsou všechno pracoviště, která pro vědce vytvářejí velmi dobré podmínky. Nejen, že jsou motivační a vědci zde mají podíl z výsledků své práce, ale současně je zde dobré zázemí, které u nás velmi chybí,“ poznamenala ministryně s tím, že právě klastr Prague.bio to vědcům poskytuje. „Hrozně bych si přála, aby bylo podobné prostředí budováno i pro jiné oblasti, jako je umělá inteligence, kosmický výzkum, kvantum, polovodiče atd. V mnoha dalších oblastech máme velký potenciál, ale uspět můžeme jen za předpokladu, že se vytvoří podobná aktivita, jako je Prague.bio,“ pronesla ministryně k přítomným zástupcům vědeckých institucí.

Průmysl s obrovskou přidanou hodnotou

Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) Jana Konvalinky si už dnešní vědci nevystačí s tím, co přinášelo úspěchy posledních 200 let. Pokud máme jako země prosperovat, nemůžeme se podle Konvalinky spokojit s autoprůmyslem, na kterém do velké míry stojí ekonomika této země. „Výroba automobilů je skvělá věc a je dobře, že ji tu máme. Dramaticky se ale mění a musíme přemýšlet o nových způsobech, jak z této země udělat prosperující místo, kde se nám bude dobře žít. A biotechnologie je podle našeho pevného přesvědčení jedním z nich,“ poznamenal Jan Konvalinka. S tím souhlasí i ministryně Helena Langšádlová. „Farmaceutický průmysl je segment ekonomiky s třikrát větší přidanou hodnotou. Takže ve chvíli, kdy chceme transformovat ekonomiku, která je nesmírně energeticky náročná a je stále ještě hodně založena na těžkém průmyslu, tak rozvoj farmaprůmyslu je opravdu velmi výhodný. Je to jedna z cest, jak přispět k budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou,“ dodala ministryně. Problémem biotechnologie je ale podle Jana Konvalinky její vysoká rizikovost z pohledu investorů. „Biotechnologie se například od umělé inteligence liší v tom, že je mimořádně riziková, a především velmi náročná na počáteční investice. To nemůžete dělat v garáži se dvěma kamarády. Je zapotřebí opravdu velkých prostředků a trvá dlouho, než se tyto prostředky vrátí,“ vysvětlil šéf ÚOCHB s tím, že právě společný klastr propojuje všechny partnery, kteří jsou potřeba k rozvoji biotechnologií. Sem patří vedle vědeckých a vzdělávacích institucí (viz K věci) také například samospráva, resp. Magistrát hlavního města Prahy.

Praha je atraktivní pro mozky i investory

Praha má podle Jana Konvalinky vysoké renomé a poskytuje určitou konkurenční výhodu. „Praha je hrozně důležité slovo. Praha je sexy, je to velká evropská metropole, která by mohla a měla přilákat kapitál, inteligenci, mozky. A tato kombinace může, podle mého hlubokého přesvědčení, vybudovat něco, co posune tuhle zemi opravdu do 21. století,“ domnívá se Jan Konvalinka. A není sám. Na Prahu a biotechnologie sází i primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. „Biotechnologie patří mezi strategické cíle rozvoje metropole. Praha má bohatou historii, pestrou současnost a v tom vidím i nadějnou budoucnost. Věřím, že nový klastr pomůže posílit v tomto oboru českou pozici,“ konstatoval primátor. I podle radního pro Smart City, IT a vědu a výzkum Daniela Mazura má oblast biomedicínských a farmaceutických technologií vysoký potenciál nejen z hlediska celospolečenského, ale i z hlediska rozvoje mezinárodní prestiže hlavního města Prahy. „Je to pro nás oblast s obrovským potenciálem přitáhnout do Prahy ty nejkvalifikovanější lidi z celého světa, umožnit zrod podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Chceme se jako Praha k této oblasti přihlásit a podporovat ji. Máme vůli spolupracovat tak, aby klastr mohl plnit to, co si předsevzal, a Praha mohla touto aktivitou ukázat, že podporuje inovace a tam, kde je to vhodné, je také zavádí do běžného života,“ vyjádřil radní Mazur vědcům podporu metropole.

Léková nezávislost a miliardy navrch

Z hlediska ekonomického mohou být biotechnologie velice významné. Prague.bio ve své zprávě připomíná, že v řadě států, jako například v Izraeli, patří biotechnologie k tahounům národní ekonomiky. Podle Jana Konvalinky by se Prague.bio mělo stát jakýmsi moderátorem veškerého rozvoje biotechnologií v České republice. „Cílem Prague.bio je reprezentovat český biotechnologický průmysl v zahraničí, přispět k vyšší lékové nezávislosti Česka a podpořit vývoj léků, které mohou jednou celosvětově změnit boj s některými nemocemi,“ vysvětlil ředitel ÚOCHB. Plné využití tuzemského potenciálu biotechnologií může nejen pomoci zajistit další příjmy do státního rozpočtu, ale také podpoří naši nezávislost. „Již nyní zajišťuje transfer biotechnologií české vědě ročně prostředky v řádech miliard korun, přičemž právě biotechnologie patří k nejúspěšnějším a nejperspektivnějším oborům. V Česku se ale v porovnání s Evropou vyvíjí stále méně léčiv; transfer výsledků výzkumu do výroby inovativních léčiv ve spolupráci s velkými farmaceutickými společnostmi to může zlepšit,“ dodal předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Pokud jde ale o zmíněnou nezávislost, o tu musí bojovat Evropa jako celek. Na tento aspekt upozornila ministryně Helena Langšádlová. „Evropa se stala v dovozu některých farmaceutických složek totálně závislou na Číně. Takzvané API látky dovážíme asi z 80 procent, a má to tedy nejen rozměr ekonomický, ale i bezpečnostní. Proto velmi podporuji, aby se rozvíjel evropský farmaprůmysl jako celek,“ dodala ministryně a připomněla náskok USA, které začaly svou autonomii v této oblasti posilovat již před několika lety.

Kolektivní inteligence

Inspirací Prague.bio jsou podle ředitelky klastru Jany Žaludové příběhy světoznámých českých vědců, jakými byli profesor Antonín Holý či Otto Wichterle. „I dnes u nás existuje obrovský potenciál chytrých mozků a šikovných rukou, který může vést k objevům s celosvětovým dopadem. Příkladem je třeba průlom v dostupnosti radioterapie díky objevu vědců z ÚOCHB. Budeme takovéto projekty podporovat od samotného nápadu až po finální výrobu či konečné využití. Zároveň nás těší, že vznik a význam klastru podporuje hlavní město i stát,“ zdůraznila Jana Žaludová. V relativně blízké budoucnosti budeme také čelit urgentním výzvám, které bychom bez úzké spolupráce vědeckých institucí, průmyslu a politické reprezentace nemuseli zvládnout. Upozornil na to rektor VŠCHT Pavel Matějka. „Obrovským problémem je v současné době rezistence na antibiotika. Pokud tomu nezabráníme, budeme za pětadvacet let tam, kde jsme jako lidstvo byli před objevením penicilinu. Takovým výzvám ale nelze čelit jinak než spoluprací, a to jak mezi výzkumnými institucemi, tak také s průmyslovými partnery a s tvůrci veřejných politik,“ varoval Matějka.