Chlamydiová infekce jako zákeřný nepřítel

Ve dnech 21. a 22. října 2011 probíhala v olomouckém Regionálním centru již třetí konference s názvem Chlamydiová infekce – zákeřný nepřítel. Hlavním pořadatelem byla Urologická klinika FN Olomouc spolu s občanským sdružením Chlamydie a se společností SOLEN, s. r. o. Odbornou garanci poskytli MUDr. Drahomíra Polcarová z Chlamydie o. s. a doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., z Urologické kliniky FN Olomouc.

Přednášky byly jako už tradičně zaměřeny hlavně na diagnostiku a léčbu chlamydiových infekcí. V úvodu MUDr. Polcarová upozornila na nedostatečnou diagnostiku a léčbu latentních infekcí, které mohou být příčinou mnohočetných potíží, a tím důvodem neúčelného vyšetřování a necílené ekonomicky náročné léčby.

Zazněly zde i šířeji orientované přednášky k problematice zánětu a imunity. Jedna z nich byla například věnována novým poznatkům o vitaminu D a jeho vztahu k imunitě (MUDr. P. Novosad). Přednáška prof. MUDr. H. Illnerové, DrSc., se zabývala desynchronizací vnitřního časového systému jedince jako rizikovým faktorem pro vznik nejrůznějších onemocnění včetně oslabení imunitního systému a snížené odolnosti vůči bakteriálním infekcím. Sdělení RNDr. H. Kozákové, Ph.D., prezentovalo zcela nové zajímavé poznatky o střevní mikrobiotě a dále informace o výzkumu využití určitých probiotických bakterií k předcházení nebo léčení specifických onemocnění.

Několik přednášek se věnovalo metodám celostní medicíny, již vyhledávají někteří pacienti s chronickými chlamydiovými infekcemi, často po dlouhodobé neúspěšné léčbě. Byla tak zmiňována čínská dietetika (MUDr. Fiedlerová), homeopatie (MUDr. Váňová) a další metody celostní medicíny jako např. akupunktura, terapie podle EAV diagnostiky apod.

Velmi zajímavé byly přednášky MUDr. A Loskotové – v první přednášce hovořila o syndromu imunokomplexů v lymfatickém systému a měkkých tkáních v souvislosti s chlamydiovou infekcí. Prezentovala zkušenosti s léčením tohoto syndromu s využitím myofasciální manuální lymfodrenáže v kombinaci s aplikací proteolytických enzymů (léků pro systémovou enzymoterapii). Druhá přednáška byla zaměřena na úlohu stresu jako významného faktoru pro rozvoj infekce i pro její přechod do chronicity.

Přehlednou přednášku s významným dopadem pro terénní gynekologickou praxi přednesla MUDr. Z. Kravarová. Prezentovala jednak svoje bohaté zkušenosti s využitím „rychlých testů“ (Bionexia) pro ambulantní diagnostiku infekcí Ch. trachomatis, jejichž spolehlivost si v počátku ověřila paralelním laboratorním vyšetřením. Jednak se zaměřila na terapeutická schémata, která používá u svých pacientek a jejich partnerů. Antibiotika pro zvýšení efektu léčby kombinuje s léky pro systémovou enzymoterapii (Wobenzym nebo Phlogenzym – detaily viz abstrakt přednášky). Při takto kombinované léčbě zaznamenává vysokou úspěšnost.

Recidivy se obvykle vyskytují pouze při špatné compliance nebo při nedodržení dalších doporučovaných opatření (nedokončení léčby, styk s novým partnerem). Po přeléčení úspěšnost terapie kontroluje rovněž rychlými testy. Přednášku doplňovaly zajímavé kasuistiky. Tématem přednášky MUDr. A. Sobka byl výskyt chlamydiových infekcí při léčbě neplodných žen, u dárkyň vajíček a dárců spermatu. U žen s prokázanou infekcí autor referoval vysoký výskyt zánětlivých změn vejcovodů.

Na výsledky léčby akutních urogenitálních infekcí u neplodných párů pomocí kombinace antibiotik a enzymoterapie byla zaměřena přednáška MUDr. R. Förstla (), kterou prezentoval MUDr. V. Giblo. Autor již dříve publikoval porovnání efektu léčby kombinací azitromycinu (AZT) s Wobenzymem (WE) a AZT samotným. Kombinovaná léčba měla mnohem vyšší účinnost (81,3 % vs. 56,3 % vyléčených – souhrnné vyhodnocení obou pohlaví). V nové práci autor porovnával efekt kombinace klaritromycinu (CLR) + WE proti CLR samotnému. Souhrnné vyhodnocení efektu léčby u obou pohlaví opět ukázalo vyšší efekt kombinace CLR + WE oproti antibiotiku samotnému (87,5 % vs. 52,3 % vyléčených). Zajímavý však je fakt, že u mužů byla úspěšnost terapie samotným CLR naprosto stejná jako u AZT, tedy 62,5 % vyléčených, při kombinované terapii úspěšnost vzrostla na 75 % u AZT + WE a na 87,5 % u CLR + WE. Oproti tomu úspěšnost léčby žen, která v první studii vyšla u AZT 50 % a u AZT + WE 87,5 %, u CLR i CLR + WE byla naprosto nulová.

Zvýšení efektu antibiotické léčby při současném podávání určitých proteolytických enzymů nebo jejich směsí (tzv. efekt vehikula) je jev, který přitahuje pozornost v současné době stále přibývajících bakteriálních rezistencí vůči antibiotikům.

Zkoumáním efektu vehikula na experimentální bázi se zabývaly dvě práce z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha. Autorky (Ing. T. Neubauerová a Bc. T. Klobásová) sledovaly synergii působení antibiotik a proteolytických enzymů (které jsou základními účinnými složkami léků pro systémovou enzymoterapii) na růst kultur vybraných G+ a Gbakteriálních kmenů. Při současné aplikaci jednotlivých enzymů (trypsin, chymotrypsin, bromelain a papain) stačily k potlačení růstu bakterií koncentrace antibiotik mnohem nižší než minimální inhibiční koncentrace. Samotné enzymy přitom růst bakterií nepotlačovaly. Autorky plánují další výzkum pro objasnění podstaty synergie antibiotik a proteolytických enzymů.

Můžeme tedy shrnout, že letošní konference opět přinesla řadu zajímavých informací pro léčení obávaných chlamydiových infekcí, jež se celosvětově stávají velkým problémem.

Rozsah tohoto článku nám, bohužel, neumožňuje upozornit na všechny zajímavé přednášky. Zájemci mohou najít kompletní sborník abstrakt z konference na: www.solen.cz/incpdfs/act‑000104‑0001_ 10_1.pdf.

------

red

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune