Cílem je ochrana a růst neuronu

„Depresi je nutné léčit co nejdříve a pokud možno razantně, protože jen tak lze dostatečně ovlivnit neurodegenerativní změny s depresí spojené,“ tak by se dalo stručně shrnout poselství pro praxi, které si mohli odnést posluchači z přednášky prvního řečníka symposia. Tím byl profesor Brian e. leonard z Irské národní univerzity v Galway, který mimo jiné v letech 2004 až 2006 zastával funkci prezidenta CINP (Collegium Internationale Neuro‑Psychopharmacologicum).

Profesor leonard už více než deset let studuje jeden z důležitých aspektů patofyziologie depresivní poruchy. Nachází u nemocných s depresí poruchu imunity, pro kterou svědčí vysoké koncentrace prozánětlivých cytokinů (Il‑1, Il‑6, IFN a TNF). Přinesl nové poznatky, které svědčí pro platnost neurodegenerativní hypotézy. Opakované depresivní epizody vedou k diskrétním degenerativním změnám, které přetrvávají, i když je léčba jednotlivých epizod úspěšná a vede ke snížení koncentrace prozánětlivých cytokinů. Mnoho těchto změn včetně snížení koncentrace kynurenové kyseliny oslabuje neuroprotektivní mechanismy, v důsledku čehož dochází k podobným změnám jako při Alzheimerově nemoci. Bývá proto obtížné, ne‑li v některých případech nemožné, odlišit, kdy přechází depresivní porucha starého člověka v demenci a kdy je deprese naopak příznakem Alzheimerovy nemoci. „Výskyt chronické deprese vede zcela jednoznačně ke zvýšení rizika Alzheimerovy choroby. Pacienti, kteří měli depresi, vykazují vyšší hustotu amyloidních plaků a neurofibrilárních sítí v porovnání s těmi, kteří depresivní poruchou nikdy netrpěli,“ uvedl prof. leonard.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2007, strana A10

Zdroj: