Chybí dětské sestry. Všude.

Dříve k přípravě na povolání dětské sestry stačily čtyři roky. Dnes tyto sestry studují mnohdy deset let i více. Začínají na střední zdravotnické škole, ta ale již k získání kvalifikace nestačí. Pokračují tedy na vyšší nebo vysoké škole a ještě musejí absolvovat specializační studium.

„Přijmeme větší počet dětských sester. Ubytování možné, velké možnosti osobního růstu, příjemné pracovní prostředí.“ Podobný inzerát se dá nalézt na internetových stránkách většiny velkých nemocnic. Personální oddělení ale na uspokojivou odpověď čekají většinou marně. Dětské sestry na trhu práce prostě nejsou. „V této situaci jsme i my. Dětskou sestru přitom musíme mít všude tam, kde se pečuje o děti do tří let, a také na jednotkách intenzivní péče určených dětským pacientům. Alespoň jednu dětskou sestru do směny je ale nutné mít i na odděleních větších dětí, protože některé výkony je oprávněna provádět pouze ona,“ říká Bc. Erna Mičudová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Brno. „V naší nemocnici bude brzy problém zajistit pro dětské oddělení alespoň jednu dětskou sestru ve směně. U dětských sester navíc nelze přemýšlet o zaměstnávání cizinek, protože zde prostě nemůžeme dělat kompromisy ohledně znalosti jazyka,“ říká Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici.

Jaký jsou požadavky na personální zajištění jednotlivých zdravotnických provozů, je dáno přesně požadavky pojišťoven. „Na dětském resuscitačním oddělení by podle nich měla být alespoň polovina sester se specializační způsobilostí. Splnit tento normativ je čím dál obtížnější,“ říká MUDr. Václav Vobruba, primář JIRP Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Když sestra zkusí pracovat s dospělými, k dětem se nevrací

Tuto kategorii zdravotníků zasáhly změny vzdělávacího systému nelékařských zdravotnických povolání asi nejvýrazněji. Dlouhá léta se v České republice, respektive v Československu, dětské sestry připravovaly již v rámci pregraduální výuky. Střední, případně vyšší zdravotnické školy opouštěly absolventky, které tuto kvalifikaci již měly. V mezinárodním srovnání to sice představovalo určitou anomálii a takto mladou sestru matky jen obtížně mohly vnímat jako vyzrálého partnera, praxe se ale tomuto uspořádání přizpůsobila. Takto koncipovaný obor však zanikl - poslední středoškolské maturantky měly na vysvědčení napsáno dětská sestra v roce 2001, absolventky vyšších zdravotnických škol (kterých nebylo mnoho) vloni. Od té doby lze získat tuto kvalifikaci jen v rámci specializačního studia. To nyní prošlo zásadní reorganizací, dosud se však na zahájení studia čekalo i několik let.

Když nyní úspěšná studentka kvalifikace dětské sestry dosáhne, je jí osmadvacet, třicet let a zcela pochopitelně zakládá vlastní rodinu a z nemocnice či ordinace odchází. Ne každá se po mateřské dovolené k práci s dětmi vrací.

Dětskou sestru mít nemusíme, ale oceníme ji

Zdaleka už také neplatí, že v každé ordinaci dětského praktického lékaře pracuje dětská sestra. „I my jsme dlouhodobě upozorňovali na nedostatek kvalifikovaných dětských sester. Je to problém, který v praxi pociťujeme velmi naléhavě,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP. Dětští praktici mají v tomto směru jednu výhodu - nic je nenutí zaměstnávat zrovna takto specializovanou sestru - na tuto odbornost je vázaný jediný výkon, a to návštěva novorozence v rodině. „Samozřejmě můžeme přijmout všeobecnou sestru, a to i tu, která nemá s ošetřováním dětského pacienta zkušenosti. Všichni ale cítíme, že to není správné. Specifickou přípravu dětské sestry oceníme především ve dvou velkých oblastech, jimiž jsou očkování a poradenství o výživě,“ říká Hana Cabrnochová. Ne každý praktik však využívá vše, co mu dětská sestra může nabídnout. „V budoucnu se ukáže, že vysokoškolsky vzdělaná dětská sestra je příliš drahá na to, aby tak velkou část své pracovní doby věnovala administrativě. Na to si budeme najímat méně kvalifikované síly a dětskou sestru budeme sdílet třeba dva lékaři společně,“ uvádí místopředseda odborné společnosti dětských praktiků MUDr. Pavel Neugebauer.

Nabízí se několik možností, jak sestrám získání kvalifikace dětské sestry usnadnit. První krok znamenal nedávný pokyn ministerstva zdravotnictví, podle kterého již není potřeba k zařazení do specializačního studia praxe - hlásit se tedy mohou i čerstvé absolventky. „Pokud si sestra zažádá o zařazení do studia a splňuje všechny podmínky, může začít studovat během několika měsíců,“ říká Mgr. Jaroslava Fendrychová, která má v NCONZO na starosti studium intenzivní péče v pediatrii.

Další cestou je integrovat do přípravy budoucích dětských sester studijní programy vysokých škol. Například v Českých Budějovicích lze již nyní studovat magisterský obor ošetřovatelská péče o děti, jehož absolutorium automaticky zakládá nárok na specializaci. „Celkový nedostatek dětských sester můžeme zmírnit jen nepatrně. Absolventek tohoto studia nebývá více než deset, o chirurgii je podstatně větší zájem,“ uvádí proděkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

Nový systém také nemocnici umožňuje, aby sama specializační studium pořádala. „Snažíme se tuto situaci řešit i tím, že již máme v naší nemocnici akreditované specializační studium Intenzivní péče v pediatrii. Toto studium je otevřené všem sestrám, nejen těm našim. To je jistě spravedlivé, na druhou stranu to snižuje motivaci nemocnice investovat síly do takto náročných vzdělávacích programů,“ říká Dana Jurásková.

Kolik dětských sester ve zdravotnictví pracuje a kolik jich je potřeba, nikdo neví.

Situace je zmapovaná v intenzivní péči. „Zde nám chyní 50 až 55 sester,“ uvádí primář Vobruba. To na první pohled nevypadá jako velké číslo. Vezmeme-li v úvahu, že těchto pracovišť mnoho není, už tento deficit bežný provoz těchto jednotek vážně ohrožuje.

Na celkové analýze již ale ministerstvo zdravotnictví pracuje. Až budou výsledky, dost možná se ukáže, že celkově není málo dětských sester, ale je jen málo těch dětských sester, které takto chtějí pracovat za stávajících podmínek. NCONZO eviduje přes sedm tisíc sester, které od roku 1967 dokončily specializační vzdělávání v pediatrii. Velká část z nich je sice již mimo produktivní věk, ale na druhou stranu v tomto počtu nejsou započítané ty, které se staly dětskými sestrami už v rámci kvalifikačního studia a specializační studium neabsolvovaly.

„V době, kdy sestra specializací získá, tak patří podle tabulek do deváté či desáté platové třídy. Když se podíváme, kolik vydělávají profesionálové se srovnatelným vzděláním a praxí v jiných odvětvích, tak je to dvojnásobek i trojnásobek. Nemůžeme se tedy divit, že nám sestry u lůžka nezůstávají. Řešení tohoto problému v dohledné době nevidím. Pokud souhlasíme s tím, že sestry mají být takto vzdělávány, tak by podle toho měly být i placeny. Kde na to vzít prostředky ale nevím. Další příčinou je soustavné pracovní přetěžování, kterému sestry čelí. Svůj podíl na tomto stavu mají i insuficientní vzdělávací programy. Vždyť kolik lidí, kteří vzdělávání připravují, skutečně pracovalo jako odborníci u lůžka nemocného dítěte? Platí to i pro pregraduální výuku. I když sestry studují tolik let, to, co mají umět při vstupu do praxe, mnohdy neumějí,“ shrnuje MUDr. Václav Vobruba.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 35/2007, strana C4

Zdroj: