Co se změnilo rok po zahájení „Děkujeme, odcházíme“?

Od spuštění protestní akce lékařů „Děkujeme, odcházíme“ uplynul rok. Jejím vyvrcholením byl podpis společného memoranda zástupců lékařů a vlády. Změnilo se však za rok něco? Jak jsou lékaři spokojeni s plněním memoranda? Ministerstvu zdravotnictví, České lékařské komoře a zástupcům lékařů v nemocnicích jsme položili tyto otázky: Změnila se nálada a odměňování lékařů v nemocnicích rok po akci „Děkujeme, odcházíme“ k lepšímu? Ubylo přesčasů ¨, nebo pokračuje trend k personální devastaci v nemocnicích?

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

ministr zdravotnictví ČR

Platy lékařů jsou dnes zcela určitě na vyšší úrovni, než tomu bylo před rokem. V tomto ohledu došlo k výraznému posunu, přesně, jak jsme slíbili v memorandu. Mzdy v reálu navíc stouply o 20 % a z původních přibližně 50 000 korun hrubého se průměrná mzda lékaře zvedla na více než 60 000. Uděláme maximum pro to, aby se v příštím roce zvedly platy všem zdravotníkům, i když otevřeně říkám, že ekonomická situace není dobrá. Ve všech sektorech ekonomiky se šetří a zdravotnictví na tom není jinak. Peníze na platy proto nemohou přijít nalitím dalšího balíku peněz do systému, ty prostě nejsou, ale vnitřními úsporami. A pevně věřím, že při jejich hledání pomohou i zdravotníci.

Myslím, že řada schválených zákonů je důkazem, že ministerstvo na reformě pracuje naplno. Kromě toho se snažíme hledat další vnitřní rezervy, například omezením toku peněz do investic i díky zpomalení rozvoje medicíny.

Je ale třeba, aby rezervy hledali všichni poskytovatelé i zdravotníci, nejen ministerstvo. Spustili jsme strategii boje proti korupci, kterou postupně rozšiřujeme: rozjíždíme elektronické aukce na veřejné zakázky, centralizujeme nákupy v nemocnicích. Rezervy jsou stále v restrukturalizaci sítě poskytovatelů a smluvní politice, což nyní bude naše priorita.

Pokud jde o odchody lékařů do ciziny, nepovažujeme je za reálnou hrozbu. Na základě výzvy „Děkujeme, odcházíme“ žádná masa lékařů ve finále neodešla.

Navíc počet žádostí o potvrzení, které je pro takový odchod třeba, stále klesá. Pokud někteří kvalitní lékaři do zahraničí odcházejí „na zkušenou“, nejde o nic negativního, ale naopak o blahodárný stav.

MUDr. Milan Kubek,

prezident ČLK

Přestože v drtivé většině nemocnic došlo na jaře ke zvýšení platů lékařů v souladu s podepsaným memorandem, zůstává ohodnocení kvalifikované práce lékařů i ostatních zdravotníků tragické. Dokud se platy lékařů za základní pracovní dobu, tedy bez přesčasů, nedostanou na úroveň obvyklou ve vyspělých státech, tedy na požadovaný 1,5‑ až 3násobek průměrné mzdy v závislosti na dosažené kvalifikaci, bude nespokojenost lékařů oprávněná. Moc se nezměnilo ani na plošném porušování zákoníku práce i evropské směrnice o pracovní době a nemocniční lékaři zůstali existenčně závislí na přesčasové práci. Další zvyšování platů lékařů je naprosto nezbytné. V opačném případě nebude mít za pár let naše pacienty kdo léčit. Ostatně sehnat kvalifikovaného lékaře je problém již dnes. Potřeba lékařů totiž kvůli stárnutí populace a rozvoji medicíny roste v celé Evropě a bohaté státy, kde si váží kvalifikovaných odborníků, se nerozpakují své vlastní problémy řešit na úkor těch zemí, jejichž hloupé vlády dělají naopak vše pro to, aby lékaře vyhnaly. Po přechodném zlepšení situace na jaře pozorujeme nyní opět množící se odchody lékařů do zahraničí. Ministr Heger místo toho, aby se snažil lékaře udržet a řešil jejich nedostatek, navrhuje vyhlášku o minimálním personálním zabezpečení zdravotních služeb, která personální devastaci našich nemocnic zlegalizuje.

Česká lékařská komora nemůže souhlasit se zřizováním tzv. spojeného lůžkového fondu, kde by se o pacienty střídavě starali lékaři příbuzných odborností, tedy například na chirurgii kdokoli, kdo absolvoval základní chirurgický kmen. Jednou urolog, podruhé gynekolog, potřetí ortoped a nakonec oftalmolog. Ministr Heger hodlá prolomit ve všech civilizovaných zemích respektované pravidlo, že zdravotní péči může poskytovat pouze odborník s příslušnou kvalifikací. A to už není legrace, to je přímo hazardování se životy pacientů, kterému se naše komora bude snažit ze všech sil zabránit.

MUDr. Martin Švestka,

předseda OS Mladí lékaři

Univerzální odpověď na otázku, zda se změnila nálada a odměňování lékařů v nemocnicích, neexistuje. Pochopitelně ve valné většině zdravotnických zařízení došlo k úpravě základních platových tarifů dle dohodnutého memoranda. V některých však bylo toto navýšení základního platového tarifu „kompenzováno“ podstatným snížením nenárokové složky mzdy, např. osobního ohodnocení. U mnohých, zejména mladších lékařů je tak celkový nárůst platu oproti minulému roku v řádu stokorun… Dle našich informací se objem přesčasové práce v nemocnicích příliš nesnížil. A upřímně řečeno, z podstaty věci se ani snížit nemohl. V situaci, kdy odměna za přesčasovou práci tvoří u mnohých nemocničních lékařů 40 až 50 % jejich celkového platu a jen díky přesčasům jsou schopni zajistit si slušnou životní úroveň, nelze očekávat, že by lékaři proti nezákonným přesčasům sami aktivně bojovali. Systém nízkého tarifního platu nás prostě drží v šachu. Lékem na neúměrné přesčasy je tedy zásadní zvýšení základních tarifních platů a současně změna organizace pohotovostních služeb v nemocnicích ve smyslu jejich redukce a centralizace. Zde je úkolem politiků a nikoli lékařů veřejnosti sdělit, že nepřetržitá fyzická 24hodinová přítomnost specialisty každého oboru v nemocnici není samozřejmostí a že tento „luxus“ si nemohou dovolit ani mnohem bohatší státy na západ od našich hranic.

Pokud jde o pokračující trend personální devastace v nemocnicích, bohužel musíme být skeptičtí. Nemocnice ve svých napjatých rozpočtech nacházejí stále méně prostředků na odborný rozvoj a školení svých zaměstnanců – do lidí se u nás prostě neinvestuje. Také to je jeden z důvodů, proč již nyní v polovině září odešel pracovat z ČR do zahraničí stejný počet lékařů jako za celý loňský rok.

MUDr. Martin Beránek,

Karlovarská krajská nemocnice, a. s.

V nemocnici, kde pracuji, byla naplněna první část memoranda a platy lékařů byly navýšeny. Ti samozřejmě předpokládají, že s dalším plněním memoranda již bude mít vláda problém, protože se domnívá, že svému slovu nebude muset nikdy dostát. Lékaři ovšem nejsou tvorové bez paměti a samozřejmě na splnění všech bodů čekají. V tuto chvíli panuje klid, lékaři odpočívají a nabírají síly po velmi vyčerpávajícím období. Celkově, pokud mohu soudit, bych řekl, že nálada je lehce lepší než v období před memorandem. O to horší bude, až se opět ukáže to, co většina lékařů očekává, že vláda ČR opět lhala. Za zmínku stojí i postgraduální vzdělávání lékařů, což byl jeden ze zásadních bodů memoranda, a jehož změna navíc stát ekonomicky vůbec nezatíží. Změny proběhly, ale v systému stále panuje velký chaos a jako posun k lepšímu bych to vůbec neohodnotil. Zda se zmenšil počet přesčasů? To by se musel nejprve zvýšit počet lékařů. Domnívá se snad někdo, že při navýšení mzdy o 6 000 Kč vyjde z lesů průvod lékařů a doplní personálně vyhladovělé týmy? Nic takového se samozřejmě nestalo, protože výchova lékaře trvá od nástupu na střední školu do atestace zhruba 15 let.

Medicína v nemocnicích je stále neatraktivní obor, navíc lékaři mají nyní mnohem lepší možnosti zahájit svou profesní dráhu rovnou za hranicemi. Přibylo několik kolegů ze Slovenska, tak možná určitý efekt ve smyslu atraktivity pro lékaře z Východu akce má. I kdyby byla průměrná hrubá mzda lékaře absolventa pohádková, bude trvat minimálně pět let, než z lékařů absolventů dozrají atestovaní lékaři. A pak tito atestovaní lékaři musejí mít touhu zůstat v nemocnici, což je v současné době vzácnost, vzhledem k podmínkám, které na ně čekají. Všechny dopady, které akce D‑O může mít, budeme moci sčítat až za několik let. Samozřejmě za podmínky, že vláda dodrží sliby, o čemž důvodně pochybuji, a proto nejspíše bude personální devastace nemocnic pokračovat a kvalita a hlavně dostupnost péče se bude pomalu snižovat, ačkoli to bude ministerstvo zaníceně popírat, jako to dělá ostatně už dnes. Ale člověk si postupně zvykne na vše a i občan si na nedostupnost péče jistě zvykne také. Možná se tím vláda snaží zároveň vyřešit důchodovou reformu. Kdo ví?

MUDr. František Kalát,

Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Domnívám se, že nálada se zlepšila, tedy alespoň po určitou dobu. Akce „Děkujeme, odcházíme“ byla považována všemi za vítěznou, ačkoli navýšení platů nebylo o částky, o které jsme bojovali, nýbrž peníze mnohem nižší, nicméně i tak to bylo přilepšení k platům v době, kdy se všem ubíralo, a rozhodně to potěšilo. V naší nemocnici však bylo podáno pouze 32 výpovědí (včetně mé jako místopředsedy LOK Příbram) ze 150 lékařů, čili podle ohlasů převládala spokojenost s tím, že kolegové dostali přidáno, aniž by nám příliš přispěli v bitvě samotné a pomohli vybojovat ono „hegerovné“. A proč na určitou dobu? Protože bohužel s postupujícím časem začínají panovat obavy, jak se bude stav vyvíjet od 1. 1. 2012, a také stupňující se (nestydím se říci přímo) agresivita některých pacientů nám dobrou náladu do budoucna poněkud kazí.

Vyslovenou personální devastaci jsme přímo nezaznamenali, několik kolegů skutečně odešlo (např. kolega z RTG pracoviště do Švédska), ale ostatní díky „hegerovnému“ a pozitivní dohře akce „Děkujeme, odcházíme“ zůstali a pracují zde dál. Nicméně přesčasů rozhodně neubylo, jsou nejméně ve stejném počtu jako v roce 2010. Je to dáno samozřejmě nedostatkem lékařů a nutností pokrýt 24 hodin ambulance atd. Všichni s napětím očekávají, jak se stav vyvine od roku 2013, kdy přestanou platit výjimky na přesčasovou práci ve výši nyní možných 832 hodin. Většina kolegů považuje při zhýčkanosti naší populace významnou restrikci sloužících lékařů ve službě v nemocnicích za nereálnou, a domníváme se, že pokud se radikálně nezmění systém, pak se zdravotnictví totálně „položí“.

Doc. MUDr. Václav Dostál,

LDN Nemocnice Nový Bydžov, ON Jičín,

předseda OS Hradec Králové

Došlo rozhodně ke zklidnění nálady a většímu soustředění lékařů na vlastní práci. V souladu s memorandem byly jejich příjmy navýšeny, ale k významné změně v zátěži přesčasovou prací nedošlo. Je však nutno přiznat, že v posledních měsících zaznamenávám kroky ke zlepšení personální situace, alespoň v zařízení, v němž osobně pracuji. Na druhé straně narůstají obavy, zda se naplní memorandum i v příštím roce. Nestane‑li se tak, situace se v našem zdravotnictví opět destabilizuje. Pak skutečně hrozí personální devastace v nemocnicích především postupným odchodem mladých lékařů do zahraničí.

MUDr. Petr Rota,

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.

V jablonecké nemocnici se po akci D‑O přidaly peníze do základních platů dle memoranda uzavřeného s ministrem zdravotnictví. Pokračuje snaha redukovat přesčasovou práci vybíráním náhradního volna a personální devastace se nekoná. Všeobecně panuje spíše nejistota, zda bude memorandum plněno v roce 2012.

MUDr. Jan Vorel,

Nemocnice Český Krumlov, a. s.

U nás se zatím plní usnesení memoranda (peníze), ale pojišťovny údajně platí se zpožděním a ne všechny, takže uvidíme, co bude příští rok. Přesčasové práce je stále stejně. Někteří lékaři od nás odešli, jiní přišli, takže personálně se toho moc nezměnilo.

MUDr. Jiří Belej,

Pardubická krajská nemocnice, a. s.

\\ Nálada je stejná a spíše horší,

\\ odměňování se mírně zlepšilo, nicméně od příštího roku dojde k poklesu – nemocnice je v propadu,

\\ přesčasů je stejně, lékařů schopných sloužit spíše ubývá,

\\ devastace probíhá vesele dál.

MUDr. Martin Šimeček,

Nemocnice Písek, a. s.

Odměňování lékařů se zlepšilo, vlivem vyššího platu je i lepší nálada, jinak ale nikdy nebyla na našem pracovišti špatná. Přesčasů samozřejmě neubylo, protože den nikdo nezkrátil. Získali jsme však možnost chodit po službě domů, jen když to personální situace a šéf na oddělení dovolí.

Zdroj: Medical Tribune