Co si vzít na dovolenou?
Jak by měla vypadat prevence tzv. cestovního průjmu?
U nás je sice průjem banálním onemocněním, ale v rozvojových zemích stále bývá častou příčinou smrti v době různých epidemií. Proto je třeba toto riziko nebrat na lehkou váhu a myslet na řadu preventivních zásad. Pít pouze nápoje v originálním balení; pokud nejsou k dispozici, pít jen prokazatelně převařenou nebo chemicky ošetřenou vodu. Nedávat si ani v restauraci led do nápojů, protože k jeho výrobě zpravidla používají vodu z místního zdroje. Ovoce jíst pouze takové, které lze oloupat, a nejíst melouny, které mohou být zdrojem infekce. Syrové zelenině se raději vyhnout, protože nikdo ji dostatečně neomyje. Nejíst zmrzlinu a tepelně nezpracovaná jídla, včetně ryb. Uvedu příklad: v Indočíně nabízejí k humrovi i takovou růžovou pikantní omáčku. Jde o omáčku ze zaživa prolisovaných krevet, které byly vyloveny z tamních rýžovišť, do kterých ale ústí místní latríny. Tuto omáčku bych nedoporučoval ani k ochutnávce. Dále nekupovat potraviny od pouličních prodavačů. Vyhýbat se neznámým povrchovým vodám. Nekoupat se v moři poblíž vyústění kanalizace. Nejobvyklejším zdrojem cestovního průjmu je sice znečištěná strava a voda, ale je třeba si dát pozor i na to, abychom například používali nezávadnou vodu při čištění zubů. Přidal bych ještě varování, aby lidé nechodili bosi po pláži a nelehali si na holý písek, protože i v písku mohou být parazité. Vyhnout by se měli také kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty.
Co si mám s sebou vzít proti průjmu?
Záleží na tom, kam jedeme. Bude‑li to do oblasti s turistickou infrastrukturou, kde je snadná dostupnost lékařské péče, doporučil bych pouze nespecifický lék pro středně těžké průjmy, např. přípravek Smecta. Pokud se v průjmovité stolici začnou objevovat vločky, příměs krve či hlenu, přetrvává vodnatá forma stolice, potíže jsou provázeny křečemi a bolestmi břicha a jsou přítomné teploty nad 38 °C, pak bych radil navštívit místního lékaře, který nasadí cílenou terapii. Jede‑li však člověk do odlehlejších oblastí bez dostupné lékařské péče, je lepší si s sebou vzít nějaké desinficiens typu známého Endiaronu či antibiotika vhodná k terapii bakteriálních střevních infekcí – ve výběru poradí Centra cestovní medicíny. U zakoupeného léku je třeba vždy ověřit datum exspirace a pamatovat na to, že při nevhodném uskladnění účinnost léků klesá rychleji než v mírném klimatu. Proto raději s sebou nebrat léky několik týdnů před exspirací. Při úporném průjmu a zvracení je třeba ihned doplnit tělesné tekutiny a elektrolyty, proto se do cestovní lékárničky zařazuje směs pro přípravu rehydratačního roztoku. Pokud tuto směs turista nemá či nemůže koupit v lékárně, lze ji nahradit roztokem, který se připraví z 1 litru převařené vody, 8 čajových lžiček cukru, 1 čajové lžičky soli a šťávy z 2 pomerančů nebo grapefruitů. Lze použít i tříšť zamražené Coca‑Coly, která neobsahuje tolik cukru jako Pepsi Cola.
lze jednotlivé přípravky porovnat z hlediska účinnosti?
Smecta má výrazně vyšší účinek než aktivní uhlí a navíc aktivní uhlí na rozdíl od Smecty zbarvuje stolici a může tak zakrýt přítomnost natrávené krve – imituje melénu. Smecta má na rozdíl od jiných protiprůjmových prostředků výhodu, že nesnižuje pozornost při řízení motorových vozidel a vzhledem k tomu, že její hlavní složkou je přírodní čištěný jíl s vysokou vazebnou kapacitou, který je absolutně netoxický, mohou ji využít nejen dospělí, ale i děti včetně novorozenců. Jako adsorbens na sebe váže bakterie, viry i jejich toxiny a má mukoprotektivní účinky (svou pokrývací schopností zesiluje gastrointestinální hlenovou bariéru). Absorpční vlastnosti Smecty však mohou ovlivnit míru nebo stupeň vstřebávání jiných léků. Proto se obecně nedoporučuje podávat jiné léky ve stejnou dobu jako přípravek Smecta. V této souvislosti je vhodné upozornit, že Endiaron může u některých parazitárních onemocnění spíše uškodit, protože na parazity nepůsobí a jen dosáhneme „vybití“ původní mikroflóry. Proto ho nasazujeme tam, kde předpokládáme bakteriální střevní infekci. Širokospektrá antibiotika patří do rukou lékaře, v případě jeho nedostupnosti je však může použít i poučený laik.
Budu‑li mít spíše lehčí nebo středně těžký průjem, který však nebude ustávat, za jakou dobu bych měl nechat samoléčení a přece jen navštívit lékaře?
U nekomplikovaného průjmu je možná i telefonická konzultace. Lékaře navštívit, když akutní průjem neustává po několika dnech, obvykle po třech až pěti dnech. V případě starého člověka je však lépe u středně těžkého průjmu jít k lékaři již první den, protože senioři nemívají pocit žízně a často užívají diuretika. To platí i u malých dětí, které zase snadno ztrácejí tekutiny a rychleji u nich dojde ke zhoršení stavu. Před návštěvou lékaře by se měl pacient připravit na řadu otázek: kolik měl stolic, jaká byla jejich konzistence, barva, zápach, zda ve stolici byly příměsi (krev, hlen), zda jsou přítomny bolesti při vyprazdňování nebo zda došlo k úbytku na váze.
Co všechno bychom měli mít v cestovní lékárničce?
Vybavení cestovní lékárničky závisí na délce pobytu, na zdravotním stavu a na oblastech, kam hodlá turista jet. Je třeba vzít v úvahu dostupnost lékařské péče v místě pobytu. Čím hůře je dostupná, tím lépe bychom měli mít lékárničku vybavenou. Dále je třeba klienta upozornit na to, že kvalita léků v některých zemích je pochybná, někdy se prodávají léky, které neprošly žádnou kontrolou. Standardně vybavená cestovní lékárnička pro krátké cesty do tropů a subtropů by měla obsahovat vhodný obvazový materiál (pletené hydrofilní obinadlo, pružné obinadlo, gázu, náplasti různé velikosti, alkoholové tampony, trojcípý šátek, škrticí pryžové obinadlo), dezinfekci pro ošetření drobných poranění, volně prodejné analgetikum a antipyretikum, antikinetika, léky proti průjmovým onemocněním se směsí pro přípravu rehydratačního roztoku, gel s obsahem antihistaminika proti svědivým vyrážkám, při pobodání hmyzem, požahání mořskými živočichy a rostlinami. Oční kapky s dezinfekčním účinkem na zakapání po odstranění cizích těles, při konjunktivitidách nebo po úrazu do doby, než je dosažitelný lékař. Potřebný je antimykotický zásyp, který se aplikuje mezi prsty nohou po koupeli a důkladném vysušení proti častému mykotickému onemocnění v horkém klimatu (při postižení kůže mezi prsty nohou zbělá a v cárech se olupuje). Antimykotická mast se do horkého klimatu nedoporučuje, protože rychle žlukne. V případě pobytu v malarických oblastech se doplní cestovní lékárnička antimalariky podle rady lékaře z pracoviště cestovní medicíny. Součástí lékárničky by měly být i jednorázové injekční stříkačky a jehly, pinzeta, nůžky a čelní teploměr.
Měli bychom si vzít antibiotika a jaká?
Jedeme‑li do míst se špatně dostupnou lékařskou péčí, je dobré do cestovní lékárničky zařadit také antibiotika, například doxycyklin, nebo sulfonamidy, například sulfametoxazol – trimetoprim. Turista by měl být seznámen s indikacemi podání a nežádoucími účinky antibiotik, jako je třeba fototoxicita u sulfonamidů, chinolonů i tetracyklinů. Ale pokud je to možné, měl by ještě před použitím antibiotik konzultovat místního lékaře, nebo jej navštívit dodatečně po nevyhnutelném použití antibiotik.
Měl bych mít nějaké očkování a jaké?
Před cestou, zvláště do tropů a subtropů, by měl každý turista tři měsíce před odjezdem navštívit lékaře, který se zabývá cestovní medicínou, nebo epidemiologické oddělení příslušných zdravotních ústavů. Před doporučením jednotlivých očkovacích schémat musí lékař brát v úvahu délku pobytu, zemi, místa pobytu (ve městech i na venkově), příslušné zdravotnické předpisy pro očkování, věk a zdravotní stav turisty, předcházející projevy alergie a chronická onemocnění, která by mohla být očkováním nepříznivě ovlivněna, údaje o předchozím očkování a nežádoucích účincích po jejich aplikaci.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana A14
Zdroj: