Co se povedlo a co ne?

Začátek nového roku je přirozeným obdobím bilancování, a to nejen v rovině osobní, ale i v rámci širšího společenství. Položili jsme proto zástupcům různých specializací následující otázku: Co se loni ve vašem oboru podařilo a co naopak považujete za promarněnou příležitost?

MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK

Odraz ode dna

Jako by se v roce 2008 všeobecné praktické lékařství odrazilo od dna. Zvýšila se kapitační platba. Poplatky zregulovaly počty pacientů. Vznikl prostor pro zvyšování kvality v ordinacích praktických lékařů. Z názvu oboru zmizel handicapující přídomek (pro dospělé) a máme název, o který jsme usilovali. Ministerstvo začalo realizovat první kroky na podporu specializační přípravy. Mezi studenty lékařských škol se po letech zvedá zájem o obor. To jsou samá pozitiva.

Za promarněnou příležitost považuji neplodný proces tvorby systému a zajištění specializačního vzdělávání, který se nepodařilo dotáhnout ani v roce 2008. Po mnoha letech diskusí je stále hodně nejasného a systém má daleko do funkční podoby. Denně narážím na problém, že nejsem schopen studentovi lékařské fakulty jasně vysvětlit, jak se může stát praktickým lékařem a jak bude vypadat jeho specializační příprava.

Prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Studie JUPITER a endovasální výměna chlopně

V mém oboru, tedy v kardiologii, bylo v roce 2008 pozitivem především to, že se podařilo udržet vysokou úroveň kardiologické péče navzdory všem nepřízním osudu (finanční krize, po ní začínající ekonomická deprese, nechutné politikaření místo upřímné snahy politiků o smysluplnou reformu zdravotnického systému).

Z čistě odborného pohledu bylo zaznamenáníhodných událostí mnoho, snad bych vyzdvihl dvě věci: výsledky studie JUPITER, které ukázaly v primární prevenci impozantní snížení kardiovaskulárního rizika při léčbě 20 mg rosuvastatinu denně, a nástup nové metody katetrizačně zaváděných chlopenních protéz. A co považuji za promarněnou příležitost? Nejenom pro kardiologii, ale pro medicínu obecně jednoznačně nepovedenou zdravotnickou reformu (resp. nepovedený pokus o ni) u nás.

Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

Potřebujeme větší podporu fakultních pracovišť

Odpověď na tuto otázku bych rozdělil do dvou částí, nejprve co se nám podařilo na gynekologicko-porodnické klinice „U Apolináře“: částečně zrekonstruovat druhý porodní sál, vybudovat bezbariérové toalety v každém patře, rozvinout spolupráci se zahraničními pracovišti a zavést či rozvinout některé nové diagnostické a operační postupy. Během tohoto roku též proběhla dvě jmenovací řízení profesorem a jedno habilitační řízení. Centrum asistované reprodukce obdrželo na základě kladného výsledku certifikačního auditu Certifikát CQS 9001:2001. V roce 2008 bylo celkem 4 686 porodů. Naopak se nám nepodařilo začít s rekonstrukcí a následně s přesunem ambulancí, které jsou v současné době v náhradních prostorách, a začít řešit problém rozšíření intermediální péče o novorozence současně s definitivní přestavbou porodních sálů. Pokud se zaměříme na celý obor, pak se dosud nepodařilo stanovit, co je standardní a co nadstandardní péče, což by pacientům umožnilo si nadstandardní péči připlatit. Nedosáhli jsme toho, aby se nelimitoval počet pacientů jednotlivým zdravotnickým zařízením, čímž by mohl začít fungovat tržní mechanismus i ve zdravotnictví. Dále je nutné si uvědomit, že ve fakultních nemocnicích se realizuje vědecko-výzkumná činnost, vychovávají se zde budoucí lékaři a mladí lékaři se učí oboru. Proto by těmto nemocnicím měla být věnována patřičná pozornost, napomáhat jejich rozvoji jak ev. rekonstrukcemi, tak dovybavením špičkovou přístrojovou technikou, abychom byli schopni udržet krok s okolními rozvinutými státy.

MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Společnosti praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Zahájení emancipace primární péče

Díky pohybu ve zdravotnictví, který vyvolal ministr Julínek svými reformními záměry, většina zdravotních pojišťoven začala reálněji vnímat postavení a úlohu primární péče. Domnívám se, že se podařilo zahájit cestu k emancipaci primární péče v rámci českého zdravotnictví. Jsme ale opravdu jen na začátku. Bez nových a mladých lékařů může být tato cesta poměrně rychle ukončena. Věřím, že nově připravovaný systém vzdělávání pomůže řešit generační problém primární péče. Postupné narovnávání úhradového systému a zvyšování odborných kompetencí praktických lékařů jistě může k již zmíněné emancipaci výraznou měrou přispět.

Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN v Motole

Unikátně nízká kojenecká úmrtnost

Výborným výsledkem české neonatologie a pediatrie je fantasticky příznivá kojenecká úmrtnost. Daří se ji udržet i při narůstajícím počtu narozených dětí. Poslední zveřejněné údaje uvádějí kojeneckou úmrtnost pouhých 3,14 promile – tedy méně než polovinu ve srovnání s USA, na úrovni skandinávských zemí a Japonska. Od roku 1985 u nás klesla kojenecká úmrtnost na čtvrtinu! Jsou za tím nové technologie, velmi dobrá organizační struktura neonatologie i pediatrie a v neposlední řadě entuziasmus zdravotnických pracovníků. V roce 2008 se také dařilo odborné komunikaci mezi praktickými dětskými lékaři a nemocničními pediatry. Na Českém pediatrickém kongresu v září v Jihlavě byly přednáškové sály přeplněné od časného rána do večera. A když jsme na naší klinice zahajovali zápis na cyklus seminářů pro PLDD, byla kapacita posluchárny vyčerpána za pár hodin a tři čtvrtiny zájemců jsme museli s omluvou odmítnout. A promarněná příležitost ve zdravotnictví? Ale o nich přece slyšíme až příliš často, buďme na prahu nového roku raději pozitivní…

Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., předseda Společnosti českých patologů

Konečně externí kontrola kvality

Rok 2008 byl pro patologii v České republice přelomový tím, že se po dlouhých letech diskusí podařilo zahájit program externí kontroly kvality v laboratořích. Jedná se zatím o první vlaštovku, účastnit se zatím budou pouze vybrané specializované laboratoře. Za nejdůležitější však považuji fakt, že vědomí nezbytnosti soustavné, trvalé a kvalifikované odborné kontroly kvality prováděných vyšetření, jejichž výsledky často rozhodují o podání či nepodání nákladné terapie, našlo širokou podporu napříč odbornou společností.

Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP

Nadějné objevy i odsunutí vakcinace proti pneumokokům

Vakcinologie zaznamenala v uplynulém roce řadu průlomových objevů. Tím základním je nový přístup k tvorbě kandidátních vakcín principem reverzní vakcinologie a příprava vakcíny proti meningokoku typu B, která se díky enormní variabilitě různých kmenů velmi dlouho nedařila. Dalším je výrazný posun ve vývoji vakcín proti chřipce. Úspěšně se vyvíjí kandidátní vakcína na bázi M2 proteinu, která by umožnila očkovat s déledobějším dopadem, neboť by pokrývala teoreticky všechny potenciální varianty viru.

Naopak na české půdě se více nepodařilo než podařilo, a to ne vědecky, ale hlavně v legislativní a právní oblasti. Nepodařilo se do konce roku novelizovat ani příslušný zákon, ani očkovací vyhlášku, což přinese praktickým lékařům v roce 2009 nemalé problémy s dostupností vakcín, a rovněž slibované plošné, ale dobrovolné očkování proti pneumokokům tím bylo odsunuto.

A jak hodnotíte uplynulý rok vy? Co se podařilo ve vašem oboru? Napište nám

Dotazy zasílejte na adresu bezdekova@tribune.cz.

Zdroj: