Chceme vytvořit dobře fungující nemocnici
Oblast Karlovarského kraje je geograficky „vklíněna“ do německého území a historicky má s německou národností velmi silné vazby. Geografická i kulturní blízkost zvyšuje riziko „dojíždění“ zdravotnických pracovníků k sousedům za lepším výdělkem a naopak je příležitostí ke „zdravotní turistice“ za nižší cenou. Z pohledu sociálně ekonomických charakteristik se jedná o oblast s vysokou koncentrací obyvatel s nižší úrovní vzdělanosti, s nízkou produktivitou práce (nejnižší tržby podniků na jednoho zaměstnance v ČR), střední úrovní nezaměstnanosti a velmi vysokým podílem osob žijících v nízkopříjmových domácnostech. Vysoký podíl obyvatel s nelichotivou sociálně ekonomickou situací je spojen s nepříznivými ukazateli zdravotního stavu. Očekávaná délka života při narození je třetí nejnižší v ČR u mužů a druhá nejnižší u žen. Kojenecká úmrtnost je pak třetí nejvyšší ze všech krajů České republiky. Vyjádřením nepříznivého zdravotního stavu je i nízká pravděpodobnost dožití důchodového věku a oslavení 80. narozenin.
Centralizace lůžkového fondu
„Po vytvoření nové organizační struktury a všech nezbytných manažerských a organizačních krocích, které vedly k její realizaci, jsme nyní ve fázi ukončení analytických prací. Pracujeme na vytvoření nové struktury lůžkové péče v Karlových Varech s ohledem na potřeby spádové oblasti a princip centralizace specializované a velmi specializované péče do jednotlivých logistických center,“ říká doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., předseda představenstva společnosti Česká zdravotní, a. s., která má manažersko‑poradenskou smlouvu na řízení Karlovarské krajské nemocnice, a. s. Ta vznikla v roce 2006 spojením Nemocnice Karlovy Vary, Nemocnice Sokolov a Nemocnice Cheb. Přesuny intenzivní péče o závažné stavy do karlovarské nemocnice a transformace stávajících oborových jednotek intenzivní péče v nemocnicích v Sokolově a Chebu na multioborové jsou podle doc. Stříteského odůvodněné a nemají žádnou jinou alternativu. Snížení počtu lůžek a změnu jejich struktury je třeba pružně přizpůsobovat úrovni efektivního využití – indikaci k přijetí, alternativní formě řešení, délce hospitalizace. „Záměrem by nemělo být pouze prosté snižování počtu lůžek, ale vytvoření jednotného mezioborového lůžkového fondu a jeho centralizace, která umožní snížení nákladů a efektivní využití lidských zdrojů,“ uvádí doc. Stříteský a dodává: „Problémy je třeba řešit především u všeobecných interních a neurologických oddělení. Problém spočívá ve struktuře poskytované péče na neurologii, kde dominuje zejména terapie pohybového aparátu a mozkových příhod. V případě interních oddělení existuje neostrá hranice mezi nimi a léčebnami dlouhodobě nemocných – LDN, které jsou z velké části provozovány jinými poskytovateli. Rovněž neexistuje jasně vymezená indikační hranice mezi LDN a ošetřovatelskými lůžky v sociálních zařízeních. Nelze předpokládat, že absence sociálních lůžek bude řešena na úkor standardních lůžek ve zdravotnických zařízeních. Z tohoto pohledu je nutno rehabilitovat lůžka v LDN jako lůžka, kde skutečně probíhá léčba dlouhodobě nemocných, nikoli kde je poskytována sociální péče.“
Propojení lékaře s manažerem
Nejpalčivějším problémem, který musejí řešit nejen v Karlovarního ském kraji, je podle doc. Stříteského nedostatek odborníků. Na dané situaci se bohužel odráží dlouhodobý stav zdravotnictví na celostátní úrovni. „Flexibilních lidí ochotných měnit zaběhlé postupy je velice málo a většina nadšenců, kteří to mnohokrát zkoušeli, je již unavena. Z hlediska odbornosti má české zdravotnictví další velký dluh. Máme mnoho schopných lékařů a jistě i mnoho schopných manažerů. V naší zemi však chybí systémové skloubení těchto dvou profesí. Doufám, že připravovaná reforma se bude zabývat i takovými problémy. Myslím si, že už je vidět světlo na konci tunelu,“ věří v lepší budoucnost českého zdravotnictví doc. Stříteský.
Na financování je třeba se připravit
Zdravotnictví je, jak známo, černou dírou a vždy zkonzumuje všechny finance, které mu jsou nabídnuty. Ve všeobecném podvědomí existuje populární věta ,,zdravotnictví chybějí peníze“. Názor doc. Stříteského je však jiný: „Český zdravotní systém více léčí, než uzdravuje. Nelze jednoznačně říci, kdo za to může. Pravděpodobně každý z nás – tedy vláda, parlament, lékaři, pojišťovny i samotní pacienti. Spolu s vedením kraje i samotné Karlovarské krajské nemocnice chceme připravit podklady a argumenty, které budou sloužit jako materiál pro modelování optimálního a efektiv‑ Karlovarního využití stávajících prostředků, pochopitelně na základě epidemiologické studie i potřeby celé spádové oblasti. Poukážeme na možné úspory a rezervy a doplníme je navrhovanými investicemi do nových kapacit. Teprve na takto připravené investiční akce se bude kraj snažit zajistit finanční prostředky. Financovat lze pak z různých zdrojů.“
Správná komunikace je nezbytná
Jaká je tedy podle doc. Stříteského budoucnost karlovarského zdravotnictví? „Předchozích dvanáct měsíců bylo zaměřeno především na provádění analýz, klinických auditů, úspěšné zvládnutí fúze a s tím spojené vytvoření a zavedení jednotné organizační struktury. Podařilo se nám sjednotit datové základny a vytvořit prostředí, ve kterém by bylo možno s úspěchem implementovat jednotné prvky řízení a kontroly.“ Ty povedou ke vzniku silné a konkurenceschopné Karlovarské krajské nemocnice a v ekonomické oblasti k dosažení vyrovnaného hospodářského výsledku. V manažerské oblasti pak k vytvoření jednotného organismu využívajícího synergických efektů a vedoucího k odstranění „nezdravé“ konkurence spočívající ve vytvoření funkčních center, která budou poskytovat kvalitní zdravotní péči. Na základě výsledků klinických auditů byla rovněž zahájena příprava restrukturalizace lůžkového fondu a centralizace některých provozů. „Největší kus práce je však stále před námi. Chceme vytvořit opravdu moderní a dobře fungující nemocnici na nových stavebních i funkčních základech. Musíme vybrat a posílit to dobré, potlačit a změnit to špatné a hlavně se pokusit to všem vysvětlit,“ říká doc. Stříteský a dodává: „Lidé v mnoha případech nemají dostatek informací a cítí se být ohroženi změnami, byť z odborného pohledu vedoucími k lepšímu.“
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 21/2007, strana C4
Zdroj: