Co nového kolem astmatu?
Jedna choroba z mnoha příčin
Všichni zasvěcení vědí, že astma není jednou diagnózou, ale spíše symptomem, tedy reaktivní a zánětlivou obstrukcí dýchacích cest, která provází několik (kolik?) patologických mechanismů. Atopické a alergické astma jsou jenom částí celého širokého spektra příčin a dějů, do nichž je zahrnut i „overlap syndrom“ s CHOPN. Přesto bylo opět na ERS 2014 uzavřeno v široké diskusi, že je nutné deklarovat astma jako onemocnění, aby se v některých zemích dostali pacienti k účinné léčbě. Mnohde se totiž nehradí léky k managementu symptomů, ale jen k léčbě „skutečných“ chorob. Astma je přitom závažný symptom, který sice čím dál řidčeji, ale přece může vést i k úmrtí.
Odhlédnuto od ERS 2014
Genetické variabilitě astmatu se věnuje článek v jednom ze zářijových čísel časopisu Nature. Je v něm zdůrazněno, že většina pacientů, u nichž se zkoumají účinky léčivých přípravků proti příznakům astmatu, jsou běloši, ale léky mají rozdílnou efektivitu u hispánské, mexické, portorické a černošské populace. Stejně tak jsou v důsledku genetické variability nejčastěji (v USA) postiženy astmatem děti portorického původu, po nich následují černošské děti, pak děti bílých rodičů a nejlépe na tom jsou potomci mexických přistěhovalců.
Je pravda, že ve velkých klinických studiích se nedělají rozdíly v rasové příslušnosti (nejsme přece rasisté), ale tentokrát nejde o zcela správný pohled. Rasy se totiž od sebe odlišují genetickou výbavou, z čehož rezultuje i odlišná terapeutická odpověď na stejné léčebné modality a pravděpodobně též i patologický mechanismus vzniku nemocí. Autor článku (Esteban G. Burchard, Univerzita v San Francisku) poukazuje i na rozdílný přístup k podpoře výzkumných záměrů podle barvy pleti (v USA). Příslušníci majoritní populace mají menší šanci získat podporu oficiálních amerických institucí. Diskriminace i u astmatu?
Psychologická intervence u astmatu
V dobách, kdy jsem začínala svou klinickou praxi na dětském oddělení kladenské nemocnice, jsme měli zcela jasný přehled, kdy v 8. B jedné v rozdělovských základních škol píší písemku. Hned po ránu totiž přivezla rychlá záchranná služba slečnu XX (žákyni 8. B) s velmi těžkým astmatickým záchvatem s hyposaturací a charakteristickým poslechovým nálezem. Během velmi krátké doby se zdravotní stav slečny XX velmi zlepšil a do dvou dnů odcházela bez příznaků domů.
To, že má i těžké astma psychologický rozměr, potvrdili na letošním ESMO lékaři z Univerzity v Southamptonu. U pacientů, kteří byli opakovaně hospitalizováni pro těžké astmatické záchvaty, došlo po psychologické intervenci k 42% redukci počtu dní strávených na nemocničním lůžku. Psychoterapie tu pak představuje jak úsporu nákladů na léčbu, tak především zvýšení kvality života nemocných.
Tatínkové by neměli kouřit
Je naprosto bezpochyby prokázáno, že kouření matky v těhotenství se negativně projeví na zdravotním stavu dítěte nejen v podobě nízké porodní hmotnosti (hypotrofie), ale i dalších psychomotorických projevů a zdravotních komplikací po celé dětství (ale pravděpodobně po celý život). O vlivu kouřícího tatínka na zdravotní stav potomstva doposud nebylo uveřejněno mnoho informací.
Dr. Cecile Svanes (Univerzita v Bergenu, Norsko) se svým týmem prokázala, že kouření otce před tím, než došlo ke koncepci, zvyšuje pravděpodobnost výskytu astmatu u dítěte.
Děti otců‑kuřáků měly podle vyhodnocení dotazníků od 13 000 rodičů vyšší riziko vzniku nealergického astmatu. Riziko bylo tím vyšší, čím déle před koncepcí tatínek kouřil. Zajímavé je, že podobná souvislost nebyla pozorována u matek – kuřaček. Podle autorů studie má podobný efekt pobyt otce v znečištěném prostředí. Pravděpodobně půjde o epigenetické změny v důsledku inhalace znečištěného vzduchu a tabákového kouře, které byly již dříve prokázány.
Rizikové faktory plicních onemocnění již při narození
Dr. W. John Watkins z Univerzity z Cardiffu na základě svých pozorování tvrdí, že již při narození dítěte lze predikovat riziko chronických respiračních onemocnění v pozdějším věku. Podle závěrů pozorování má na plicní onemocnění jen zanedbatelný vliv porodní hmotnost, naopak velmi významný je vliv prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Jde především o pobyt v znečištěném vzduchu a tabákovém kouři.
Zdroj: Medical Tribune