Cíl: nalézt více melanomů v počínajícím stadiu
Zhoubné kožní nádory jsou nejčastějšími malignitami. Představují 20 % všech zhoubných nádorů a melanom je z kožních tumorů právem nejobávanější. Jeho incidence se neustále zvyšuje, přičemž v roce 2005 byla v ČR podle prof. Hercogové 17 : 100 000 obyvatel, což představuje tři procenta všech nově diagnostikovaných maligních tumorů. Ročně tomuto onemocnění v ČR podlehne přibližně 200 osob, alarmující je navíc skutečnost, že v poslední době dochází k nárůstu jak incidence, tak mortality u stále mladších věkových skupin. Tuto neradostnou situaci dokládají i statistiky, podle nichž převyšovala incidence i mortalita v České republice v roce 2003 podobné statistiky světové i evropské.
Muži mají větší riziko vzniku melanomu
Melanom představuje dosti nevyzpytatelný nádor, který ve dvou třetinách případů vzniká na zdravé kůži a ve třetině případů na místě dysplastického či vrozeného pigmentového névu. Předpokládaná transformace jednoho získaného pigmentového znaménka v melanom je asi v jednom případě na 200 000 znamének. Větší riziko je však patrné u mužů: přeměna pigmentového znaménka u 20letého muže v melanom během následujících 60 let je 1 : 3 164, ale u žen je to 1 : 10 800. Pro vývoj maligního melanomu je typické nejen to, že trvá mnoho let, ale také to, že zpočátku je jeho růst horizontální a teprve posléze vertikální. Proto je snahou lékařů odhalit co nejvíce případů v počátečních stadiích, kdy je prognóza pacienta velmi dobrá. U nálezů, které jdou pouze do hloubky 0,7 milimetru, může být až 95% šance na vyléčení. „Se vzrůstající invazivitou nádoru se však prognóza rapidně zhoršuje,“ říká prof. Hercogová.
Přesná etiopatogeneze vzniku maligního melanomu není známa, svou roli hrají genetické vlivy, expozice slunečnímu záření i přítomnost prekursorů melanomu – dysplastického a vrozeného pigmentového névu. Podle prof. Fitzpatricka lze predisponující faktory vzniku maligního melanomu jednoduše shrnout pod akronym MMRISK:
M (moles = > 5 dysplastických pigmentových névů)
M (moles = > 50 získaných pigmentových névů)
R (red hair = zrzavé vlasy a pihy)
I (inability to tan = fototyp I)
S (sunburn = spálení kůže, hlavně před 14. rokem)
K (kindered = melanom u pacienta nebo u člena rodiny, kongenitální pigmentový névus nebo familiární syndrom dysplastických névů).
Nejsnáze detekovatelný nádor
„Počet melanomů stoupl v Česku za 30 let více než čtyřikrát. V roce 1970 jich bylo hlášeno 316, v roce 2000 již 1 413,“ upřesnila prof. Hercogová. Melanom se podle ní dá při včasném odhalení zcela vyléčit, lidé ale musejí přijít včas. Proto tak jako u jiných nádorových onemocnění i v tomto případě odborníci volají po preventivních opatřeních a včasné diagnostice. V porovnání s jinými zhoubnými nádory je však maligní melanom nejsnáze detekovatelný a v počínající fázi nejlépe léčitelný maligní tumor. To je také důvod, proč by vyšetření celého kožního povrchu těla mělo být rutinní součástí vyšetření každým lékařem v rámci onkologické prevence. Používá se při něm ABCDE schéma (zjišťuje se podle něj: Asymetrie – jaký je tvar; Borders – jak vypadají okraje; Color – jaké je zbarvení; Dimension – jaká je velikost; Evolution – zda došlo v poslední době ke změnám popsaných kritérií). V případě jakýchkoli podezření by měl být pacient odeslán k dermatologovi. V této souvislosti je dobré připomenout, že při prohlídce celého těla je možné odhalit šestkrát více melanomů než při detekci pouze částí tělesného povrchu a že 13 ze 14 melanomů je lokalizováno na krytých částech těla. Na druhou stranu podle klinických známek je maligní melanom diagnostikován pouze v 65 až 80 %, problematické jsou melanomy malé a pravidelné – co do tvaru a barvy.
Specializovanou diagnostiku a screening by měl provádět zkušený dermatolog, protože se ví, že u vyškolených lékařů zlepšuje dermatoskopie diagnózu melanomu téměř o polovinu (49 %). Také je známo, že lékař diagnostikuje melanom dříve (tloušťka melanomu 0,4 mm) než pacient nebo jeho partner (tloušťka melanomu 1,0 až 1,15 mm). Navíc samovyšetřování provádí jen minimum osob – většinou proto, že je to nenapadne, nebo mají pocit, že na kůži nic patologického nemají.
Screening je efektivní
I to je důvodem pro pořádání Evropského dne melanomu. „V roce 2006 bylo při něm identifikováno 78 osob s podezřením na maligní melanom, přičemž 26 diagnóz se posléze potvrdilo histologicky, v loňském roce lékaři vyslovili podezření u 71 lidí a ve 29 případech se potvrdilo. Potěšitelné je, že ve většině případů se jednalo o počáteční stadia onemocnění,“ rekapituluje efektivitu screeningových vyšetření prof. Hercogová a dodává, že od roku 2005 vyšetřili lékaři v rámci Evropského dne melanomu v ČR 18 507 osob a odhalili 79 melanomů, tj. melanom byl nalezen u 0,43 % vyšetřených. Pro srovnání v USA začaly screeningové programy v roce 1986, do roku 2001 při nich bylo vyšetřeno 250 000 osob a nalezeno 363 melanomů, tj. melanom byl přítomen u 0,15 % vyšetřených.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2008, strana A4
Zdroj: