Čistý vzduch není v Česku normou
Podle pneumologů celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů jako Zlínského či Karlovarského. Většina území České republiky je ale více či méně znečištěná, což má na dýchací ústrojí negativní dopad. Pneumologové na to upozornili u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci.
„Země vyspělé Evropy už vědí, že se dosavadní národní normy pro zdravé ovzduší musejí zpřísnit, a upravují je dle posledního doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Česko ale v této oblasti poněkud zaostává, přestože se situace za poslední dekádu i u nás zlepšila. Škodlivé okolní prostředí, a zejména přítomnost malého polétavého prachu ve vdechovaném vzduchu má negativní vliv nejen na plíce, ale také na mozek a srdce,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS). Připomíná nedávno publikovanou čínskou studii sledující téměř 1 500 lidí žijících v blízkosti rušných silnic. „Podstatná část z nich trpěla chronickou obstrukční plicní nemocí. Přestože je Čína ‚proslulá‘ špatným ovzduším, studii lze vztáhnout i na naše podmínky. Kdo bydlí nebo se pohybuje méně než 50 metrů od rušných dopravních křižovatek s tranzitní automobilovou dopravou, má vyšší riziko vzniku mnoha plicních chorob. Stejný metr platí pro sportovce, kteří běhají podél hlavních silnic. Přínos takového pohybu je velmi diskutabilní,“ uvádí doc. Koblížek s tím, že WHO od roku 2021 doporučuje, aby průměrná roční koncentrace drobného polétavého prachu nepřesáhla 5 µg/m³ a čtyřiadvacetihodinový průměr nepřesáhl 15 µg/m³ na více než tři až čtyři dny v roce. „V této souvislosti pak Evropská agentura životního prostředí uvádí, že v roce 2022 bylo 96 procent městské populace v Evropské unii vystaveno nadlimitnímu množství inhalovaných pevných částic (polétavého prachu velikosti 2,5 µm a menších). V Evropské unii existuje naprosté minimum lokalit s trvale zcela čistým ovzduším,“ dodává plicní lékař.