Co spojuje lékaře první volby

První březnový pátek a sobota byly v pražském TOP Hotelu ve znamení praktických lékařů. Na rozdíl od předchozích akcí věnovaných separátně buď dětské, nebo dospělé problematice byl 1. kongres primární péče s mezinárodní účastí zaměřen na obě tyto profesní skupiny. Motto „Lékař první volby“, které organizátoři zvolili, totiž dávalo tušit, že program kongresu bude věnován problematice, která je společná jak pediatrům, tak praktickým lékařům pro dospělé. Není proto divu, že vedle odborných témat byly některé sekce netradičně věnovány i profesní problematice.

Pořádání kongresu se ujaly Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR a Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP. O tom, že kongresový výbor zvolil vhodný výběr témat, svědčil nebývalý zájem lékařů, kterých se do Prahy sjelo více než 1 300. Jedním z přednášejících byli MUDr. Pavel Bém.

Na rozdíl od jiných podobných kongresů pronesli někteří významní hosté kromě úvodních pozdravů také odborné příspěvky. Poslanec Evropského parlamentu MUDr. Milan Cabrnoch se například snažil dát odpověď na otázku, zda může EU přispět k rozvoji primární péče (více podrobností přineseme v příštím čísle MT), primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém zase hovořil o problematice drogové závislosti.

U mladistvých může být lékař autoritou

Podle kvalifikovaných odhadů je v České republice asi 35 000 problémových uživatelů nealkoholových návykových látek (především amfetaminového a opiátového typu), zhruba polovina z nich žije v hlavním městě. Při srovnání s údaji z roku 1990 jde však podle Pavla Béma jen o mírný nárůst, rozhodně se nejedná o žádný pandemický vývoj. „Na rozdíl od situace před 15 lety se však léčebná péče o tyto osoby stále více přesouvá do ordinací praktických lékařů. Jde o žádoucí stav, který má ovšem své limity. V oblasti primární protidrogové prevence je hlavní zodpovědnost na bedrech rodiny. Na druhém místě by se o ni měl starat stát prostřednictvím školních zařízení a teprve na třetím místě praktický lékař,“ připomněl MUDr. Bém. Při debatách o možných zdravotních rizicích mohou mít praktici velmi dobrou pozici, protože zpravidla představují respektovanou autoritu, které jsou jinak vzdorující mladiství ochotni naslouchat.

„Vedle Velké Británie a Nizozemska patří Česká republika mezi země s nejvyšší prevalencí uživatelů konopných drog v Evropě, proto je pravděpodobné, že se s nimi budete čím dál častěji setkávat i ve svých ordinacích,“ upozorňuje MUDr. Bém a dodává, že je potřeba si uvědomit jasnou hranici mezi vykouřením jedné cigarety a pravidelným užíváním marihuany, stejně jako je velký rozdíl mezi stimulačními drogami a látkami opiátového typu. „Nebojte se závislým na opiátech předepisovat buprenorfin. Ze studie, kterou jsme provedli mezi praktickými lékaři, již tuto substituční terapii využívají, vyplývá, že jinak obtížní pacienti při substituci navážou s lékařem dobrý terapeutický vztah,“ vyzývá P. Bém.

Praktičtí lékaři se ve své ordinaci mohou také setkávat s negativními jevy, které s narkomanií souvisejí, například s onemocněními virovou hepatitidou typu B a C. Podle MUDr. Béma by lékaři měli vždy při diagnostice těchto chorob pátrat po příčinách jejich vzniku a přitom zvažovat, zda se nejedná o injekčního uživatele drog, u kterého je na místě vedle léčby samotné i určitá protidrogová intervence.

Závěrem svého vystoupení pražský primátor upozornil, že v poslední době narůstá počet injekčních uživatelů návykových látek pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Bohužel je mezi nimi i velký počet HIV pozitivních osob,“ varuje P. Bém.

Jak praktici léčí psychiatricky nemocné?

V další části úvodního bloku vystoupil doc. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., z Psychiatrického centra Praha 3. LF UK v Praze. Upozornil na to, že řada praktických lékařů se stále ještě ve velké míře dopouští omylů v terapii pacientů s úzkostnou nebo depresivní poruchou.

Vycházel přitom ze závěrů statistického celostátního šetření provedeného v rámci projektu Dimenze F, který vznikl ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů ČR a s firmou Lundbeck. Účastnilo se ho 401 praktických lékařů, kteří měli v průměru více než dvacetiletou lékařskou praxi a více než desetiletou zkušenost s terapií antidepresivy. Tito lékaři měli ve své péči celkem 4 521 pacientů, z nichž 45,6 % trpělo úzkostnou poruchou, 32,3 % pacientů bylo léčeno pro depresivní poruchy, u 15,9 % se vyskytla depresivní a současně úzkostná porucha. Zbývající pacienti měli další psychiatrické i nepsychiatrické diagnózy, jako jsou alkoholismus, demence či sexuální poruchy. Většinu (72 %) ze sledovaných osob tvořily ženy, muži představovali necelou třetinu (27 %).
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2007, strana A1

Zdroj: