Chřipková vakcína ve spreji
Ve skupině dětí, kterým byla aplikována živá vakcína ve spreji, bylo o 54,9 % méně případů chřipky než u dětí, jimž byla podána inaktivovaná vakcína. „Efektivita se zlepšila, ať už dítě bylo infikováno chřipkovým kmenem adekvátním vakcíně, nebo antigenně driftovaným,“ uvedl Robert Belshe ze Saint Louis University Health Sciences Center. V současné době je v USA doporučováno dětem od šesti měsíců do pěti let věku každoročně aplikovat intramuskulárně protichřipkovou vakcínu. Pro děti mladší pěti let není živá vakcína v nasálním spreji dosud schválena.
Během studie bylo v 16 zemích sledováno více než 8 000 dětí ve věku od šesti měsíců do pěti let, které byly randomizovány do skupin, kde jim byla aplikována buď atenuovaná, nebo inaktivovaná vakcína. V nasálním spreji byla použita atenuovaná vakcína FluMist vyráběná firmou MedImunne, inaktivovanou vakcínu Fluzone nebo Vaxigrip dodala firma Aventis Pasteur. Zaslepení studie umožnilo podání salinního placeba v nasální i injekční formě. Z výsledků studie vyplynulo, že ve skupině s inaktivovanou vakcínou bylo kultivačně potvrzeno 338 případů chřipky, zatímco ve skupině pacientů s atenuovanou vakcínou ve spreji bylo jen 153 případů kultivačně potvrzené chřipky.
Vakcinace atenuovaným virem znamenala o 89,2 % méně případů chřipky typu A/ H1N1 a o 79,2 % méně případů chřipky A/ H3N2. Méně bylo také případů chřipky typu B (o 16,1 %), ale tentokrát už nebyl rozdíl signifikantní. „Incidence vážných nežádoucích účinků byla celkově v obou skupinách podobná,“ uvádějí výzkumníci, ale dodávají, že ve skupině s atenuovanou vakcínou bylo u šestiměsíčních až jedenáctiměsíčních dětí signifikantně více hospitalizací (6,1 % versus 2,6 %, P < 0,002). „To zřejmě v některých věkových kategoriích omezí použití nasální vakcíny u dětí s astmatem nebo dechovými potížemi,“ domnívají se Nancy Coxová a Carolyn Buxton Bridgesová z Centers for Disease Control and Prevention v Atlantě v průvodním editorialu. Pro užití nasální vakcíny bude ještě nutné vypracovat lékařské doporučení. S tím souhlasí i mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR Tomáš Cikrt. „V editorialu se sice píše, že výsledky studie s nasální vakcínou jsou povzbuzující, avšak před sepsáním konkrétního doporučení je třeba vést další odbornou diskusi a pečlivě vyhodnotit data o bezpečnosti tohoto nového léku. Kriticky je třeba vyhodnotit rizika (např. u dětí do 1 roku či u alergiků) versus přínosy a až po vyjasnění tohoto odborného stanoviska je možno hovořit o zpřístupnění vakcíny populaci,“ uvedl T. Cikrt.
Rizika chřipkové infekce
Chřipka v Česku každoročně postihne až 20 % populace. U dětí školního věku se odhaduje výskyt až 40%, údaje se však mohou lišit v závislosti na intenzitě epidemie a vlastnostech aktuálně cirkulujícího kmene. Ve skupině dětí do dvou let věku se mohou častěji než u starších dětí a dospělých vyskytnout různé komplikace – laryngotracheobronchitida, bronchopneumonie či pneumonie. V této věkové skupině se u malých pacientů s doprovodným chronickým onemocněním v literatuře uvádí incidence hospitalizací v souvislosti s chřipkou v rozmezí 800 až 1 900 případů na 100 000, u dětí zdravých pak 186 až 1 038 na 100 000. Celkově se počet hospitalizací souvisejících s chřipkovou infekcí považuje ve věkové skupině 6 až 23 měsíců věku za vyšší než u dětí tříletých až čtrnáctiletých.
ochrana cestou imunizace dospělých
Aktivní imunizace dětí v diskutované věkové skupině – nejedná-li se o děti zařazené do některé z definovaných rizikových skupin – není v České republice v současné době plánována. Obdobný přístup je uplatňován i v naprosté většině evropských států a lze jej podle odborníků považovat za rozumný kompromis. K prevenci chřipky je možné v těchto případech přistoupit v rámci spolupráce s rodinou cestou imunizace jejích dospělých členů, případně i starších sourozenců. „Proočkovanost proti chřipce je v naší dětské populaci velmi nízká. To pramení ze dvou hlavních důvodů. Národní imunizační kalendář je velmi ,nabit‘ návštěvami spojenými s povinným očkováním, a tak je velmi těžké nalézt u dětí, které by byly prvně očkovány, dva termíny s odstupem jednoho měsíce a imunizovat je dvěma dávkami vakcíny proti chřipce. Druhým důvodem nízké proočkovanosti proti chřipce u dětí je všeobecně tradovaný názor o nízké účinnosti a vysoké reaktogenitě očkování proti této infekci,“ uvedl prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., z Kliniky infekčních nemocí FN Hradec Králové.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2007, strana A1
Zdroj: