Přeskočit na obsah

Co zaznělo v HOTLINES na letošním sjezdu ČKS

Pracovní skupina kardiovaskulární farmakoterapie ČKS již několik let připravuje pro výroční sjezd ČKS v Brně hodinovou sekci HOTLINES, v níž představuje výsledky nejzajímavějších a nedůležitějších klinických studií, které byly prezentovány na velkých mezinárodních kardiologických kongresech (ESC, ACC a AHA) v posledním roce. Nejinak tomu bylo i letos.

Do hodiny se obvykle vejde pouze sedm studií, takže takřka každý rok vzniká problém, které vybrat. Letošek nebyl výjimkou. Jaké studie a proč jsme nakonec vybrali?

Po více než 50 letech se objevily alternativy k perorální antikoagulační léčbě warfarinem. A to hned několikeré. Jednak přímé perorálně podávané inhibitory trombinu, tzv. gatrany, z nichž je u nás již registrován dabigatran (Pradaxa, Boehringer Ingelheim); jednak perorálně podávané inhibitory aktivovaného koagulačního faktoru X, tzv. xabany, z nichž je u nás registrován rivaroxaban (Xarelto, Bayer).

Oba tyto přípravky jsou zatím registrovány v indikaci prevence tromboembolických příhod při velkých ortopedických operacích (implantacích TEP kolenního a kyčelního kloubu). S oběma byly provedeny také velké klinické studie u nemocných s fibrilací síní, jejichž výsledky byly s napětím očekávány.

V loňském roce jsme se dočkali výsledků studie RE‑LY, ve které byl u nemocných s různými klinickými formami fibrilace síní porovnán účinek dabigatranu ve dvou různých dávkách proti warfarinu.

Ukázalo se, že dabigatran v nižší dávce (2x 110 mg denně) je stejně účinný, ale z hlediska krvácivých komplikací bezpečnější než warfarin a ve vyšší dávce (2x 150 mg denně) srovnatelně bezpečný, ale účinnější než warfarin. Tyto výsledky zazněly v sekci HOTLINES na loňském výročním sjezdu ČKS.

Letos prof. A. Linhart seznámil posluchače s výsledky několika následných analýz ze studie RE‑LY, konkrétně s podskupinovou analýzou nemocných s různými hodnotami INR, podskupinovou analýzou nemocných, kteří podstoupili elektrickou kardioverzi, a konečně podskupinovou analýzou nemocných po prodělané CMP nebo TIA.

Očekává se, že nedlouho po našem výročním sjezdu, pravděpodobně v červnu, bude dabigatran u nás, stejně jako v celé EU registrován také pro prevenci tromboembolických příhod u nemocných s fibrilací síní.

Hned dvě studie, jejichž výsledky byly také prezentovány, hodnotily účinnost a bezpečnost rivaroxabanu, jednak proti nízkomolekulárnímu heparinu enoxaparinu u nemocných s hlubokou žilní trombózou ve studii EINSTEIN DVT (prezentoval doc. V. Chlumský), jednak proti warfarinu u nemocných s různými klinickými formami fibrilace síní ve velké studii ROCKET‑AF (představil prof. J. Špinar).

Zbývá dodat, že obě dopadly pro rivaroxaban velmi dobře.

V posledním roce byly prezentovány výsledky hned několika klinických studií z oblasti srdečního selhání. V HOTLINES byl prezentovány tři, které považujeme za nejdůležitější. Byly to studie EMPHASIS‑HF, SHIFT a ASCEND‑HF. Ve studii EMPHASIS‑HF (prezentoval prof. J. Hradec) byl zkoušen specifický blokátor receptorů pro aldosteron eplerenon (INSPRA, Pfizer) proti placebu u málo symptomatických nemocných se systolickým srdečním selháním.

Jednoznačně pozitivní výsledky vedly k předčasnému ukončení studie a doplňují důkazy pro použití blokátorů receptorů pro aldosteron pro celé spektrum nemocných se systolickým srdečním selháním.

Ve studii SHIFT (prezentoval prof. J. Vítovec) byl úspěšně testován zcela nový princip farmakologické léčby chronického srdečního selhání – a sice zpomalení srdeční frekvence specifickým blokátorem kanálů If v pacemakerových buňkách sinusového uzlu ivabradinem (PROCOROLAN, Servier).

A konečně, studie ASCEND‑HF (prezentovala prof. L. Špinarová) testovala efekt rekombinačního lidského BNP neseritidu proti placebu u nemocných s akutně dekompenzovaným srdečním selháním. Neseritid sice není v ČR ani v Evropě registrován, ale v USA se za něj poslední roky utrácejí miliony dolarů ročně.

Studie ukázala, že se utrácejí víceméně zbytečně. Až na mírné zlepšení dušnosti totiž neseritid krátkodobou prognózu nemocných vůbec neovlivnil.

Výběr studií prezentovaných v sekci HOTLINES doplnila také jedna lipidologická studie – studie DEFINE (přednesl ji prof. R. Češka), která po předloňském zklamání z torcetrapibu testovala bezpečnost nového inhibitoru transportního proteinu pro estery cholesterolu (CETP) anacetrapibu. Výsledky byly povzbudivé. Anacetrapib byl shledán bezpečným i účinným (zvýšení HDL cholesterolu o 140 %!).

Studie DEFINE tak otevřela cestu k velké mortalitně‑morbiditní studii REVEAL – TIMI 55 s plánovanými 30 000 nemocnými.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené