Chirurgové diskutovali o perspektivách oboru

Rozhovor s prof. MUDr. Karlem Novákem, DrSc., FICS, prezidentem české sekce International College of Surgeons (ICS) a hlavním organizátorem jubilejního kongresu ICS, který proběhl ve dnech 9. až 12. září v Praze, Plzni a Ústí nad Labem.

| Pane profesore, můžete našim čtenářům přiblížit jubilejní světový kongres International College of Surgeons, který naše republika v minulých dnech hostila?

Hned v úvodu bych rád zmínil, že se jednalo o zcela výjimečný kongres. Výjimečný v tom, že poprvé za osmdesát let od vzniku International College of Surgeons (ICS) měla Česká republika možnost pořádat světový kongres. Právo jej pořádat jsme získali díky tomu, že jsme v roce 2012 v australském Brisbane úspěšně předložili kandidaturu a obstáli v konkurenci několika dalších uchazečů z různých kontinentů. Vyplatilo se nám, že jsme se na tuto kandidaturu perfektně připravili. Kongres jsme pak chystali téměř tři roky.

| Co rozhodlo, že byla pořadatelem jubilejního kongresu zvolena právě Česká republika?

Rozhodlo několik momentů. Je málo známo, že významným spoluzakladatelem a prvním prezidentem ICS byl český chirurg Arnold Jirásek. Jubilejní kongres chtěl jeho zásluhy ocenit a navázat na světový význam jeho osobnosti. V kandidatuře jsme také představili historii české země a krásy naší krajiny, zmínili jsme význam Prahy a Plzně, Evropského hlavního města kultury 2015, a také lidové tradice a dobré pivo. Rovněž jsme prezentovali bohatou tradici a vysokou úroveň české chirurgie, o níž není ve světě mnoho známo.

| Na jaké téma kongres jednal?

Zvolili jsme velmi obtížné téma: Perspektivy chirurgie ve třetím tisíciletí z mezioborového pohledu na všech kontinentech. Jak se ukázalo, naplnit toto téma bylo velmi složité a často jsme docházeli k nejednoznačným závěrům. Ještě se toho dotkneme.

| Kolik měl kongres účastníků a splnil zájem o kongres vaše očekávání?

Kongresu se zúčastnilo téměř pět set účastníků, ovšem naším cílem nebylo uspořádat masovou akci. Ostatně ani ICS není organizací masovou, nýbrž výběrovou. Noví členové jsou do ní přijímáni po dlouhém náročném výběrovém řízení, jehož hlavní podmínkou je, aby byli ochotni plnit základní úlohu ICS, tedy učit, pomáhat a předávat zkušenosti chirurgům po celém světě. Někteří špičkoví odborníci nemohou takový závazek přijmout. Důvody mohou být různé, například nedostatek času nebo peněz na tuto jejich činnost.

| Kdo patřil k nejvýznamnějším hostům jubilejního kongresu?

Významných hostů bylo mnoho, některá jména možná nebude česká odborná veřejnost znát. Přesto by měla zaznít. Na kongres přijel současný světový prezident ICS profesor Yik‑Hong Ho z Austrálie, dále dva bývalí prezidenti ICS profesoři Adel Ramzy z Egypta a Nadey Hakim z Londýna, který je viceprezidentem Imperial College královské lékařské společnosti. V delegaci amerických kolegů vedle virtuosního laparoskopického specialisty prof. Jacobse nechyběl náš krajan doktor Bohdan Pomahač, ale ani jeho učitel profesor Simon Talbot a souputník Julian Joseph Pribaz, který se věnuje transplantaci rukou. Početná delegace dorazila z Japonska. Bylo v ní patnáct profesorů reprezentujících celou břišní, jícnovou i specializovanou kolorektální chirurgii. Z Turecka přijel světově uznávaný odborník na dětské transplantace profesor Haberal. Z Německa dorazilo více než padesát účastníků v čele s profesorem Hansem Schmidtem z Regensburgu. Do této plejády patří i významní čeští zástupci – profesor Pirk, Lindner, Dvořák a docent Froněk. Přivítali jsme také kolegy z Plzně. Za všechny bych uvedl profesorku Ulčovou‑Gallovou, která nás seznámila s mezioborovým pohledem na spolupráci chirurgie a reprodukční medicíny, za což byla také po zásluze kongresem oceněna.

| Kongres se konal ve třech českých městech. Jaký program účastníci absolvovali?

Kongres začal 9. září v Ústí nad Labem jako 22. česko‑japonské sympozium. Tato sympozia se konají každé dva roky, takže číslovka před sympoziem naznačuje, že spolupráce je opravdu letitá. Proběhla zde také návštěva Masarykovy nemocnice. V Praze pak následující den pokračovala zdařilá společenská část a další den bohatý odborný program, při němž se jednalo v několika paralelních sekcích. K vyvrcholení kongresu došlo 12. září v Plzni. I zde se konala o něco málo kratší část odborná, ale větší pozornost byla věnována společenskému programu.

| Co dalšího účastníci kongresu v Praze stihli?

Lékaři absolvovali návštěvu Všeobecné fakultní nemocnice, neboť je zajímalo, kde působil spoluzakladatel ICS profesor Jirásek. Velmi milého přijetí se delegaci ICS dostalo i na půdě České lékařské společnosti JEP. Na Staroměstské radnici bylo vyznamenáno třicet chirurgů z celého světa. Velmi se zdařil slavnostní ceremoniál v Karolinu, kde kromě oficiálního přijetí pěti nových členů ICS z řad českých chirurgů, při němž světový prezident ICS prof. Ho respektoval tradiční zvyklosti Karlovy univerzity, jsme si mohli vyslechnout krásnou starou anglickou hudbu v podání žestí Divadla J. K. Tyla v Plzni a vystoupení Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu.

| Další den následoval odborný program v Hotelu Corinthia Towers Prague, probíhal celkem ve čtyřech paralelních sekcích. Kterou z nich byste vyzdvihl?

Za nejdůležitější považuji jednání sekce transplantační a sekce rekonstrukční chirurgie, která pokračovala i v Plzni. Musím zmínit i tzv. české okénko, které připravili tři naši chirurgové. Blok svou přednáškou zahájil primář brněnské traumatologie a vedoucí českého traumateamu, který pomáhal v Nepálu, Petr Nestrojil. S přednáškou o umělých srdečních náhradách vystoupil profesor Jan Pirk z Kardiocentra IKEM a české okénko uzavřel doktor Bohdan Pomahač, který se i přes své dlouhodobé působení v Bostonu stále hlásí k českým kořenům. Další sekce se zabývaly léčením nádorů v několika nejdůležitějších lokalizacích, estetickou chirurgií, endokrinochirurgií a dalšími specializacemi i důležitými tématy obecně chirurgickými, která řešila základní téma kongresu. K vrcholům kongresu patřilo i vystoupení profesora Michaela Jacobse, který v pěti videích v Praze i v Plzni prezentoval virtuosní laparoskopickou techniku při operacích jater, žlučových cest a slinivky břišní.

| Jaký odborný program probíhal v Plzni?

V Plzni jsme měli možnost vyslechnout zajímavé přednášky sekce reprodukční chirurgie, kde byla zastoupena genetika, reprodukční medicína, ale zajímavé bylo zapojení chirurgie do těchto oblastí, dále zde zasedali neurochirurgové, urologové, cévní chirurgové. Pokračovala rekonstrukční chirurgie, skvělé videoprezentace profesora Jacobse a vrcholila sekce posterů, které byly prezentovány elektronicky. Konal se zde také koncil evropské ICS. International College of Surgeons je členěna do šesti kontinentálních federací, které vedle světových kongresů zasedají samostatně. Proběhla zde poměrně bouřlivá diskuse o dalším vývoji organizace ICS v nejbližších letech i ve vzdálenějších obdobích třetího tisíciletí a soustředili jsme se skutečně na otázky perspektiv. Zdá se, že jednou z vizí do budoucna budou integrované operační systémy a integrace několika medicínských disciplín včetně diagnostiky při jednom operačním výkonu, jak zaznělo v přednášce prof. Dietla z Weidenu v Bavorsku. Rovněž otázky hygieny, epidemiologie a imunity zůstanou i nadále nesmírně důležité.

| Jaký byl váš nejsilnější zážitek, co vás osobně překvapilo nebo potěšilo?

Profesor Ho mi doporučil, abych do programu zařadil i poster jeho studenta L. Wangoo na obecnější téma, týkající se okruhů spolupráce chirurgů na poli WHO. Když jsem četl souhrn jeho práce, řekl jsem si, že je to pro poster škoda, že by to mělo zaznít v plénu, a tak jsem ho zařadil do programu mezi úvodní přednášky. Když pak tento student šestého ročníku medicíny vystoupil, doslova mi srdce pookřálo, protože mluvil jako zkušený matador a vyrovnal se výborným světovým řečníkům, některé i předčil. Nakonec byl oceněn jednou z cen kongresu. To byl vynikající signál pro studenty, kteří na kongresu byli. Bohužel, ačkoli jsem napsal dva roky a znovu rok předem rektorům univerzit a děkanům lékařských fakult a fakult zdravotnických studií, našich studentů tam příliš nebylo. Kdyby viděli tento příklad, určitě by to pro ně byla velká motivace.

| Mohla se do kongresu zapojit i veřejnost?

Kongres provázel velký zájem veřejnosti a řada akcí upoutala její pozornost. Nejvíce se veřejnost zapojila v Plzni. Celý den po městě koncertovali bubeníci z Ambergu, kteří kongres propagovali. To byl jeden z našich darů Plzni jakožto Evropskému hlavnímu městu kultury 2015. Samotný závěr kongresu ve Velké plzeňské synagoze byl skutečně impozantní. Zúčastnilo se ho jak dvě stě padesát účastníků kongresu, tak veřejnost, doplňující počet posluchačů přibližně na osm set. Pro tento závěrečný večer byl připraven speciální program české hudby, který nastudoval orchestr Divadla J. K. Tyla s dirigentem Jiřím Štruncem. Skladby byly speciálně vybrány pro naše hosty. Tomu předcházela slavnostní závěrečná přednáška světového prezidenta profesora Ho, která se jmenovala Max Thorek a jeho odkaz. Už této přednášce lidé aplaudovali. Závěrečný proslov profesora Ramzyho, emeritního prezidenta ICS, shrnul celý kongres a vystavil nám organizátorům, ale i všem účastníkům skutečně vynikající hodnocení. Profesor Ramzy řekl, že kongres předčil všechna jeho očekávání.

| Jaké konkrétní výsledky přinesl kongres české chirurgii?

Získali jsme pozvání na příští kongres ICS, který se bude konat v japonském Kjótu, pro pětadvacetičlennou delegaci za velmi výhodných podmínek. Kromě letenky Japonci převezmou veškeré náklady za českou delegaci, což považuji za velké ocenění české chirurgie.

| Kde bude mít odborná veřejnost možnost seznámit se s výstupy z kongresu?

Velmi si ceníme možnosti publikovat práce přednesené na kongresu v impaktovaném chirurgickém časopise. V naší republice takový není, proto využíváme vstřícnost European Surgery. Redakce tohoto časopisu ve spolupráci s naší sekcí připraví samostatné supplementum se všemi právy a možností použití impakt faktoru. Podkladem budou práce zaslané autory ve zkrácené podobě. Na vydání supplementa také částečně přispívá ministerstvo zdravotnictví. Samozřejmě je k dispozici elektronický sborník abstrakt. Výstupy se též postupně objeví na našich webových stránkách www.icsczech.cz.

| Tématem kongresu byly perspektivy chirurgie ve třetím tisíciletí z mezioborového pohledu na všech kontinentech. Došlo mezi účastníky kongresu ke shodě?

Hovořili jsme o perspektivách chirurgie v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, ale pokud ji hodnotíme v celosvětovém pohledu, je třeba vzít v úvahu i ekonomickou situaci. Nesmíme zapomenout, že dvě miliardy lidí nemají ani základní péči. Je zde několik rozdílných hledisek a nebylo vždy možné dospět ke shodě.

| Pokud tedy můžeme mluvit o krátkodobých perspektivách chirurgie, jaké jsou?

Z hlediska krátkodobé perspektivy bude v bohatších státech poptávka po velmi specializovaných výkonech, včetně výkonů miniinvazivních. Na straně druhé budou chudší státy bojovat o to, aby byla dostupná kvalitní základní chirurgie, a to se bude ještě dlouho týkat většiny světa. Nůžky se zatím spíše rozvírají. Naše země patří spíše mezi bohatší země, a tak můžeme chirurgii rozvíjet směrem ke specializacím. V přednášce profesora Pirka bylo jasně ukázáno, že rozvoj chirurgie bude záviset i na vědě a technice mimo medicínu. V konkrétním případě umělých srdečních náhrad na delší výdrži baterií. Perspektivou pro pacienty jsou i nové postupy v transplantacích, jak v poslední době předvedl docent Froněk u pacienta s akutním selháním jater. Myslím si, že pro dosažení pokroku je v chirurgii také potřeba fantazie. Musíme si přiznat, že dnes je medicína spoutaná. Musíme postupovat podle konkrétně dosažených a ověřených vědeckých výsledků, ale i zastaralých zákonů, různých standardů, ale výzkum jde dál a za několik let už mnohé studie neplatí. Novinky v léčbě se někdy uplatňují pomalu, zatímco skok, který umožňuje fantazie, posunuje medicínu rychleji vpřed. Jen lékaři s fantazií zavedli zhruba před čtvrt stoletím laparoskopické operace a naše odcházející chirurgická generace dobře pamatuje počáteční skepsi a nedůvěru generace předchozí.

| A kam směřuje chirurgie v dlouhodobém horizontu?

Dlouhodobější perspektivy závisejí na mnoha faktorech. Může se stát, že v některých oborech chirurgická léčba ztratí svůj význam, jak už se dnes děje v případě určitých nemocí, nebo naopak v chirurgii vzniknou nové směry, které zatím neumíme definovat. Pro dosažení pokroku jsou určující i výsledky základního výzkumu. Nejvíce ale podle mne záleží na tom, jak se bude vyvíjet lidstvo jako takové. Mohou nás potkat války, nové epidemie, přírodní katastrofy, a to je těžké dopředu odhadnout. Aby byly zachráněny lidské životy, budou se mnohdy muset lékaři vrátit k všeobecné chirurgii a ustoupit od superspecializace. Uvedu konkrétní příklad. Vyslat po zemětřesení do Nepálu tým složený pouze ze superspecialistů by k ničemu nevedlo. I dnes jsou místa a situace, kde je nejvíce potřeba chirurg s perfektní znalostí všeobecné chirurgie a traumatologie. Takže odpověď na otázku perspektiv je velmi nejednoznačná. Důležité však je, aby byly základní otázky týkající se směřování chirurgie nastoleny, aby se o nich vědělo a aby se jimi reprezentace chirurgických společností na celém světě zabývaly.

| Můžete stručně shrnout body, na kterých se účastníci kongresu jednoznačně shodli?

Shodli jsme se na tom, že minimálně do konce tohoto století není možné provozovat medicínu bez chirurgie. Dále na tom, že ačkoli se specializace stále zužují, musejí spolu spolupracovat, a že základem pro všechny specializace jsou znalosti všeobecné chirurgie. Zkušenosti z praxe ukazují, že je třeba spolupracovat i s dalšími obory napříč celou medicínou, včetně ošetřovatelského personálu. Sesterský tým je naprosto nenahraditelný. Neshodli jsme se na zájmech jednotlivých kontinentů. Některé směřují chirurgii více humanitárně, jinde více komerčně. Na tom není nic špatného a je to výzva pro nás, abychom v budoucnu našli kompromis, ze kterého budou profitovat především pacienti.

Zdroj: