Chřipková pandemie oslabila důvěru v očkování
V úvodu kongresu vystoupil předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Ve svém sdělení shrnul poslední vývoj a hlavní aktuální trendy ve vakcinologii.
Jednou z výzev, které před vakcinology stojí, je obnovit důvěru veřejnosti ve vakcinaci jako takovou. Ta byla narušena nedávnou pandemií chřipkového viru H1N1, jež vedla k aktivizaci těch, kdo očkování zpochybňují. "Taková atmosféra ve společnosti postupuje ve vlnách a není nic překvapivého, že se zastánci tohoto postoje organizují. U nás to není tak tragické jako v jiných zemích, jsme stále schopni vedle sebe žít," uvedl prof. Prymula.
Téměř neřešitelným problémem podle něj zůstává rozdílnost očkovacích kalendářů v jednotlivých státech Evropy, kde zatím není naděje, že by došlo k nějaké dohodě, což samozřejmě komplikuje situaci jak migrujícím občanům, tak lékařům, kteří se o ně starají.
Významným trendem je změna základního paradigmatu, kdy vakcíny byly spojovány pouze s infekčními onemocněními. "Do budoucna budou stále více vstupovat do oblastí, kde jsme se s nimi nesetkávali - prací o úspěšném použití vakcín v onkologii nebo u některých chronických nemocí rychle přibývá." Nové očkovací látky vstupují na trh každý měsíc, u některých vakcín je však cesta do praxe mnohem složitější, než se předpokládalo.
"Například stávající přístup k vakcinaci proti HIV se ukazuje skoro jako slepá ulička, pravděpodobně budeme muset volit zcela jiný způsob protekce, jehož vývoj ale také potrvá desítky let. Nenaplněné očekávání zůstává také třeba u malárie, kde se již zdálo, že máme účinnou vakcínu na dosah, stále se však pohybujeme s úrovní účinnosti kolem 50 procent. Dlouho také čekáme na novou vakcínu proti TBC, která by překonala limity stávajících očkovacích látek. Problémy ale překvapivě můžeme mít i u vakcinací, které jsou etablovány dlouhé roky. Příkladem jsou spalničky, s nimiž se potýká velká část rozvinutého světa. V tuto chvíli mnoho bohatých států neplní kritéria WHO," řekl prof. Prymula.
Asi necitlivějším tématem uplynulého období byla vakcinace proti TBC. Vyčerpávající diskuse o tomto tématu se vedla dlouhé roky. "Doufám, že rozhodující kroky jsou již za námi. Už téměř nikdo nepochybuje o tom, že revakcinace je v našich podmínkách nesmyslná. Data podporující její zrušení hovoří jednoznačně. Otázka základního očkování je nepoměrně složitější, kalmetizace nepochybně svůj dějinný význam měla. Současná incidence tuberkulózy je však natolik nízká, že přišel čas od plošného očkování ustoupit.
Objevila se diskuse, zda by alternativou zrušení nebylo posunout termín této vakcinace. Takové odložení však není bez rizika, v tomto režimu se neočkuje nikde na světě. Nikdo nepopírá, že i u nás se mohou objevovat aviární mykobakteriózy, což je riziko, které musíme brát v potaz. Totéž platí pro zavlečená onemocnění. Je zde však předpoklad, že důslednou vakcinací rizikových skupin dokážeme tyto problémy minimalizovat."
Profesor Prymula se krátce zmínil také o problematice očkování proti meningokokům. "I do České republiky se nedávno podařilo dostat čtyřvalentní vakcínu. Jistě má vysokou přidanou hodnotu a my jsme rádi, že ji máme. Nepokrývá však typ B, s nímž máme spojeno poměrně vysoké procento úmrtí. Na vakcínu, která by pokrývala tento typ, stále čekáme, i když už je v konečné fázi klinického zkoušení. Její registrace nebude úplně hladká. Je zapotřebí zvážit, zda poměrně časté febrilní reakce jsou správným výměnným obchodem za ochranu proti tomuto typu meningokoka. Pokud je však tato očkovací látka aplikována samostatně, výskyt febrilních reakcí tak častý není, tento problém nastává u kombinací. Je třeba si uvědomit, že v tuto chvíli ani příliš nepotřebujeme pentavalentní vakcínu, protože epidemiologicky jde o dvě různé rizikové kategorie. Proti typu B potřebujeme očkovat v co nejranějším věku, ostatní typy můžeme posunout. Ostatně čtyřvalentní vakcína je nyní podle svého SPC určena pro děti až od 11 let věku."
Profesor Prymula také zhodnotil některé zkušenosti vyplývající z nedávné chřipkové pandemie. "Situace v proočkovanosti byla podstatně horší v Evropě než v USA, kde se očkování zpochybňovalo mnohem méně intenzivně. I na evropském kontinentu však byly velké rozdíly. Relativně vysoké proočkovanosti, 60 i více procent, dosáhly skandinávské státy. V České republice však bylo naočkováno necelé procento populace, ještě hůře na tom bylo Polsko, které vakcínu neobjednalo vůbec. Dění kolem pandemie nepochybně veřejné mínění ovlivnilo, proto se celosvětově očekává nižší zájem i o očkování proti sezónní chřipce."
Konstrukce vakcíny proti sezónní chřipce by v dohledné době měla doznat významné změny. V současné době je třívalentní, měla by ale být čtyřvalentní. "Ukazuje se, že není možné jedním subtypem B pokrýt epidemiologickou situaci jak na severní, tak na jižní polokouli. To mimo jiné dokládá i česká práce profesora Berana," řekl prof. Prymula.
Revoluční řešení by pak mohly znamenat vakcíny cílené na M2 protein, které jsou již ve třetí fázi klinického zkoušení. Díky tomu, že tento protein není exponován antigenním změnám, odpadla by nutnost
Pokračování na str. 5
každoroční obměny složení vakcíny. "Otázka je, jak M2 protein, pokud bude takto exprimován, zareaguje. Je zde určité riziko, že i on se bude měnit." Pokud jde o konkrétní očkovací látky, už pro tuto sezónu přichází několik novinek, například první chřipková vakcína s intradermální aplikací.
"Ta má celou řadu výhod a nejde jen o komfortní podání. Především v 15mg formuli vyvolává vyšší imunogenní odpověď než srovnatelná dávka podaná intramuskulárně. Unikátní intradermální aplikátor je také slibným nástrojem pro překonání fenoménu non-responderství u zdravotníků při vakcinaci proti hepatitidě B. Podle zcela recentní práce došlo k sérokonverzi u 80 % takto očkovaných jedinců. Podobné parametry má i očkovací látka proti virové hepatitidě B Fendrix, která indukuje mocnou imunitní odpověď díky adjuvantnímu systému."
V závěru svého sdělení se prof. Prymula věnoval očkování proti pneumokokům. "Zde již nepochybujeme, že schválené vakcíny jsou účinné. Přibývá však důkazů, že kmeny obsažené v těchto očkovacích látkách jsou do určité míry nahrazovány kmeny jinými - nastává tu replacement. O tom se určitě budeme bavit velmi intenzivně. Už teď ale vidíme, že bychom se neměli snažit eradikovat všechny pneumokoky, protože by došlo k náhradě dalšími mikroorganismy, jako jsou například hemofily nebo stafylokoky," shrnul prof. Prymula.
Zdroj: Medical Tribune