Co nám, lékařům, dala přenosná PC
Enormní papírování s sebou přinášejí snahy o standardizaci procesů (např. ošetřovatelských), vyžadování podpisu pacientů pro rozličné informované souhlasy (téměř na každou činnost zvlášť), pozitivní a negativní reversy, poučení o režimu na oddělení, odevzdávání a přebírání osobních věcí atd. Zaváděním systémů kvality, např. ISO 9001:2000, se přitom objem byrokracie nezvyšuje, ale přímo znásobuje. Další velkou skupinu administrativy tvoří samotná zdravotní dokumentace, záznamy z vizity, denně aktualizované stavy léků, denní záznamy o stavu pacienta atd.
Lékař se tedy dostává do situace, kdy je v systému zdravotnictví zavalen papírovou prací a samotné léčení pacientů musí nějak šikovně „vměstnat“ do toho kratičkého intervalu mezi byrokratickými úkony. což je situace častokrát frustrující, na kterou nás navíc na lékařské fakultě nikdo nepřipravil – ani prakticky, ani psychicky.
Po nutnosti zvyšovat kvalitu zdravotní péče volá kdekdo. Kdo ale volá po zvyšování kvality a komfortu práce lékaře? Samozřejmě, od naprostého zmatku, který by zákonitě nastal se stoupajícími byrokratickými požadavky, nás zachraňuje jediná věc – počítače. Obecně lze říci, že základním spojencem lékaře v byrokratické vojně je nemocniční informační systém. Jeho běžnou součástí je psaní příjmových a propouštěcích zpráv a dekursů, ne úplně ideální to už bývá se sdílením ostatních aplikací, jako jsou výsledky pomocných vyšetřovacích metod a laboratorních vyšetření. Stolní Pc však mají pro chod nemocničního oddělení jedno zásadní omezení – jsou vázána na konkrétní kancelář, lékařský pokoj či sesternu a při práci na nich se musí personál nejednou i střídat.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2007, strana A14
Zdroj: