Co pacienti doopravdy chtějí? Informace!
Mezinárodní aliance pacientských organizací (IaPO) na základě kolektivního členství sdružuje 360 milionů pacientů ze 60 zemí světa. V roce 2006 převzala záštitu nad rozsáhlou a reprezentativní studií mapující, jak pacienti vnímají zdravotní péči, které se jim dostává, a jaká očekávání s ní spojují. „Naším cílem je přispět k tomu, aby v centru veškeré zdravotní péče stál pacient, nikoli pouze jeho nemoc. Zdravotnické systémy, které jsou vytvořeny tak, aby přímo odpovídaly na potřeby a preference nemocných, jsou z dlouhodobého hlediska ekonomicky nejefektivnější a jejich pozitivní vliv na skutečné zdraví pacientů je největší,“ říká zástupce IaPO Jo Harkness.
Do studie bylo zapojeno celkem 1 200 respondentů, náhodně vybraných členů pacientských organizací v zemi svého původu. Všichni byli starší 18 let. Výzkum proběhl v deseti zemích EU, v Kanadě a v Nigérii. Česká republika byla zastoupena také, a tak studie nabízí možnost porovnat, v čem jsou očekávání českých nemocných specifická a kde se neliší od postojů podobné části populace v jiných zemích.
V některých otázkách se mínění českých pacientů nelišilo od názoru ostatních respondentů.
Devadesát osm procent z nich souhlasí s tvrzením, že čas je důležitý faktor při prevenci vzniku nemocí a jejich léčbě a je proto zcela zásadní, aby lidé měli přístup k efektivní terapii v době, kdy ji potřebují. Téměř stejné množství soudí, že ve středu každého zdravotnického systému má být silný vztah mezi lékařem a pacientem. Podobné shody dosáhlo tvrzení, že přímý přístup k relevantním informacím pacientům umožňuje činit kvalifikovaná rozhodnutí.
Od zahraničního průměru se neliší ani míra spokojenosti, kterou Češi vyjadřují s kvalitou a efektivností zdravotní péče, které se jim dostává. V tomto ohledu je spokojeno nebo spíše spokojeno šedesát procent z nich. Velmi podobné je i hodnocení úrovně informací, které mají pacienti k dispozici. Ta vyhovuje přibližně polovině respondentů.
Určitým specifikem českých pacientů je nižší snaha převzít iniciativu. Například jen dvě procenta z nich by se zúčastnila demonstrace na podporu svých zájmů (v ostatních zemích je to každý čtvrtý), stejně málo by se jich snažilo kontaktovat vládní úřady nebo média, aby vyjádřilo své mínění (oproti 33 % v zahraničí). Nápadná je také malá ochota finančně přispět organizaci, která zájmy pacientů prosazuje. Tu vyjadřuje jen jedno procento českých respondentů, v ostatních zemích je za takovým účelem ochoten sáhnout do peněženky každý pátý pacient. Relativně málo také Češi spojují problémy, které mají jako pacienti, se svými volebními preferencemi.
Další informace je možné vyhledat na www.patientsorganizations.org.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana A16
Zdroj: