Co víme o žilních vstupech u našich pacientů

Základem systematické péče o žilní vstupy je vypracování standardního ošetřovatelského postupu. Tento postup vznikl v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) už v roce 2003 a zároveň s ním byla stanovena první jednoduchá auditní pravidla. V lednu 2004 byl ustaven Tým péče o žilní vstupy. Jeho členy jsou výhradně registrované všeobecné sestry. Tým vznikl na základě potřeby sjednotit úroveň péče a srovnávat výsledky auditů na jednotlivých odděleních. Na počátku jsme sledovali například úspěšnost všeobecných sester při zavádění flexil, průměrnou délku kanylace a počty jednotlivých druhů žilních vstupů v limitovaném období. Získávání dat však bylo obtížné. Všeobecné sestry bez pomoci počítače zapisovaly data na předtištěné archy. Narazili jsme na problémy s návazností evidence dat o pacientech překládaných z jednoho oddělení na jiné. Získali jsme data jen za krátké sledované období, která byla zatížená možností chyby. Přesto nám tyto údaje poskytly základní náhled na počet a druh používaných žilních vstupů, průměrnou délku kanylace a četnost komplikací. V roce 2004 byla na základě auditních zkušeností zavedena standardizovaná příprava takzvané heparinové zátky v rámci lékárny MOÚ. Členky Týmu péče o žilní vstupy organizovaly na svých úsecích ověřování kvality nových typů transparentního krytí na výstupy centrálních žilních katetrů a podílely se na výběru optimálních materiálů.

Ve stejném roce byly zahájeny teoretické kursy pro sestry s tematikou péče o porty a centrální katetry. Sestry, které absolvovaly teoretickou část, mohly navázat praktickým výcvikem a získat certifi‑ kát potvrzující jejich znalosti a dovednosti. V letošním roce byl Kurs péče o porty akreditován Ministerstvem zdravotnictví ČR a je otevřen i zájemcům mimo MOÚ.

Překvapení i potvrzená očekávání

V březnu 2006 iniciovala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči MOÚ PhDr. Jana Kocourková pracovní schůzku, na které společně s vedoucí úseku kvality zdravotní péče Hildou Vorlíčkovou navrhly trvalé monitorování všech žilních vstupů u hospitalizovaných pacientů.

Na této schůzce byli navrženi členové realizačního týmu projektu Monitorování – kromě jmenovaných zástupkyň managementu se členy týmu stali za úsek informačních technologií programátor RNDr. A. Fuchs, Ing. E. Konečná a R. Slezáková a zástupkyně sester Z. Sýkorová. Během dvou měsíců tým navrhl a vytvořil submodul nemocničního informačního systému Greyfox, seznámil s ním všechny sestry v cvičném programu a v květnu 2006 spustil Monitorování žilních vstupů v ostrém programu. Monitorovaní každého žilního vstupu, ať již zavedeného mimo MOÚ, nebo v MOÚ, se stalo úkolem sester na všech lůžkových odděleních a operačních sálech.

Již první výstupy z Monitorování nás překvapily. Předpokládali jsme nižší celkový počet ošetřovaných žilních vstupů (za 10 měsíců sledování bylo monitorováno 9 348 žilních vstupů) a vyšší procento komplikací (septické komplikace se vyskytly pouze u 0,1 procenta vstupů). Průměrná délka kanylací odpovídala našim předběžným sledováním (u flexil 2 dny, u portů 3 dny, u ostatních centrálních žilních katetrů 9,5 dne).

k čemu je monitorování dobré

Monitorování nám umožňuje evidovat indikace ke kanylaci i důvody jejího ukončení (včetně komplikací), identifikovat sestry podílející se na průběhu ošetřování žilního vstupu, evidovat použitý převazový materiál, plánovat převazy podle použitého materiálu a mít k dispozici stále aktuální údaje o všech kanylovaných pacientech na oddělení.

Pro manažera ošetřovatelské péče jsou k dispozici (v rámci jeho přístupových práv) souhrny a přehledy za volitelné časové úseky. Je možné jednoduchým způsobem vyhledávat jednotlivé komplikace, které vedly například k ukončení kanylace a jediným kliknutím na klávesnici generovat seznam pacientů, u kterých k situaci došlo. Lze tedy zpětně hledat příčiny komplikací. Pro prezentaci zjištěných dat je modul propojen s programem Excel a je tedy velmi jednoduché vytvořit ze získaných dat grafické výstupy. Jsme nyní také schopni vyčíslit náklady na převazy. Monitorování žilních vstupů významným způsobem přispívá k jednotné metodice péče. Souhrnně poskytuje všeobecným sestrám přehled o plánování a realizaci převazů – sestra jasně vidí, u kterých nemocných je nutné v konkrétní den převaz provést.

Víte, kdy zavolat sestru?

Auditní šetření na jednotlivých odděleních probíhá podle plánu a předem vypracovaného kontrolního listu. Provádí je vícečlenný tým složený z vedoucí auditního týmu, dalšího jmenovaného člena a zástupce auditovaného úseku. Šetření je zaměřeno na znalost řídících dokumentů, prokazatelné oprávnění všeobecných sester k práci s infuzními pumpami, edukaci pacienta, kvalitu ošetřovatelské dokumentace týkající se žilních vstupů včetně monitorování v PC, znalost řešení mimořádných situací. Šetření se provádí studiem dokumentace, dotazováním sester, pozorováním a dotazováním pacienta. Auditní tým pozoruje přímo kvalitu krytí žilního vstupu a ptá se pacienta na příznaky, o kterých byl edukován. Zjištěné informace jsou zapisovány do kontrolního listu – je zaznamenána shoda či neshoda s řídícími dokumenty. Celkový výsledek je vyjádřen v procentech kladných odpovědí. Pro dosažení co nejobjektivnějšího obrazu úrovně kvality na jednotlivých oddělení by měly být zhodnoceny vždy nejméně tři žilní vstupy stejného druhu na každém oddělení. Zjištěné neshody je vhodné prodiskutovat se sestrami ihned a zajistit nápravu, případně stanovit datum, do kdy má k nápravným opatřením dojít. Celkový výsledek auditního šetření je zveřejněn na poradách vrchních sester a vyvěšen na intranetu MOÚ. Při posledním auditním šetření v únoru 2007 byl v rámci MOÚ dosažen průměrný výsledek nad 90 procent kladných odpovědí. Co ještě můžeme v péči o žilní vstupy zlepšit? U hospitalizovaných pacientů bylo v tomto aspektu prokazatelně dosaženo vysoké úrovně péče. Doposud však nemonitorujeme žilní vstupy zavedené k aplikaci chemoterapie a k diagnostickým účelům u ambulantních nemocných. Tyto kanylace jsou ihned po aplikaci ukončovány. Pokud by došlo ke komplikacím nebo mimořádné události v průběhu ambulantní aplikace, je o situaci informován ošetřující lékař, který provede zápis do dokumentace a je podáno hlášení o mimořádné události na úsek kvality zdravotní péče.

Současným nejdůležitějším cílem Monitorování je průběžně analyzovat získaná data o žilních vstupech a na základě analýzy realizovat další kroky k zajištění bezpečné a kvalitní péče. Cílem auditních šetření je zajistit provádění bezpečné a kvalitní péče o pacienty s žilními vstupy na základě analýzy výstupů z Monitorování.

Na tomto místě patří poděkování všem sestrám, které ošetřovatelskou péči o žilní vstupy precizně provádějí, dosahují kvalitních výsledků, podílely se na zavedení systému Monitorování a trvale na sběru dat participují.

Zdroj: