Cílem je upravit remodelaci kosti
Smyslem léčby osteoporózy je zlepšit nebo alespoň udržet množství a kvalitu kostní hmoty, zabránit zlomeninám a zachovat nebo zlepšit kvalitu života pacientů. Při rozhodování o způsobu léčby se vychází z důkazů účinnosti jednotlivých léků, dokumentované velkými klinickými studiemi nebo metaanalýzami studií. Z těchto studií také vyplynula potřeba stratifikace léčby, při níž se v první řadě zohledňuje stupeň úbytku kostní hmoty, věk nemocných, přítomnost prevalentní zlomeniny a vliv léčby na kvalitu kosti. Dlouhodobou compliance, která je při osteoporóze závažným klinickým problémem, dále zlepšuje individuální posouzení celkové bezpečnosti léčby a reálnosti mnohaletého podávání zvoleného léku. Uplatňuje se přitom i způsob užívání léku a případné příznivé účinky léku na tkáně jiné než kost. Přesto v praxi nastávají situace, kdy nelze v započaté léčbě beze změny pokračovat, ačkoli o ni nemocní mají zájem.Důvody ukončení léčby aminobisfosfonáty
Příkladem je administrativní rozhodnutí z počátku tohoto roku o dramatickém snížení úhrady risedronátu (Actonel 35), čímž se tento moderní lék stává pro většinu pacientů nedostupným. Plně hrazený generický alendronát za něj není rovnocennou náhradou. Na rozdíl od risedronátu postupně přibývá důkazů o možných nežádoucích účincích dlouhodobé léčby alendronátem na kvalitu kosti. Histomorfometrické analýzy vzorků kosti získané biopsií z lopaty kyčelní kosti u nemocných léčených alendronátem svědčí pro snížení novotvorby kosti v průměru o 96 % a o nadměrně snížené syntéze kostního kolagenu vypovídá také stanovení koncentrace N-terminálního propeptidu kolagenu typu I v séru. V souladu s tím je u nemocných léčených alendronátem snížena elasticita kosti a v kosti je dvojnásobně zvýšen počet mikrotrhlin. Varovné jsou také kasuistiky popisující hypo- až adynamickou kost u žen, které utrpěly zlomeninu při dlouhodobé léčbě alendronátem, a nekrózy dolní čelisti u několika žen s osteoporózou při léčbě alendronátem. Důvodem pro ukončení léčby alendronátem může být také iritace sliznice jícnu a žaludku a její důsledky. Snížení rizika zlomenin obratlů bylo v kontrolovaných klinických studiích prokázáno při léčbě alendronátem trvající čtyři roky, nicméně při léčbě trvající až 10 let mírně stoupá denzita kostního minerálu (BMD) v bederní páteři a celotělově (nikoli v proximálním femuru), a biochemické ukazatele kostní remodelace zůstávají trvale suprimovány.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2006, strana 6
Zdroj: