Co si Češi myslí o cholesterolu
Po zadání slova cholesterol vyhledá Google za 0,5 sekundy 68 300 000 odkazů, Seznam za stejný čas necelé tři miliony. Dalo by se tedy očekávat, že informací o cholesterolu a jeho vlivu na srdce a cévy budou mít Češi víc než dost, zvláště když rady týkající se zdraví s oblibou hledají na internetu. Navíc před nimi nikdo neskrývá, že patříme k zemím, kde je úmrtnost na kardiovaskulární choroby vysoká, a že existuje poměrně propracovaný systém primární i sekundární prevence, který mohou využít. Stačí se více zajímat o pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře.
Odborníci za vydatné pomoci všech typů médií naše občany opakovaně varují, že zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi je zásadním rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu, cévních mozkových příhod i jiných komplikací aterosklerotického cévního postižení. Česká republika na poli kardiovaskulární prevence zaznamenala velké úspěchy. Ačkoli kardiovaskulární mortalita poklesla v posledních čtyřiceti letech o 50 procent, přesto je ve srovnání s některými středomořskými a skandinávskými zeměmi dvojnásobná. Češi jsou také při stále se prodlužující délce života znevýhodněni tím, že ve srovnání s obyvateli ostatních zemí žijí po 65. roce déle v nemoci. Česká společnost pro aterosklerózu (ČSAT) si položila otázku, jak se Češi o svůj cholesterol zajímají a co jsou ochotni udělat pro pokles jeho zvýšených koncentrací.
Cholesterol škodí, ale jeho koncentraci nesleduji
Na tiskové konferenci uspořádané ČSAT byly zveřejněny výsledky březnového průzkumu agentury STEM/MARK, které mapovaly povědomí vzorku populace (507 respondentů) o cholesterolu. Šetření ukázalo, že 85 procent dotázaných si uvědomuje, že zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi představuje zdravotní riziko, ale deset procent si myslí, že je riziko malé nebo žádné, a pět procent z nich je nedokáže posoudit. Zde se shodujeme s obyvateli západní Evropy, z nich 84 procent věří, že vysoké koncentrace LDL cholesterolu bychom se měli obávat. Svou koncentraci cholesterolu vůbec nesleduje 42 procent účastníků průzkumu, protože to pro ně není důležité, a 57 procent si ji nechává v různých časových intervalech kontrolovat. Jedno procento dotázaných odpovědělo, že vůbec nevědí, o co se jedná. Navzdory systému preventivní péče, který je všeobecně dostupný, 34 procent respondentů uvedlo, že svoji koncentraci cholesterolu neznají, a 46 procent udává, že mají koncentraci cholesterolu v normě, což je v ostrém kontrastu se znalostmi o populační koncentraci cholesterolu, která je v České republice vyšší než požadovaná norma.
Účinnost statinů je neprávem zpochybňována
Celkem 68 procent respondentů je přesvědčeno o tom, že koncentraci cholesterolu lze ovlivnit, 29 procent se domnívá, že ji lze ovlivnit pouze minimálně, a tři procenta si myslí, že je dána geneticky a ovlivnit ji nelze. Možnost snížení koncentrace cholesterolu změnou stravovacích návyků uvádí 90 procent respondentů, zvýšenou pohybovou aktivitou 80 procent. Pouze 72 procent dotazovaných věří užívání léků na snížení cholesterolu podle doporučení lékaře. „U nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu, statinů, přitom máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci kardiovaskulárních příhod,“ uvedl doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM. „Vedle statinů je v České republice k dispozici i kombinovaná terapie vyznačující se velmi dobrou snášenlivostí, která poskytuje rychlé dosažení cílových hodnot cholesterolu,“ doplňuje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda ČSAT. V kombinované léčbě se statiny se kromě fibrátů uplatňuje i ezetinib, který blokuje vstřebávání cholesterolu ze střeva. „V loňském roce byly pro léčbu hypercholesterolémie schváleny dva nové léky ze skupiny PCSK9 inhibitorů, evolocumab a alirocumab, snižující koncentraci cholesterolu ještě účinněji. Podávají se podkožně jednou za dva až čtyři týdny a nebyly u nich popsány závažné nežádoucí účinky. Z předchozích studií máme navíc velice dobrou zkušenost při jejich podávání samotnými pacienty. To přináší ohromnou příležitost, jak dále prospět vysoce rizikovým osobám, u kterých ani statiny nestačí nebo jimi nejsou tolerovány,“ doplnil docent Piťha. Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, zdůraznil, že hlavní důvod, proč se hledají stále účinnější léky, je snaha o snižování morbidity a mortality. Metaanalýza klinických studií sledujících vliv inhibitorů PCSK9 na pokles LDL cholesterolu u 13 086 pacientů (Lipinski et al., EHJ 2016) prokázala jeho snížení o 57 procent, ale především snížení celkové mortality o 57 procent, kardiovaskulární mortality o 50 procent a kardiovaskulárních příhod o 33 procent.
Rezervy tu jsou
Pozitivním zjištěním je, že 84 procent dotázaných souhlasí s tvrzením, že změna chování může způsobit pokles zvýšených hodnot cholesterolu a prodloužení života. Co se týká bezpečnosti snižování koncentrace cholesterolu, pouze 37 procent respondentů si myslí, že je bezpečné, 35 procent se obává komplikací, 26 procent nedokáže tento vliv posoudit a jen dvě procenta uvedla, že je rizikové. V porovnání se západoevropskými zeměmi mají Češi ve svých postojích ještě značné rezervy. „Ve většině zemí západní Evropy se dlouhodobě daří udržet úmrtnost na oběhová onemocnění na nižší úrovni než u nás. Jedním z faktorů, který k tomuto nepříznivému trendu přispívá, může být i neuspokojivá kontrola vysoké koncentrace cholesterolu,“ upozorňuje docent Vrablík. V tomto kontextu jsou zajímavá data z výzkumu EUROSTAT. Devět z deseti Západoevropanů si myslí, že je důležité znát své koncentrace cholesterolu, téměř 90 procent západoevropské populace věří, že je třeba pro snižování cholesterolu dělat více, navzdory tomu neměla téměř třetina obyvatel západní Evropy nikdy změřenu koncentraci cholesterolu v krvi.
Zdroj: