Co se má změnit v lékové politice

V polovině května prezentovalo ministerstvo zdravotnictví v rámci reformního úsilí svou představu změn v lékové politice. Doc. Leoš Heger v ní počítá se zrušením poplatku za položku na receptu a nahrazením platbou za recept. Chce také zavést využívání elektronické preskripce, změnit způsob stanovení maximálních cen léčiv, zrychlit vstup levných léčiv do systému úhrad a zavést generickou preskripci.

„Připravované změny přinesou úspory pro pacienty i v celém systému.

Pacienti ušetří především díky zrušení poplatku za položku na receptu a jeho nahrazení poplatkem za recept ve výši 30 korun. Pozitivní listy neboli seznamy léků, které zdravotní pojišťovny vysoutěžily za nejnižší ceny, umožní pojišťovnám aktivně ovlivňovat předepisování léčivých přípravků,“ uvedl ministr.

Zdravotní pojišťovny budou podle něj muset díky pozitivním listům hledat pro pacienty nejvýhodnější nabídky. Předepisující smluvní lékař pak bude zavázán vybrat přípravek z tohoto listu a lékárník bude povinen jej vydat.

„Pro pacienty to bude znamenat snížení doplatku za léky, možnost získání informací o levnějších variantách a pro systém úspory,“ řekl ministr.

Nově by se měly zavést aukce na léky, které podle náměstka Petra Noska výrazně omezí korupci a kritizovanou šedou ekonomiku v lékové oblasti. Zásadní novinkou bude zavedení elektronické preskripce do praxe, dosud byla tato možnost spíše hypotetická.

Systém by měl fungovat tak, že lékař předepíše elektronický recept, odešle informace o preskripci do centrálního úložiště elektronických receptů a pacient dostane čárový kód nebo třeba heslo, s nímž půjde do lékárny, která si stáhne z úložiště jeho předpis a lék vydá.

„Podmínkou bude, aby lékaři vedli zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě, měli zabezpečené datové připojení s centrálním úložištěm dat a vlastnili elektronický podpis pro autorizaci E‑receptů,“ připomíná MUDr. Pavel Horák, ředitel VZP.

Pilotní projekt ve dvou vybraných zdravotnických zařízeních a jejich lékárnách odstartuje už v létě a na přelomu roku by elektronický recept mohl být uveden do ostrého provozu.

MZ: generická preskripce jako lék na korupční praktiky

Součástí navrhovaných reforem jsou také změny v cenové a úhradové regulaci. Týkají se např. způsobu stanovování maximálních cen léčiv, úpravy dočasné úhrady vysoce inovativních léčiv, vyloučení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí SÚKL (AIFP i ČAFF již proti tomuto opatření oficiálně protestovaly – viz str. A8) či novelizace přílohy 2 zákona č. 48/1997 Sb. tak, aby byly zajištěny plné úhrady léčby nejzávažnějších onemocnění.

Ministerstvo dále počítá se zkracováním některých lhůt správního řízení mimo jiné s cílem zrychlit vstup generik do systému úhrad. Rovněž plánuje zavedení tzv. hloubkové revize úhrad, která by proběhla jednou za tři roky a přezkoumala podmínky úhrady, postavení léčiv dané referenční skupiny v rámci terapeutické praxe aj.

Vedle toho by byla možnost tzv. zkrácené revize, jež by přepočítávala výše úhrad v případě, že se změní situace na trhu, konkrétně by SÚKL měl revizi provádět kdykoli, jestliže by změna úhrady přinesla úsporu alespoň 30 milionů korun. Podle současných pravidel by měla revize proběhnout jednou za rok.

Úspory až do výše 500 milionů korun si ministr slibuje také od vyřazení léčiv k podpůrné a doplňkové léčbě z úhrad. SÚKL by měl u těchto přípravků zhodnotit, zda mají u některých diagnóz i terapeutický efekt. V tom případě by jejich úhrada byla zachována. U přípravků, které mají jen podpůrnou nebo doplňkovou funkci, navrhuje MZ úhrady zrušit zcela nebo částečně.

Ministr s odkazem na programové prohlášení vlády také oficiálně deklaroval úmysl zavést generickou preskripci do praxe. O domnělých finančních úsporách tohoto opatření se živě diskutovalo již po volbách. Odborníci kritizovali tato očekávání jako nepříliš reálná, protože náš systém stanovování cen a úhrad je založen na průměru ze tří nejnižších maximálních cen v referenčních zemích EU a na jejich nejnižší úhradě. To vše v situaci, kdy se do konce roku předpokládá dokončení revize úhrad.

V tomto systému se tak již nyní hradí zaměnitelné léčivé přípravky jen do výše nejnižší referenční úhrady, zavedení generické preskripce tedy těžko přinese významné úspory. Proto nyní ministerstvo již nespojuje zavedení generické preskripce hlavně s argumentem finančních úspor, ale nově toto opatření zdůvodňuje hlavně ve spojení s potlačením korupčních praktik ve zdravotnictví.

S touto argumentací však lékaři velmi nesouhlasí. Na tiskové konferenci se proti ní naposledy veřejně důrazně ohradil MUDr. Zorjan Jojko, předseda SAS ČR. Podle posledních neoficiálních zpráv se zdá, že MZ od plánu zavést generickou prespripci nakonec ustoupí.

Zdroj: Medical Tribune