Co všechno může způsobit deficit vitaminu D

Nedostatek vitaminu D je jednou z hlavních příčin senilní osteoporózy, má však negativní vliv i na prevenci karcinomů a kardiovaskulárních onemocnění a také na imunitní systém. U starších lidí není přitom insuficience vitaminu D žádnou vyjímku.

Zhruba 90 % vitaminu D získává lidský organismus ze slunečního záření: vitamin D3, cholekalciferol, se vytváří v kůži ze 7‑dehydrocholesterolu díky ultrafialovému záření B (při UV indexu 4 a více, u nás od dubna do září). Zbylou část získáváme z potravin především živočišného původu, jako jsou mořské ryby (tuňák, tresčí játra, losos, sardinky, sleď), sýry, máslo, vejce, jogurty a játra. V České republice se vitamin D přidává i do některých rostlinných tuků. Z hub je možné získat D2 ergokalciferol, který má také antirachitické účinky.

Vitamin D je nejprve metabolizován v játrech (zde se cholekalciferol mění na 25‑hydroxycholekalciferol, kalcidiol, jehož koncentrace vypovídá o zásobení vitaminem D) a poté v ledvinách a dalších tkáních (vzniká tak vysoce aktivní vitamin 1,25‑dihydroxycholekalciferol, kalcitriol, steroidní hormon).

Nedostatek zvyšuje riziko karcinomu

Jak stárneme, klesá schopnost pokožky tvořit vitamin D; po 65. roce věku je to až o tři čtvrtiny. Zároveň se snižuje schopnost ledvin přeměnit vitamin D na jeho aktivní metabolit. Nedostatek vitaminu D se často vyskytuje u lidí v institucionální péči, tedy v domovech důchodců, léčebnách dlouhodobě nemocných apod. s omezenou možností být na přímém slunci. Ale nejde jen o seniory, i když ti jsou postiženi nejčastěji – v Evropě je insuficiencí vitaminu D ohrožena třetina až polovina populace. Je přitom prokázáno, že léčba nedostatku vitaminu D snižuje riziko non‑vertebrálních zlomenin a zlomenin kyčle. Omezený přísun tohoto vitaminu se může projevovat svalovou slabostí, difuzní bolestí svalů a poruchou chůze, a v důsledku toho i poruchami rovnováhy. Potížemi spojenými s nedostatkem vitaminu D jsou také hypertenze a zátěž kardiovaskulárního aparátu s hrozbou srdečního městnání a selhání.

Vitamin D je spojován i s dalšími procesy v lidském těle, k řadě objevů došlo zejména v poslední době. Jde například o riziko rozvoje nádorů, dosavadní výzkumy se týkají zejména kolorektálního karcinomu, karcinomu prostaty a prsu. Vitamin D zabraňuje růstu nádorových buněk: zvýšení koncentrace kalcidiolu o 25 nmol/l snižujesnižuje úmrtnost na karcinom téměř o 30 procent. Nízká koncentrace kalcidiolu v těhotenství má negativní vliv na mozek, nervy, imunitní systém a kostru plodu. Doporučovaná koncentrace je 75 nmol/l.

Léčivé slunce

Nedostatek vitaminu D může zvýšit riziko vzniku diabetu 1. i 2. typu – nízká koncentrace kalcidiolu zvyšuje inzulinovou rezistenci. Některé poznatky také ukazují, že vitamin D má příznivý vliv nejen na průběh tuberkulózy, ale také na virová a bakteriální onemocnění dýchacího traktu. Nízká koncentrace vitaminu D3 zvyšuje riziko vzniku roztroušené sklerózy, a to především u lidí mladších 20 let. Vitamin D může mít i antiaterosklerotický účinek.

Nejjednodušším způsobem, jak může organismus získat vitamin D, je vystavit se polednímu slunci na dobu pěti minut až dvaceti minut dvakrát týdně, kdy ultrafialové záření působí na obličej, paže, lýtka nebo záda (délka expozice záleží na fototypu, vitamin D vzniká rychleji u lidí s nižším fototypem), dále pak podáváním stravy fortifikované vitaminem D, případně – zvláště u starších lidí – prostřednictvím léků.

Aktivní analog vitaminu D – alfadiol a kalcitriol – se v některých zemích, kupříkladu ve Velké Británii či Austrálii, běžně používá při antiosteoporotické léčbě. Rozhodně ovšem není pro účely získávání vitaminu D vhodná návštěva solária kvůli známým nežádoucím účinkům – zvyšuje riziko vzniku melanomu bez závislosti na dávce (pokud je člověk začne navštěvovat před 35. rokem věku, roste toto riziko o 75 %). Stejně tak u pravidelných návštěvníků solárií roste hrozba vzniku spinaliomu a bazaliomu. Je třeba také myslet na to, že z normální stravy může organismus denně získat nanejvýš 150 I U, optimální dávka je ovšem zhruba 800 I U.

Léky snižují hrozbu pádů

Vitamin D chrání proti zlomeninám v závislosti na dávce, v jaké je podáván. Dávka vyšší než 400 I U denně snižuje u lidí starších 65 let riziko zlomenin nejméně o 20 %, doporučuje se ovšem dávka 700 až 800 I U. Metaanalýza studií týkajících se nevertebrálních zlomenin a zlomeniny kyčle také ukázala, že navrácení koncentrace vitaminu D na normální úroveň vedlo ke snížení počtu pádů starších lidí o více než 20 %, v dávce 800 I U denně dokonce až o 65 procent.

Vitamin D ve formě léčivých přípravků je užíván obvykle v malých dávkách a pomalu se ukládá do tukové tkáně, proto je nutná dlouhodobá compliance. Vhodnější je pro tento účel vitamin D3, vitamin D2 je totiž podstatně méně účinný – až o 30 procent. Navíc se po podání vitaminu D3 udrží koncentrace kalcidiolu na přijatelné úrovni zhruba dva týdny, zatímco u vitaminu D2 rychle klesá. Na trhu jsou s vitaminem D3 dostupné především Vigantol kapky, lze také podávat metabolity vitaminu D: kalcitriol (Rocaltrol) či 1‑alfa‑hydroxyvitamin D (Alpha D3), ty však mají omezení preskripce.

Zdroj: Medical Tribune