Čip umožňuje nevidomému pacientovi číst

Tým německých vědců publikoval ve vědeckém časopisu Proceedings of the Royal Society B výsledky testů subretinálního elektronického čipu, který byl voperován do oka tří nevidomých pacientů, dvou mužů a jedné ženy ve věku 40, 44 a 38 let.

Dva pacienti ztratili zrak v důsledku retinitis pigmentosa a třetí trpí choroiderémií. Všichni pacienti ztratili zrak nejméně pět let před operací, žádný z nich nebyl schopen rozeznat tvary ve svém okolí a vnímali jen stimul silným světlem. Implantát je vybaven 1 500 mikrofotodiodami, z nichž každá má svůj vlastní zesilovač a je vybavena stimulační elektrodou. Vizuální podněty přicházejí přes čočku oka a dopadají na implantát umístěný pod transparentní sítnicí v blízkosti žluté skvrny. Umělá sítnice generuje vzor na poli 38 × 40 pixelů. Každá mikrofotodioda vysílá stimulační pulsy odpovídající síle světelné simulace.

Všichni tři pacienti byli po implantaci umělé sítnice s to zaregistrovat předměty položené na tmavém podkladu. Jeden pacient byl schopen identifikovat předměty, např. odlišit nůž a vidličku, poznat různé druhy ovoce, byl také s to rozeznat odstíny šedi, jejichž kontrast se lišil o 15 procent. I bez tréninku byli pacienti po implantaci umělé sítnice schopni orientace v místnosti nebo čtení textu napsaného velkými písmeny.

Publikovaná studie je prvním důkazem funkčnosti subretinálních elektronických čipů nahrazujících poškozenou oční sítnici.

Druhou koncepci konstrukce umělé sítnice představuje epiretinální umístění elektrod, které přímo dráždí gangliové buňky sítnice. Tento systém obvykle využívá snímání obrazu elektronickou cestou a jeho další elektronické zpracování, protože obchází zpracování obrazu světločivnými buňkami sítnice. Subretinální implantáty se snaží nahradit přímo degenerované fotoreceptory.

Zdroj: Medical Tribune