Chirurgické repetitorium, tentokrát o ileu
Ileus čili neprůchodnost střevní je téma medicínské, jak mi bylo redakcí svěřeno, a takto je budu nahlížet. Je to téma především chirurgické. Ostatně jako reformní chirurgické řezy, jichž se nám má dostat z rukou nechirurgických, či dokonce nelékařských. Bohužel spíše silově z rukou než promyšleně z hlav. Podle toho to bude vypadat. Chirurgům repetitorium o ileu zajisté neublíží, o každodenní odborné práci se bavívají rádi, protože na rozdíl od jiného dění je nestresuje. Nechirurgům, a tím spíše nelékařům, možná pojednání o ileu mnohé přiblíží a nebudou překvapeni, když se ileózní stav zákonotvorby ještě zhorší. Inu, vidíte sami, jak ten vliv doby autora pořád odvádí od koncentrace na vlastní medicínu. A kéž by jen jeho.
Ileus nelze přesvědčit, vyargumentovat, interpelovat, dokonce ani přehlasovat. Zpravidla je důvodem k operaci, lépe však těmi kvalifikovanými. Nekvalifikovaní, byť chtějící, by se do toho pouštět neměli. A když, tak k druhé asistenci na držení háků, jak se v žargonu říká víceleté “vyzrávací” pozici u stolu při získávání kvalifikace. Tedy míním u stolu operačního, neboť k mnoha jiným stolům netřeba kvalifikace ani vyzrávání. Stačí chuť tlouci do stolu pěstičkou či konzumovat. U operačního stolu se z hygienických důvodů konzumovat nedá a tlouci pěstičkou lze jen mezi operacemi. Je to však pošetilé. Ráznost úderu nezaujme, neboť deska je polstrována. Není stůl jako stůl. Milejší než stůl operační je jistě stůl kulatý, pro operování ileu a čehokoli však nepoužitelný.
Ileus je stavem dosti neblahým. Český název zauzlení střev líčí onu nepatřičnost květnatěji. Ileus mechanický je spojen se zjevnými a mnohdy odstranitelnými překážkami. Leč vyskytne se také ileus paralytický, z nehybnosti, ochablosti, otravy, paralýzy systému, který by měl obsah posouvat a neposouvá. Obsah stagnuje a žbluňká. Stagnaci obsahu vidí zkušené oko na rentgenovém snímku jako hladiny či hladinky. Hladiny dosaženého. Hladinky nevěstí nic dobrého, věstí stagnaci obsahu. K ileům všech typů lépe volat lékaře. Střevní kličky bývají totiž z jiných důvodů a jinak pomotány než kličky právní, mediální či formulační, byť změti kliček střevních mají aspoň jistá pravidla. Leč z ileu pronikne navenek jen ono žbluňkání.
V případné otázce zkušebního testu pro mediky, označuje-li se změť různě slepených, před překážou přeplněných a za ní prázdných kliček jako: a) konvolut b) koalice nebo c) konsensus, je správná první odpověď a). Má-li být totiž pojem koalice v našich podmínkách jakkoli interpretován, je nejjistější uvést, že jde o samici vačnatce koaly, spásajícího v blahém klidu blahovičníkové listí. Blahem a klidem se liší. A možnost c), konsensus, vypadá určitě jinak.
Moudrý lékař se nejprve zamyslí nad pravděpodobnou příčinou ileu a podle toho jedná. Tam, kde rozpozná paralýzu, postupuje konzervativně. Nekrmit, sondovat, živit uměle a korigovat vnitřní prostředí. Snad se to spraví. Tam, kde nalezl zřejmou překážku, naopak věci neodkládá a jedná. Ví totiž, že zítra a pozítří bude ještě hůře. Vysvětluje jen těm, jimž vysvětlení náleží. Pacientům a kolegům, na nichž je provoz závislý. Ileus se neusmlouvává, nevylhává ani mediálně neprodává. Ileus se řeší. A ramena se nasazují, až se ileus vyřeší.
Je-li však vůbec důvod ramena nasazovat, neboť mistři taoisté již před dvěma tisíciletími do Knihy cesty a síly, Tao-te-ťing, jasnozřivě zapsali: “I když vneseš nakonec soulad do velkého rozladění, vždy zůstane něco neusmířeného.” Mistři taoisté totiž věděli, aniž patrně kdy ileus operovali a aniž byli nuceni reformovat zbujelé zdravotnictví. Věnovali se prevenci, cvičení klidného nádechu a výdechu, stravitelnosti a dlouhověkosti. Všemu podstatnému a potřebnému, co je námi opomíjeno, neboť nejsme taoisté, ale pokrokoví lékaři hledající lék. A zejména nám v tom hledání léků pomáhají nelékaři, kteří deklarujíce všelék najdou nejspíše nelék. Možná ale najdou cestu ke změně vlastnictví. Leč kdo už si hřál ruce v cizím chorém břiše a musel otevřít naplněné ileózní střevní kličky, setkal se s oním mnohým, co lze ve hře o zdraví vskutku vlastnit.
Leč posilme se ve víře a naději. Někdy jde jen o subileus, neprůchodnost částečnou a dočasnou, která se upraví. Zejména bylo-li příčinou jen nemoudré nacpání unaveného organismu po různých poplatkových operacích velkým objemem nestravitelného naráz, jež však nakonec stejně nějak projde. Ve střevě a v Česku projde leccos. Ať už se však neprůchodnost zprůchodní sama či operací, hlavně to přežít!
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2008, strana A4
Zdroj: