Cisplatina, irinotecan a bevacizumab u neléčeného malobuněčného karcinomu plic ve stadiu extenzivního ...

Cisplatina, irinotecan a bevacizumab u neléčeného malobuněčného karcinomu plic ve stadiu extenzivního onemocnění: CALGB 30306, studie fáze II

SOUHRN

Cíl

Zhodnotit účinnost cisplatiny, irinotecanu a bevacizumabu u pacientů s malobuněčným karcinomem plic v extenzivním stadiu (extensive stage small-cell lung cancer, ES-SCLC). Pacienti a metody V této studii fáze II dostávali pacienti s ES-SCLC 1. a 8. den cisplatinu v dávce 30 mg/m2 a irinotecan v dávce 65 mg/m2, plus bevacizumab v dávce 15 mg/kg 1. den, každých 21 dnů po dobu 6 cyklů. Primárním výsledným ukazatelem bylo zjištění rozdílu mezi 50% a 65% četností 12měsíčního přežití.

Výsledky

Mezi březnem 2005 a dubnem 2006 bylo zařazeno sedmdesát dva pacientů; čtyři pacienti ze studie odstoupili a čtyři nebyli vhodní pro zařazení. Toxické účinky 3. nebo 4. stupně zahrnovaly neutropenii (25 %), změny všech hodnocených elektrolytů (23 %), průjem (16 %), trombocytopenii (10 %), únavu (10 %), nauseu (10 %), hypertenzi (9 %), anémii (9 %), infekci (7 %), trombózu místa cévního přístupu (2 %), cévní mozkovou příhodu (2 %) a perforaci střeva (1 %). V průběhu terapie se vyskytla tři úmrtí (5 %): v důsledku pneumonitidy (n = 1), cévní mozkové příhody (n = 1) a srdečního selhání (n = 1). Kompletní odpovědi, částečné odpovědi a stabilního onemocnění bylo dosaženo u tří (5 %), 45 (70 %), resp. 11 pacientů (17 %). Progrese onemocnění byla pozorována u jednoho pacienta (2 %). Celková četnost odpovědí (overall response rate, ORR) byla 75 %. Medián přežití bez progrese (progression-free survival, PFS) byl 7,0 měsíce (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 6,4−8,4 měsíce). Medián celkového přežití (overall survival, OS) byl 11,6 měsíce (95% CI 10,5−15,1 měsíce). Hypertenze ≥ 1. stupně byla spojena s prodlouženým OS (poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,55; 95% CI 0,31−0,97; p = 0,04; po korekci na stav výkonnosti [performance status, PS] a věk). Nižší koncentrace vaskulárního endoteliálního cévního faktoru korelovaly s horším PFS (HR 0,90; 95% CI 0,83−0,99; p = 0,03; po korekci na věk a PS).

Závěr

Pozorované doby PFS a OS byly delší než v amerických studiích ES-SCLC používajících stejnou chemoterapii. Primárního výsledného ukazatele studie však nebylo dosaženo. Hypertenze byla po korekci na vliv věku a PS spojena s prodlouženým přežitím.

J Clin Oncol 29:4436-4441. © 2011 by American Society of Clinical Oncology

Časopis si můžete objednat e-mailem: predplatne@tribune.cz nebo na adrese: MEDICAL TRIBUNE CZ, Na Moráni 5,

128 00 Praha 2.

Zdroj: Journal of Clinical Oncology