Co si lidé myslí o lékařích, lékárnících a generické preskripci
Počátkem června zveřejnila společnost Factum Invenio výsledky výzkumu „Postoje k lékařům, lékárníkům a generické preskripci“. Měl mimo jiné odpovědět na otázky, zda lidé důvěřují lékárníkům, jejich radám a doporučením, nebo jestli pacienti důvěřují lékařům a co si lidé myslí o vlivu farmaceutických společností na preskripci léků a možnosti zavedení generické preskripce. O generické preskripci se v poslední době vedou diskuse mezi odborníky i některými politiky. Co si o ní myslí pacienti, zatím nebylo příliš známo. Otázkou zůstává, co tento názor veřejnosti odráží – realistické hodnocení či důvěru podloženou nedostatečným množstvím informací o možných důsledcích?
Výsledky průzkumu lze shrnout tak, že v české společnosti je tradičně vysoká důvěra v lékaře i v lékárníky. Přestože pacienti lékařům důvěřují, často postrádají informace o předepisovaných lécích. Lékárníci jsou vnímaní jako odborníci a nikoli jako pouzí prodavači. Většina populace se domnívá, že farmaceutické společnosti ovlivňují preskripci lékařů a generické preskripci jsou lidé nakloněni a příliš se jí neobávají.
A co konkrétně z průzkumu vyšlo najevo? Lékaře navštíví minimálně jedenkrát za rok 87 % obyvatel, dokonce 20 % jej navštěvuje alespoň jedenkrát měsíčně. O tom, že jim lékař předepíše optimální lék, je přesvědčeno 89 % lidí. I když lékařům lidé důvěřují, tak od nich velmi často postrádají základní informace o předepisovaných lécích. Informace o nežádoucích účincích a interakcích předepsaného léku obdrží od lékaře vždy 43 %, občas 26 % a nikdy 28 % lidí. O důvodech preskripce předepsaného léku je informováno 41 % lidí, většina důvody volby konkrétního přípravku nezná. Jen 42 % občanů je lékařem informováno o ceně/doplatku předepsaného léku.
Téměř tři čtvrtiny obyvatel (73 %) se domnívají, že lékaři jsou ovlivňováni farmaceutickými společnostmi, aby předepisovali některé léky. Sedm lidí z deseti si pak dokonce myslí, že lékaři jsou finančně či jinak odměňováni farmaceutickými společnostmi za preskripci konkrétního přípravku (30 % rozhodně ano + 40 % spíše ano). Více než polovina populace (53 %) nakupuje v lékárně minimálně jedenkrát měsíčně. Lékárníky veřejnost vnímá především jako odborníky (85 %), nikoli jako pouhé prodavače (12 %). Lidé jim důvěřují, ať se jedná o rady a doporučení při výběru léku (89 %) či o lékárníkovy návrhy generické substituce již předepsaného léku (72 %).
V průběhu dotazování byl lidem představen jeden z možných způsobů preskripce léčiv – generická preskripce. Tento model je akceptovatelný pro 61 % obyvatel (26 % rozhodně souhlasí a 35 % spíše souhlasí). Obavy z generické preskripce má třetina obyvatel, nejvíce se lidé obávají nedostatečné odborné fundovanosti lékárníků, nesprávného výběru léku a též někteří zdůrazňují, že více důvěřují lékaři, který je – na rozdíl od lékárníka – zná. Ve snížení výdajů pacientů za léky v souvislosti se zavedením generické preskripce věří 59 %, 30 % si myslí opak. Celkem 63 % lidí, kteří jsou přesvědčení, že farmaceutické firmy odměňují lékaře za preskripci, se domnívá, že by zavedením generické preskripce došlo ke snížení vlivu těchto společností na preskripci lékařů.
Zdroj: Medical Tribune