Chicago hostilo ASCO 2007

Nádorová onemocnění představují v USA, stejně jako v ostatních vyspělých zemích světa, z hlediska incidence a prevalence, jakož i morbidity a mortality s nimi spojenými, zdravotní a socioekonomický problém číslo dvě – bezprostředně po chorobách kardiovaskulárních. Proto také pravidelná výroční zasedání amerických onkologů sdružených do ASCO (American Society of Clinical Oncology) patří hned po kongresech American Heart Association (AHA) a American College of Cardiology (ACC) k těm největším a nejvýznamnějším. Na letošní výroční zasedání ASCO, které se konalo ve dnech 1. až 5. června v kongresovém centru na břehu Michiganského jezera v Chicagu, se proto sjela nejen většina z 25 000 členů této organizace, ale i tisíce dalších účastníků prakticky z celého světa. Kongresu se tak zúčastnilo více než 32 000 vědců a výzkumníků, kliniků, zdravotních sester a dalších odborníků, jakož i zástupců pacientských organizací.

Výroční zasedání ASCO jsou atraktivní především vzhledem k tomu, že zde lze očekávat desítky či stovky špičkových vědeckých diskusí. Ty směřují až k molekulární podstatě nádorových procesů a informují o nových prediktivních markerech nádorových procesů umožňujících jejich časnou diagnózu, jakož i o nových přístupech protinádorové terapie, nově objevených cílových strukturách a lécích schopných je cíleně ovlivnit. Na desítky či stovky se počítají i klinickovědecká symposia, setkání s experty, workshopy, prezentace výsledků velkých klinických studií a hlavně edukační, postgraduálně zaměřené sekce.

Struktura jednotlivých přednáškových, diskusních a posterových sekcí kongresu odpovídala hlavnímu poslání letošního jednání amerických onkologů a jejich zahraničních hostů, které bylo vyjádřeno heslem „Translating Research into Practice“. Dosavadní prezident ASCO Gabriel N. Hortobagyi, MD, FACP, ve svém zahajovacím vystoupení upozornil na to, že naplňovat toto heslo není vůbec jednoduché. Pokrok ve všech oblastech onkologie totiž dosahuje tempa, jemuž je obtížné stačit jak ve sféře šíření nových poznatků, tak v zabezpečení ekonomických možností pro jejich implementaci. Proto se stále prohlubují rozdíly v dostupnosti péče, jimiž trpí více starší než mladší, ženy než muži, chudší než bohatší, příslušníci některých národů, ras a etnik než příslušníci jiných atd. Jedinou možnou alternativou proto je, aby se stejnou zaujatostí a motivací jako vědci a výzkumníci postupovali i plátci, organizátoři a poskytovatelé péče o onkologicky nemocné.

Úspěšnost měřit výsledky péče o nemocné

Ostatně na to, že „žádná nemoc se nevyléčí jen v laboratoři“, upozornila ve svém působivém vystoupení na plenárním zasedání před několika tisícovkami lékařů v jednom z obrovských sálů McCormickova kongresového centra přední představitelka americké pacientské veřejnosti – známá Nancy Goodman Brinker, která v letech 2001 až 2003 působila jako velvyslankyně USA v Maďarsku. Poté, co jí v roce 1980 zemřela v pouhých 36 letech sestra Susan na karcinom prsu a co stejné onemocnění prodělala i ona sama, založila v roce 1982 nadaci „Susan G. Komen Breast Cancer Foundation“ a od té doby věnuje všechno úsilí ke zlepšení péče o onkologicky nemocné nejen v USA. Její vystoupení neslo název „From Discovery to Delivery: Destroying the Great Divide“ – čili jak překonat bariéry mezi objevy a jejich využitím ve prospěch pacientů – a upozornilo na nebezpečný rozpor mezi našimi slovy a činy. Na jedné straně roste počet vědeckých publikací, nových léků a postupů, na straně druhé se doba mezi objevy a jejich využitím v klinické praxi stále prodlužuje a jejich dobrodiní se dostává relativně malému počtu potřebných. Jako bychom si neuvědomovali, že naše úspěšnost se měří nikoli počtem citací či množstvím vydělaných peněz, ale výsledky péče o naše pacienty. „Pokud se to nezmění,“ uvedla Nancy, „čeká nás globální krize, která by se dala označit jako cancer tsunami. Není jistě možné chtít naivně všechno pro všechny, je ale nutné chtít pro každého alespoň něco. Proto je nezbytné do boje s nádorovými chorobami zapojit kromě vědců a kliniků i praktické lékaře, ale také politiky, ekonomy a sociology.“ Svět, ale především USA jako nejbohatší země musejí odmítnout tvrzení o nedostatku financí. Není to záležitost peněz, nýbrž kolektivní národní vůle. A ta se nesmí s rozporem mezi vědeckými objevy a každodenní realitou v péči o onkologické pacienty spokojit.

S takovými a podobnými vizemi pak účastníci 43. výročního zasedání ASCO vstupovali do jednotlivých kongresových sálů; o některých z odborných témat, jimiž se zabývali, budeme čtenáře MT informovat v dalších číslech.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2007, strana A1

Zdroj: