Co naměřil Eurobarometr
Na bezpečí pacientů a kvalitu zdravotní péče v jednotlivých členských zemích EU se zaměřilo dotazníkové šetření Generálního ředitelství pro ochranu zdraví a spotřebitele při Evropské komisi. Zúčastnilo se jej bezmála 26 700 respondentů z 27 členských států EU (včetně Kypru). Výsledky zveřejnil v dubnu letošního roku evropský statistický Eurobarometr.
* Téměř polovina respondentů se obává poškození zdraví v souvislosti s léčením, a to jak v nemocnici, tak v ambulancích (viz graf).
* Většina dotázaných považuje nosokomiální infekce (59 %) stejně jako nesprávně či opožděně stanovenou diagnózu (58 %) za poměrně pravděpodobnou, nebo dokonce velmi pravděpodobnou nežádoucí událost spojenou s poskytováním zdravotní péče v jejich zemi.
* Více než 25 % respondentů uvádí, že oni sami nebo někdo z členů jejich rodiny byli postiženi v průběhu čerpání zdravotní péče některou z nežádoucích událostí. Tyto události bývají často nehlášené.
* Pokud došlo k nahlášení nežádoucí události, byl příjemcem nejčastěji management nemocnice, méně často ošetřující lékař, zdravotní sestra nebo lékárník.
* Téměř třetina respondentů neví, která instituce je v jejich státě odpovědná za bezpečí pacientů. Ostatní ve svých odpovědích jmenovali nejčastěji ministerstvo zdravotnictví nebo konkrétní poskytovatele zdravotní péče.
* Z pacientů, kteří se v minulosti podrobili chirurgickému zákroku, 17 % tvrdí, že po nich nebyl požadován písemný informovaný souhlas s výkonem. Situace se však v jednotlivých členských státech velmi liší - zatímco v Německu a v Maďarsku šlo o pouhá 3 % a v Irsku o 5 %, nejhůře si vedlo Řecko (souhlas nebyl podepisován v 54 % případů) a kupodivu i Švédsko (63 %). Česko svými 14 procenty nevybočuje z evropského průměru.
* Většina respondentů (73 %) uvádí, že jejich hlavním zdrojem informací o riziku nežádoucích událostí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče je televize následovaná novinami a časopisy (44 %) a informacemi přátel nebo rodiny (31 %). Pouze 9 % respondentů by hledalo informace v oficiálních statistikách nebo na internetových stránkách konkrétního zdravotnického zařízení.
* V případě poškození zdraví v souvislosti s poskytnutím zdravotní péče považuje většina respondentů za adekvátní finanční náhradu.
* Pokud by k poškození zdraví došlo v domovské zemi, obrátili by se občané nejčastěji na právníka, méně často přímo na vedení nemocnice či na ministerstvo zdravotnictví. V případě poškození zdraví v souvislosti s čerpáním zdravotní péče v jiném členském státě EU by nejčastěji kontaktovali své velvyslanectví nebo konzulát.
* Kritériem kvalitní a bezpečné zdravotní péče je pro Evropany nejčastěji dobře vyškolený a erudovaný zdravotnický personál (52 %), následovaný dobrým účinkem léčby (39 %). Krátké čekací doby, moderní technické vybavení a respekt k důstojnosti pacienta obdržely zhruba stejné hodnocení (27 až 29 %).
* Většina obyvatel hodnotí zdravotní péče ve své zemi jako dobrou. Respondenti z 11 členských států EU považují kvalitu a bezpečí zdravotní péče ve své zemi za lepší než jinde (nejlépe si vedla Belgie s 65 %, Rakousko s 64 % a Finsko s 56 %), naopak v 16 členských státech považují zdravotní péči z hlediska kvality a bezpečí za horší než v jiných evropských zemích. Nejméně spokojeni byli Řekové, Maďaři a Belgičané. Češi hodnotí tuzemskou zdravotní péči jako lepší v 16 %, jako srovnatelnou s EU v 50 % a jako horší v 28 %. Zbývajících 6 % českých respondentů neumělo odpovědět. Plné znění zprávy najdete na adrese www.eurobarometer.org.
Zdroj: Medical Tribune